Živě: Turecko je připraveno přijímat z Řecka zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie
Uprchlická krize v Evropě.
Poslední zastávkou na Tuskově cestě po zemích, které jsou zasaženy migrační krizí, bylo v pátek Srbsko. Během diskuze se srbským premiérem Aleksandrem Vučičem mimo jiné zaznělo, že je možné očekávat změnu v dosavadní evropské politice vůči migrantům, uvedla srbská vláda ve svém prohlášení. Další podrobnosti ale Bělehrad nezveřejnil. Vučić během rozhovorů prohlásil, že Srbsko bude respektovat komplexní závěry, které budou přijaty na summitu EU.
Evropská unie už začala realizovat finanční pomoc Turecka na pokrytí nákladů uprchlické krize. Ze slíbených tří miliard eur (přes 81 miliard Kč) už Brusel Ankaře vyplatil 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč), řekl předseda delegace EU v Turecku Hansjörg Haber.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, který je na návštěvě Atén, zmínil například Maročany, Pákistánce nebo Afghánce, informovala agentura AFP.
"Začali jsme zkoumat možnost opětného přijímání žadatelů o azyl," řekl Çavuşoglu při setkání se svým řeckým protějškem Nikosem Kotziasem. Turecký ministr upřesnil, že Turecku bylo předáno kolem 860 žádostí o znovupřijetí uprchlíka z Řecka a že 99 procent z nich Ankara schválila.
Slovenská diplomacie sdělila, že zmiňované prohlášení Atén se snižuje k neopodstatněným osobním útokům na předsedu slovenské vlády. "Kromě toho rovněž představuje neomluvitelné zasahování do vnitřních záležitostí a do předvolební situace v jiné členské zemi EU během předvolebního moratoria," uvedlo v prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že podobná prohlášení Atén nemohou nahradit odpovědnost Řecka hledat řešení migrační krize a zastavit stávající vlnu migrantů, a to společně s ostatními státy EU.
"Je zjevné, že slovenský premiér jen několik dní před volbami ve své zemi chce do své volební kampaně investovat vitriol a lidské drama. Nejsme s to být svědkem jeho deliria a pochopit, jak doufá, že, pokud bude znovu zvolen, bude plnit své povinnosti jako premiér země, která brzy převezme předsednictví v Radě ministrů Evropské unie," uvádí se v prohlášení.
Řecké ministerstvo zahraničí dnes ostře kritizovalo předvolební výroky slovenského premiéra Roberta Fica k migrační krizi. V krátkém, emotivně formulovaném prohlášení, které zveřejnilo na svém webu, tyto výroky označilo za provokativní. Slovenské ministerstvo zahraničí v reakci oznámilo, že si předvolalo řeckého velvyslance na Slovensku, kterému tlumočilo "rozhodnuté odmítnutí" prohlášení řecké diplomacie a Atény nařklo z vměšování do vnitřních záležitostí Slovenska.
Švýcarsko sice není členem EU, z níž pochází dvě třetiny cizinců v alpské zemi, má ale s unií řadu smluv, včetně té o volném pohybu pracovních sil. Brusel již dříve varoval, že bude reagovat odvetnými opatřeními, například omezením přístupu švýcarských firem na unijní trh.
Dnes představený návrh švýcarské vlády předpokládá, že kvóty pro vydávání povolení k pobytu delšímu než čtyři měsíce by stanovovala komise podle potřeb pracovního trhu a demografického vývoje v zemi. Aktualizovány by měly být každý rok.
Švýcarsko omezí přistěhovalectví z Evropské unie nejdříve od roku 2019. Vyplývá to z vládního návrhu, o němž dnes informovala agentura DPA. Omezení imigrace z EU odsouhlasili Švýcaři v referendu před dvěma lety, do příštího roku musí hlas lidu převést do právně závazné podoby. Předtím se bude Bern snažit vyjednat kompromis s Evropskou unií, podle níž je omezení v rozporu s dohodou mezi Bruselem a Bernem.
Švýcarský prezident Johann Schneider-Ammann podle DPA označil uzákonění kvót pro přistěhovalce z EU za "kvadraturu kruhu". Podle švýcarské ministryně spravedlnosti Simonetty Sommarugové existují mezi Bruselem a Bernem ještě "značné rozpory".
Evropská komise vyzvala Turecko, aby snížilo počet nevyřízených případů v azylových řízeních, posílilo spolupráci se všemi členskými státy unie, se kterými sousedí, tedy hlavně Řeckem, zejména pokud jde o zpětné přebírání osob a policejní a justiční záležitosti, a aby usilovněji potíralo korupci a organizovaný zločin.
Vedoucí představitelé EU se nyní všemožně snaží, aby se již neopakoval chaotický příliv migrantů z loňského léta. Tehdejší situace podle Reuters vedla schengenský prostor volného pohybu osob, "opečovávaný" unií, na pokraj kolapsu, vyvolala bezpečnostní obavy a stala se vodou na mlýn nacionalistům a protipřistěhovaleckým skupinám napříč Evropskou unií.
Země Evropské unie musí nyní dokázat omezit příval přistěhovalců do Evropy a v budoucnosti se dohodnout na přerozdělování nových imigrantů mezi jednotlivé členské státy. Uvedl to dnes před pondělním summitem EU-Turecko k migrační krizi nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země v tomto pololetí předsedá unii.
"Evropa (jednou) musí umět říci, ty půjdeš do Litvy, ty do Německa, ty do České republiky a tak dále," řekl podle agentury Reuters Rutte. "Tento nástroj přerozdělování je zatím v nedohlednu," připustil nizozemský premiér ohledně principu přerozdělování, proti kterému se staví řada členských států EU včetně ČR.
Turecko musí do 1. června plně uplatňovat dohodu o zpětném přijímání uprchlíků a do té doby zastavit nebo významně omezit jejich příliv do Evropy.
Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Donald Tusk, který se v Istanbulu sešel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Turecko musí zastavit nebo výrazně snížit počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy nejpozději do 1. června, kdy začne naplno platit dohoda o zpětném přebírání osob mezi Ankarou a Bruselem. Podle agentury Reuters ro uvedl Hansjörg Haber, vedoucí delegace EU v Turecku.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes znovu odmítl kvóty pro přerozdělování migrantů. Svůj postoj nehodlá měnit ani na pondělním summitu EU-Turecko.
"Nebudeme akceptovat žádnou dohodu, která bude předpokládat přepravu migrantů z Turecka do Maďarska," prohlásil Orbán. "Jsme přesvědčeni, že bychom měli být schopni neprodyšně utěsnit hranice," dodal podle agentury DPA.
"Je to velice bolestivé, když se setkáváme se zaměstnanci Lékařů bez hranic (MSF), kteří musí utíkat, aby si zachránili život. Tento muž pracoval jako zdravotní bratr v Iráku," uvedla organizace na jednom ze svých twitterových účtů.
It's very painful when we meet @MSF staff who've fled for their lives. This man worked with us as a nurse in #Iraq. pic.twitter.com/9KuWcy7vhN
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 4, 2016
Uprchlíci v Aténách...
VIDEO 600 Afghans refugees in central Athens. Many have been at Victoria Sq for +3 weeks. Nowhere to go #Greece pic.twitter.com/8nNLs4Pchd
— Iliana Mier-Lavin (@imlavin) March 3, 2016
Podle bavorského premiéra Horsta Seehofera je nezbytné množství migrantů přicházejících do Evropy postupně snižovat. "Úspěch... zahrnuje snižovat během delšího období počet migrantů přicházejících do Evropy," uvedl Seehofer na tiskové konferenci v Budapešti po rozhovoru s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Žen a dětí chodí do Evropy procentuálně stále více.
Refugees in Europe: Increasingly more women & children https://t.co/0IqYyNLbTO pic.twitter.com/BDArG2c9i6
— Andrew Stroehlein (@astroehlein) March 4, 2016
Záběr od řeckého městečka Idomeni, kde se u hranic s Makedonií tísní tisíce lidí.
"Setkají se dva muži a každého zajímá jen jejich názor na ženu, která ani není přitomna," nechal se slyšet maďarský premiér Viktor Orbán během schůzky s bavorským ministerským předsedou Horstem Seehoferem.
Vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzením německé kancléřky Angely Merkelové o tom, že jednotlivá individuální opatření členských zemí na ochranu vlastních hranic nemohou přispět k řešení uprchlické krize.
"Je absurdní, že bych se jako politik měl omlouvat za to, že se držím zákona," dodal.
Podle něj by cílem mělo být zastavit uprchlíky už na vnějších hranicích Schengenu.
Orbán: "Two men meet and everybody is interested in their opinion about a woman who's not present" #SeehoferInBudapest
— Mariann Őry (@otmarianna) March 4, 2016
Podle Evropské komise je nutné přetíženému Řecku okamžitě pomoci s realizací doporučení, která mu minulý měsíc nabídla jako řešení ochrany hranic.
V případě nutnosti by agentura Frontex měla nejpozději 22. března vyzvat členské země, aby Řecku pomohly. Ty by měly konkrétně reagovat nejpozději do začátku dubna. V polovině dubna pak bude situace na řeckých hranicích opět zhodnocena a komise pak 12. května oznámí, zda Řecko svůj únorový domácí úkol splnilo.
Pokud tomu tak nebude, bude moci Evropská komise zemím unie doporučit dočasné obnovení kontrol na určitých schengenských hranicích.
Kolik uprchlíků už našlo smrt ve Středozemním moři? Podívejte se na grafiku:
Půl roku od utonutí tříletého Ajlana Kurdího, jehož fotografie tehdy obletěla svět, se podle informací serveru Eronews na moři během cesty do Evropy utopilo již přes 300 dětí.
Deaths of migrant children, Eastern Med since Sept https://t.co/4zGTfRG8DE @lyonharris @Euronews @MissingMIgrants pic.twitter.com/LxuhCZm0N5
— IOM (@IOM_news) March 4, 2016
Lékaři bez hranic (MSF) postavili v Idomeni stany s kapacitou až pro 4000 lidí. Na místě se ale tísní už více než 11 tisíc uprchlíků.
En #Idomeni, @MSF ha puesto tiendas para 4.000 personas, pero los #refugiados bloqueados allí ya son más de 11.000 pic.twitter.com/zskbbJ41rV
— MédicosSinFronteras (@MSF_espana) March 4, 2016
Uprchlíci, kteří prchají před válkou v Sýrii, by měli zůstat na Blízkém východě. Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil francouzský prezident Francois Hollande.
Merkelová dodala, že se oba politici shodli na tom, že Evropa musí ochránit své vnější hranice.
Kontroly na vnitřních schengenských hranicích, které některé členské země unie zavedly kvůli migrační krizi, musí skončit nejpozději letos v prosinci, žádá Evropská komise.
Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos. Podle komise je k tomu nutný vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale také reforma způsobu, jakým nyní země unie o udělování azylu rozhodují.
Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard Kč).
Bulhara zadržela rakouská policie ve městě Enns na severu země po několikakilometrové honičce, při které byl zraněn jeden ze zasahujících policistů. V chladírenském voze bylo v tu dobu 20 běženců, kteří se potýkali s nedostatkem vzduchu.
Muž nejprve odmítl, že řídil, později se ale doznal. Řekl také, že patří k pašerácké skupině, která organizovala i srpnovou tragickou cestu 71 běženců. Její další členy zadržela maďarská policie, proces v této zemi ale ještě nezačal.
Rakouský soud poslal na pět let do vězení bulharského pašeráka, který byl součástí skupiny převáděčů zodpovědné za loňskou smrt 71 migrantů.
Běženci se udusili v chladírenském voze odstaveném na dálnici v Rakousku. Muž byl podle portálu The Local ale odsouzen za jiný čin, který s tímto incidentem nesouvisel.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zveřejnil šest bodů, které podle něj pomohou s řešením uprchlické krize:
1. Zajistit fungování takzvaných hotspotů a přemístění žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. A zároveň vracet ty, kteří nesplňují podmínky pro status uprchlíka.
2. Pomoci Řecku s řešením hrozící humanitární krize.
3. Zajistit, aby všechny země dodržovaly azylové zákony a směrnice EU.
4. Zajistit více bezpečných a legálních cest, jak mohou uprchlíci zažádat v Evropě o azyl.
5. Ochránit ty, kteří jsou v nebezpečí, včetně dětí bez rodičů. Přijmout opatření proti sexuálnímu zneužívání a násilí na běžencích. Rozšířit záchranné operace na moři a zasáhnout proti převaděčům.
6. Vybudovat celoevropský systém odpovědnosti pro žadatele o azyl, včetně registračních center v zemích, kam přijíždí nejvíce běženců.
Fotografie tříletého syrského hocha, ležícího na tureckém pobřeží v botkách, kalhotách pod kolena, s dlaněmi otočenými nahoru a obličejem do písku se loni stala symbolem utrpení Syřanů.
"Ze země kvůli válce uprchly miliony lidí, statisíce podnikají riskantní cesty do Evropy. Bolestná fotografie zachycuje jen jednu bytost z nich. Nedaleko míst, kde si turisté užívají moře a sluníčka," napsal začátkem září v komentáři reportér Martin Novák.
Turecký soud poslal na více než čtyři roky za mříže dvojici syrských pašeráků, kteří figurovali v případě smrti tříletého uprchlíka – chlapce Ajlana Kurdího – a dalších čtyř lidí.
Fotografie chlapcova mrtvého těla, které vyplavilo moře na pobřeží Turecka, obletěla celý svět. Nebezpečnou plavbu nepřežil ani chlapcův bratr Galip a jejich matka Rihan.
Agentura Anadolu uvedla, že soud dvojici usvědčil pouze z převaděčství - ne z úmyslné nedbalosti, která by vedla ke smrti několika lidí.
Do Evropy loni přišel rekordní milion a čtvrt žadatelů o azyl, informovala agentura AFP.
#BREAKING Record 1.25 million asylum seekers in EU in 2015: official
— AFP news agency (@AFP) March 4, 2016
"Nebudou tu žádné nepokoje migrantů, žádné žhářské útoky na uprchlické tábory, žádné gangy pronásledující maďarské ženy," ujišťoval veřejnost.
Orbán: Here will be no migrant riots, no arson attacks on refugee camps, no gangs chasing Hungarian women #180perc pic.twitter.com/BML2d2lteC
— Mariann Őry (@otmarianna) March 4, 2016
Premiér Viktor Orbán označil Maďarsko za nejbezpečnější zemi Evropské unie. Podle něj za to může skutečnost, že začalo jednat nezávisle na dalších členech osmadvacítky.
V rozhlasovém interview odmítl, že by za uprchlickou krizi mohlo Rusko. "Migranti proudili do Evropy dlouho před tím, než Rusko začalo bombardování Sýrie."
Georgiadis přiznává, že Řecko má s přílivem uprchlíků a zavřenými hranicemi s Makedonií skutečně velký problém.
"Musíme pro nelegální přistěhovalce rychle vytvořit uzavřená centra. Otevřená mohou být jen pro žadatele o politický azyl v Řecku, kterých je málo. Je třeba se o ně postarat, pomáhat jim a respektovat jejich lidská práva, ale zároveň vyslat zprávu, že Řecko není otevřený stát."
"Pokud bychom byli my ve vládě, nedostávali by všichni oficiální šestiměsíční povolení k pobytu, existovala by uzavřená centra pro zadržení uprchlíků tak, aby neměli jednoduchý přístup do zbytku Evropy. A podnikli bychom preventivní kroky na mořských hranicích," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Adonis Georgiadis, místopředseda řecké opoziční strany Nová demokracie.
V Řecku se čím dál více hovoří o možnosti předčasných voleb.
Tato Iráčanka si v řeckém Idomeni otevřela provizorní obchod. Válku chce nechat za sebou, poznamenává k tomu na Twitteru humanitární organizace Lékaři bez hranic.
This Iraqi lady has opened a small shop at #Idomeni. She wants to put the war behind her and get on with her life. pic.twitter.com/GusPS5Yf0v
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 4, 2016
Papežův výrok o "arabské invazi" vzbudil pozdvižení například v Německu. Upozornil na něj list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Dodal i další citace z Františkova vyjádření. Papež prý mluvil například o tom, že Evropa musí být jednotná a neupadat do "národních egoismů".
"Je nutné sednout si znovu k jednacímu stolu, ale jen s vědomím, že je třeba o něco přijít, aby mohli všichni získat.“
"Dnes můžeme mluvit o arabské invazi. Je to sociální fakt," prohlásil papež František v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie.
"Kolik už invazí Evropa prožila během své historie! Vždy uměla překonat sama sebe, posunout se kupředu, aby se díky výměně mezi kulturami stala lepší," dodal.
Makedonie umožnila v noci přejít hranici 150 běžencům.
To je zhruba tolik, kolik na řeckou stranu přijede každou hodinu, poznamenávají k tomu reportéři.
Police tell us 150 refugees crossed into Macedonia overnight. Saw similar number arrive at #Idomeni in about an hour. Camp growing.
— Piers Scholfield (@inglesi) March 4, 2016
Jen sedm procent německých firem v současnosti zaměstnává uprchlíky, ukázala anketa mnichovského ekonomického institutu Ifo.
Mnoho podniků ale předpokládá, že běžence v příštích letech přijme, vyžadují však, aby se předtím zlepšila jejich znalost němčiny. Němečtí politici zdůrazňují, že získání práce je důležitý předpoklad pro integraci uprchlíků do společnosti.
Malé a střední firmy zaměstnávají běžence zřídka, vyšší podíl je u podniků od 250 zaměstnanců. Z nich migrantům nabídla práci desetina. Z jednotlivých hospodářských oborů se nejlépe uplatňují uprchlíci v pohostinství, kde je zaměstnává 28 procent firem.
Řecko se nadále snaží omezit pohyb uprchlíků. Běžencům mimo jiné zakázalo koupit si jízdenky na trajekt, píše britský The Independent.
V zemi je momentálně podle odhadů 32 000 uprchlíků, kteří nemohou kvůli zavřeným hranicím pokračovat v cestě do střední Evropy.
Refugees are being told they can't buy tickets for public ferries in Greece https://t.co/RlH74hUjAP pic.twitter.com/imfnBoDpak
— Alex Court (@CourtA) March 4, 2016
Dvojice uprchlíků z Iráku se v Česku patrně stala obětí podvodníka. Překladateli zaplatili tisíce eur za příslib, že budou propuštěni z detenčního zařízení.
Místo toho jeden z nich za mřížemi strávil půl roku, druhého dokonce vyhostili zpět do Iráku. Případem se zabývá policie pro podezření z podvodu.
Fronta na jídlo měřila v pátek ráno v Idomeni několik set metrů.
The queue for food at #Idomeni stretches several hundred metres this morning. pic.twitter.com/X9kzZrsbY7
— Piers Scholfield (@inglesi) March 4, 2016
Na druhé straně hranice - v řeckém Idomeni - v současnosti pobývá na 12 000 lidí. Jejich počet roste zhruba o tisíc uprchlíků denně.
Makedonské úřady hodlají vpouštět jen tolik lidí, kolik jich pustí dál Srbsko na jejich společné hranici.
Ministr zahraničí Nikola Poposki v rozhovoru pro agenturu AP řekl, že očekává od evropských zemí informace o počtech uprchlíků, které jsou ochotny přijmout. "Pak je možné určit denní kvóty migrantů, které pustíme na makedonské území," řekl.
Evropská komise vypracovala plán na rušení hraničních kontrol, které uvnitř Evropské unie znovu zavedly mnohé státy v reakci na uprchlickou krizi. Harmonogram má v pátek představit komisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.
Komise usiluje o odstranění obnovených kontrol na vnitřních unijních hranicích do konce roku. Požadavek obsahuje návrh plánu, který má k dispozici agentura DPA. Dokument předpokládá, že Řecko bude při zajišťování své hranice s Tureckem, která je zároveň vnější hranicí EU, silněji podpořeno agenturou pro ochranu vnějších hranic EU Frontex.
Nejpozději v listopadu pak má být připravena k nasazení evropská hraniční a pobřežní stráž. Evropská komise dnes podle DPA informace nechtěla potvrdit.
Co se dnes čeká?
V Paříži budou dopoledne jednat francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová.
Předseda Evropské rady Donald Tusk pokračuje ve své cestě po jihovýchodní Evropě. Odpoledne se v Istanbulu sejde s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Večer je pak očekáván v Bělehradě.
A v Budapešti se sejdou kritikové migrační politiky Angely Merkelové, premiéři Maďarska a Bavorska Viktor Orbán a Horst Seehofer.
Čtvrteční události si můžete připomenout zde:
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Rekordní demolice. Arsenal v derby zostudil Chelsea a vede Premier League
ŽIVĚ
Balík s pomocí Ukrajině překonal v Senátu USA klíčovou procedurální překážku
Barcelona cítí křivdu a hrozí právníky. Nemáme důkazy, rozhodli bezmocní sudí
Macík na Dakaru vrátil českou vlajku na vrchol pořadí kamionů
