Čtvrteční útok islámských radikálů na čečenskou metropoli Groznyj dnes vyvolal hlasitý spor mezi Moskvou a Kyjevem, do něhož se zapojila řada vysoce postavených politiků na Ukrajině i v Rusku. Ostrý slovní konflikt odstartovalo prohlášení ukrajinského zastupitele Andrije Levuse, který útočící džihádisty ironicky označil za ochránce lidských práv a vyzval Rusko, aby s nimi zahájilo dialog. Chtěl tak poukázat na analogii mezi čečenskými teroristy a vzbouřenci na Donbasu.

Hořící mrakodrap v Grozném, 3. dubna 2013 | Foto: Reuters

Ukrajina byla výrazným tématem páteční a čtvrteční schůzky OBSE, které se účastnili zástupci všech 57 členských zemí organizace, dalších zemí a některých partnerských mezinárodních organizací. V Basileji byl přítomen i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který od naprosté většiny dalších účastníků vyslechl odsouzení ruského chování v krizi.

Příměří, které by na východě Ukrajiny mohlo začít platit příští týden, bude dobrým začátkem pro další plnění mírových dohod z Minsku. Novinářům to dnes v Basileji řekl švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter poté, co ukončil široké jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které letos jeho země předsedala. Ve střednědobém horizontu ale podle něj může k řešení složité situace na Ukrajině přispět jen politický dialog.

Příbuzní obětí malajsijského boeingu, který byl v červenci nad východní Ukrajinou podle všeho sestřelen, ostře kritizují práci nizozemských vyšetřovatelů a žádají, aby se tragédií zabýval zvláštní zmocněnec OSN, informovala agentura Reuters. Nizozemsko, odkud pocházelo nejvíce z 298 obětí letu MH17, vyšetřování vede, prozatím ale okolnosti tragédie neobjasnilo.

Separatista pozoruje u obce Hrabove nakládání trosek malajsijského boeingu, který byl nad Donbasem sestřelen 17. července. | Foto: Reuters

Ukrajina si předplatí ještě dnes částkou 378 milionů dolarů (8,5 miliardy Kč) dodávku jedné miliardy krychlových metrů plynu z Ruska.

Sdělil to dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Bude to první platba předem za ruský plyn od červnového přerušení dodávek.

Plynový zásobník, ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Připomeňme, že letoun byl nad Donbasem sestřelen 17. července odpoledne. Kyjev z tragédie viní proruské separatisty, ti - společně s Ruskem - obviňují Ukrajinu.

Přesné příčiny neštěstí by mělo objasnit vyšetřování, které podle odhadů skončí příští rok v srpnu.

Fotky z "největšího místa činu na světě". Tady sbírají MH17

Prohlédnout 26 fotografií

S "výbušným" odhalením přišel německo-nizozemský analytický tým, který detailně zkoumal zprávu o tragické havárii letu MH17 nad východní Ukrajinou.

Novináři z německé veřejnoprávní televize a deníku Süddeutsche Zeitung spolu s experty z nizozemské investigativní skupiny Argos zjistili, že v dřívější verzi zprávy (publikované 9. září 2014) byla část viny za zřícení letounu s 298 lidmi na palubě přisouzena Ukrajině. Tuto větu však později někdo vyškrtnul.

A konkrétní výhrady na adresu Kyjeva? Podle expertů se dopustil zásadní chyby, když neuzavřel vzdušný prostor nad místem, kde později zahynuli cestující a posádka MH17.

Pouhé tři dny předtím tam totiž separatisté sestřelili vojenský letoun - ve výšce 6500 metrů. Ukrajina pak sice nebe v prostoru zavřela, ale pouze do výšky 9750 metrů. Velká dopravní letadla přitom létají jen o kousek výš.

Částečné stažení z doněckého letiště potvrdila i ukrajinská Národní bezpečnostní rada. "Během ostřelování jednotky dočasně opustily starý terminál, aby se vyhnuly ztrátám."

Ukrajinská armáda se musela stáhnout ze starého terminálu letiště v Doněcku, napsal na Facebooku novinář Anrij Caplijenko. "Pozorovatelé (OBSE) záhadně zmizeli, ale bylo pro novináře snadnější dostat se na frontu."

Kyjev zatím zprávu nekomentoval, nicméně špičky armády i ministerstva obrany opakovaně prohlašují, že se strategického bodu nevzdají.

Ukrajina se podle ministra energetiky Volodymyra Demčyšyna potýká s "katastrofálním nedostatkem uhlí". Tepelné elektrárny proto pracují jen na zlomek svého výkonu.

Kyjev chce dovézt uhlí ze skladů v Donbasu, kde ho má údajně uskladněny zhruba dva miliony tun, ovšem znemožňují to proruští povstalci.

Jejich představitelé ve čtvrtek nabídli prodej uhlí, nicméně to vláda už před pár dny odmítla.

Ačkoliv by dnes mělo začít platit příměří v Luhanské oblasti, Luhansk se stal terčem 43 útoků.

Podle gubernátora regionu Gennadije Moskala byli zraněni dva civilisté.

Bulharské ekonomice velmi škodí hospodářské sankce Evropské unie proti Rusku, prohlásil premiér Bojko Borisov.

Členské státy EU, jako je Bulharsko, Maďarsko a Slovensko, které jsou silně závislé na ruské energii, se západním sankcím uvaleným po ruské anexi ukrajinského Krymu podvolily jen velmi neochotně. Opatření cílí na ruské finance, obranu a energetiku. Rusko se brání zákazem dovozu většiny potravin z EU.

Borisov, který vede menšinovou koaliční vládu, podle agentury Reuters doufá, že sankce splnily svůj účel a že se "vztahy brzy normalizují". "Nevím, jak je Rusko zasaženo sankcemi, ale Bulharsko velmi," poznamenal premiér na tiskové konferenci v Bruselu.

Podle Fradkova jsou za propad kurzu rublu odpovědné zahraniční investiční fondy, které se dohodly na spekulativním útoku na ruskou měnu.

"Jakékoli spekulace se opírají o konkrétní schémata a za těmito schématy stojí konkrétní lidé," řekl šéf ruských špionů. Západní finanční instituce mají v Rusku agenty a prostředníky, jejichž prostřednictvím podnikají své koordinované útoky, řekl Fradkov.

Součástí těchto "her" je podle ředitele SVR nejen poklesu kurzu rublu, ale i snížení ceny ropy. Za propad cen této suroviny jsou podle Fradkova zodpovědné Spojené státy. Washington chce Kreml přinutit, aby se zabýval vnitropolitickými problémy, místo aby posiloval roli Ruska v zahraniční politice, soudí Fradkov.

Prudký pád kurzu ruského rublu a pokles cen ropy na mezinárodních trzích je podle šéfa ruské rozvědky výsledkem protiruského spiknutí západních států.

Ředitel tajné služby SVR Michail Fradkov to v Moskvě řekl zpravodaji agentury Bloomberg. Cílem Spojených států a jejich spojenců je podle Fradkova přinutit Rusko, aby se věnovalo řešení vnitřních problémů.