Server Newsru.com připomněl, že v důsledku předchozích kampaní proti nasazování ruských vojáků na Ukrajině zanesly úřady spolek Matky vojáků Petrohradu na seznam "zahraničních agentů". Například stavropolská aktivistka Ljudmila Bogatěnková nyní čelí trestnímu stíhání za údajný podvod. Bogatěnková loni v srpnu informovala radu pro lidská práva, působící při úřadu prezidenta Vladimira Putina, o podezřelém úmrtí devíti vojáků z 18. motostřelecké brigády, prý při cvičení v Rostovské oblasti, sousedící s Ukrajinou. Rada vzápětí požádala úřady o oficiální vyšetřování, dosud však odpověď nedostala. Sdružení matek vojáků mezitím sestavilo seznam až 400 ruských vojáků, kteří prý mohli zahynout v bojích na východní Ukrajině.

Znepokojivé informace podle aktivistky přicházejí nejen z Petrohradu, ale i z Murmansku, Kostromy, Sibiře a vůbec z celého Ruska. Ale rodiče mívají "tak panický strach" z případného postihu svých synů v uniformách, že odmítají uvádět příjmení, což práci ochránců lidských práv jen komplikuje.

K podpisu kontraktu prý povolance nutí důstojníci i fyzickým násilím, výhrůžkami vězení nebo i různými podvody. Se stejnou praxí se Matky vojáků podle Poljakovové setkávali už během čečenských válek. Že poslední dobou chybějí zprávy o ruských padlých na Ukrajině, to vysvětluje aktivistka tím, že úřady si kupují mlčení pozůstalých. Za každého zabitého prý vyplácejí pět milionů rublů (necelé dva miliony Kč), anebo odpouštějí půjčky a hypotéky. Sama však hovořila s vojáky z 18. brigády a s výsadkáři z Kostromy, kteří prý na Ukrajině bojovali.

Pomník mrtvým povstalcům v budově vedení Doněcké lidové republiky. | Foto: Martin Novák

Ještě dříve server Novyj region s odvoláním na vlastní zdroje tvrdil, že do bojů na Ukrajině má být vyslána 138. samostatná gardová motostřelecká brigáda, kterou ze 70 procent tvoří povolanci k roční službě, a to hlavně z Petrohradu.

Brance povolané k povinné roční službě v ruské armádě prý velitelé nutí podepsat profesionální kontrakty, aby je mohli vyslat do bojů na východě Ukrajiny. Tvrdí to ruští opoziční politici, nevládní organizace a nezávislá média v Petrohradu. Úřady se k těmto zprávám dosud nevyjádřily, ale Moskva jakékoli přímé zapojení do bojů mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami vytrvale popírá.

Povstalci kromě Doněcku zesílili útoky na azovský přístav Mariupol a rovněž na postavení ukrajinské armády u Debalceve, Horlivky a Luhansku.

Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že do Donbasu denně přijíždí až třicet ruských nákladních vozů s municí. Moskva dlouhodobě popírá, že by východoukrajinským separatistům poskytovala vojenskou podporu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, znepokojený eskalací války na Ukrajině, telefonoval do Moskvy, aby krizovou situaci projednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. O telefonátu informovala běloruská státní tisková agentura BelTA.

Prezidenti se podle tohoto zdroje dohodli na brzkém osobním setkání. Rozhodli rovněž o tom, že počátkem března by se mělo sejít nejvyšší vedení Svazového státu, což je název integračního společenství Ruska s Běloruskem. Podstatnou část telefonátu prezidenti věnovali situaci na Ukrajině, uvedla běloruská agentura bez dalších podrobností.

Prezidenti Ruska, Běloruska a Ukrajiny Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

Kyjev postupně utahuje smyčku kolem povstaleckých území, aby zabránil pronikání diverzních skupin. Omezuje dopravní spojení se zbytkem Ukrajiny a buduje kontrolní posty na přístupových komunikacích.

Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale podobné kroky ohrožují možnosti humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému válkou.

Kontrola na přístupových silnicích se podle UNHCR netýká jen místních lidí, ale i pracovníků humanitárních agentur OSN a dalších mezinárodních organizací. "Tato opatření ještě víc komplikují pohyb humanitárních pracovníků a plnění jejich mise," uvedl UNHCR v prohlášení.

Premiér Arsenij Jaceňuk přikázal šéfům ukrajinských oblastí, aby vyhotovili mobilizační plány národního hospodářství pro případ války. Zároveň oznámil, že vláda rozhodla o zvýšené ostraze strategických objektů po celé zemi.

Počet obětí konfliktu v Donbasu přesáhl od loňského dubna 5000, oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle něj mohou být skutečné počty "podstatně vyšší".

Za posledních devět dnů pak přišlo o život 262 lidí, což je podle OSN "nejsmrtelnější období" od zářijového vyhlášení příměří.

Mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin agentuře TASS sdělil, že armáda za posledních 24 hodin ostřelovala čtyřiatřicetkrát obytné čtvrti donbaských měst a zabila 15 civilistů.

Vládní vojáci prý pokračují i v ostřelování doněckého letiště, které ve čtvrtek obsadili vzbouřenci. Při dnešním raketovém útoku ztratili podle Basurina separatisté 24 mužů.

Vůdce povstalecké "Doněcké lidové republiky" Alexander Zacharčenko odmítl další rozhovory o klidu zbraní. "Naše strana už nepodnikne žádné pokusy o jednání o příměří," řekl podle agentury RIA Novosti.

Naopak prohlásil, že jeho jednotky jsou na postupu a jejich cílem je získání kontroly nad Slavjanskem, o nějž separatisté přišli loni začátkem července. "Potřebujeme slavjanské zásoby vody," vysvětlil.

Posléze chtějí dobýt přístav Mariupol.

Foto: Reuters

Ve válce na východě Ukrajiny zemřelo nejméně 1373 vojáků, napsal server Kyiv Post. Podle něj během konfliktu přišlo o život rovněž 4838 civilistů a dalších 10 545 bylo zraněno.

V současnosti v nemocnicích pobývá 340 vojáků, doplnil server 24today.net.

Povstalci se chlubí úspěchy na válečném poli. Jeden z velitelů doněckých separatistů Eduard Basurin ohlásil, že na doněckém letišti našli rebelové těla 597 padlých ukrajinských vojáků a gardistů, více než 1500 Ukrajinců prý utrpělo zranění a 44 jich padlo do zajetí.

V bojích o letiště prý separatisté zničili 49 ukrajinských tanků a 47 obrněných transportérů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na poradě s velením ozbrojených sil, svolané po ztrátě strategického doněckého letiště, ohlásil nasazení dalších záloh. "Jestli nepřítel nehodlá dodržovat příměří, dáme mu do zubů," prohlásil šéf státu.

Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu. | Foto: Reuters

Boje v Donbasu sílí. Den po ztrátě letiště v Doněcku armáda oznámila, že se stala terčem hned 115 útoků ze strany separatistů. Podle prohlášení se situace zhoršuje především u přístavu Mariupol, který dosud kontroluje Kyjev.

Pokud by provládní jednotky ztratily i strategický bod na břehu Azovského moře, otevřela by se separatistům pozemní cesta z Ruska na Krym.