K okamžitému zpřísnění odvetných opatření vůči Moskvě dnes vyzvala skupina amerických senátorů v čele s vlivným republikánem Johnem McCainem a demokratem Richardem Durbinem. Senátoři v dopise pro ministra zahraničí Johna Kerryho také žádají dodávky obranných zbraní pro ukrajinskou armádu, neboť ruský prezident Vladimir Putin chce podle nich ovládnout další ukrajinské území.

Pokračující ruská podpora separatistů na východní Ukrajině podkopává mezinárodní diplomatické úsilí. Uvedlo to americké ministerstvo zahraničí, které Moskvu i proruské povstalce varovalo, že ponesou zodpovědnost, pokud boje na Donbasu neskončí. Moskva zapojení svých vojsk do konfliktu neustále popírá.

Putin varoval před vojenským podceňováním Ruska. "Nikdo by neměl mít klamné představy, že (ostatní země) mohou získat nad Ruskem vojenskou převahu, že na něj mohou vyvíjet jakýkoli druh nátlaku. Vždy budeme mít na takováto dobrodružství dostatečnou odpověď," citovala agentura Reuters z Putinova projevu u příležitosti dne obránců vlasti, kterým Rusko v pondělí uctí vojenské vysloužilce.

Za krvavým pokusem potlačit loňské demonstrace proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi na kyjevském náměstí Nezávislosti byl vlivný poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov (na snímku), který řídil odstřelovače.  Prohlásil to ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že vyšetřování masakru, při kterém zahynula asi stovka lidí, ukazuje na jasné stopy do Ruska. "Jen před několika dny mi šéf státní bezpečnosti řekl, že agenti zvláštních jednotek získali při výsleších důkazy o tom, že ruský prezidentský poradce Vladislav Surkov organizoval skupiny zahraničních odstřelovačů na Majdanu (kyjevské náměstí Nezávislosti)," řekl Porošenko podle prezidentské kanceláře při setkání s pozůstalými po obětech střelby v Kyjevě.

"Nyní konečně víme, že před rokem jsme na Majdanu nebojovali proti Janukovyčovi. Byl jen brutální a povolnou loutkou," řekl nynější ukrajinský prezident. Dodal, že tajná služba má k dispozici záznamy Janukovyčových telefonátů s ruskými představiteli. Ty prý dokazují, že násilný zákrok proti demonstrantům byl dlouho připravován.

Poradce prezidenta Putina. | Foto: Aktuálně.cz

Ukrajinská armáda a luhanští separatisté se dohodli na stažení těžkých zbraních z některých míst frontové linie. Píše to server Novosti Mariupola.

Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa. | Foto: Aktuálně.cz

Prvních asi čtyřicet krajanů z Ukrajiny přiletí do Česka vládním speciálem 15. března odpoledne. Další přijedou autobusy. V první vlně Česko přijme kolem 135 krajanů, žadatelů o přesun bylo zhruba o sedmdesát více. Informoval o tom dnes ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Věková struktura krajanů je podle ministerstva vnitra velmi pestrá. Do republiky budou přesídleny celé rodiny i s dětmi a seniory, řada z nich přitom stále umí česky. Po příjezdu budou krajané bezplatně ubytováni v zařízení ministerstva vnitra, kde mohou zůstat půl roku s možností prodloužení pobytu.

Evropská komise odmítla ukrajinský návrh na vyslání policejního kontingentu.

Komisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn řekl, že prezidentu Petru Porošenkovi dal jasně najevo, že je třeba se koncentrovat na naplnění minské dohody.

"Přednostním cílem musí být, aby pozorovatelská mise OBSE měla možnost dostát svému úkolu," prohlásil Hahn podle agentury DPA. "Nechci spekulovat o jiných alternativách."

Eurokomisař dodal, že v tomto ohledu zjevně nastal pokrok. "Domnívám se, že se tu v posledních hodinách věci zlepšily," poznamenal bez dalších podrobností.

Johannes Hahn, ministr pro vědu a výzkum, Rakousko | Foto: bmwf.gv.at

Je nutné dodržovat dohody z Minsku, a to ve všech bodech, shodli se na jednání v Paříži prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová.

Stálá mise Ukrajiny při OSN zahájila v New Yorku konzultace o možném vyslání mírových jednotek na východ Ukrajiny, napsal server Ukrinform.

Podle organizace Amnesty International byl zatím za krveprolití odsouzen jediný policista, a to k podmíněnému trestu. Ukrajinská generální prokuratura ale v pátek oznámila, že už obvinila dalších osmnáct lidí, z nichž většina je na útěku.

Jde údajně o vysoce postavené politiky, jejichž jména ale mluvčí prokuratury Serhij Horbaťuk neoznámil. Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá.

Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek.

Mluvčí ukrajinské armády oznámil, že hranici z Ruska přejelo přes 20 ruských tanků a 10 raketových systémů. Podle něj míří do separatisty kontrolovaného Novoazovsku, který leží nedaleko přístavu Mariupol.

Ten chtějí povstalci podle vlastních slov dobýt nejpozději do dvou týdnů.

Samozvané povstalecké republiky dluží Kyjevu za dodávky plynu a elektřiny odhadem 11 miliard hřiven. Podle ministra energetiky Volodymyra Demčyšyna navíc částka měsíčně narůstá o 700 až 800 milionů hřiven.

Samozvaná "Doněcká lidová republika" zastavila platby Kyjevu za plyn, informoval předseda povstaleckého parlamentu Andrej Purgin. "Uvidíme, zda budeme nadále platit Ukrajině, nebo Rusku," prohlásil.

Lídři separatistů už ve čtvrtek uvedli, že se obávají doby ledové, jelikož Kyjev přestal do Donbasu dodávat zemní plyn. Společnost Naftogaz tvrdí, že kohouty zavřela kvůli těžce poškozené rozvodné síti.

Foto: Thinkstock

Británie a celá Evropská unie "katastrofálně selhaly" při hodnocení ruských postojů k ukrajinské krizi, počínaly si jako náměsíční a podcenily hloubku ruského nepřátelství. Uvádí to zpráva evropského výboru britské Sněmovny lordů, o níž dnes informovala stanice BBC.

Ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině se podle horní komory britského parlamentu Londýn "nechová aktivně a není dostatečně viditelný". Britské ministerstvo zahraničí má zkrácený rozpočet a postrádá kvůli tomu analytiky a experty na ruskou politiku.

Obdobná situace panuje i v ostatních zemích EU, což způsobilo neschopnost zformulovat "autoritativní odpověď" na ukrajinskou krizi.

"Teroristé během uplynulých 24 hodin porušili příměří 49krát, oznámilo velení "protiteroristické operace".

Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale zaznamenala dělostřeleckou palbu v Doněcku, která byla vedena z centra města kontrolovaného separatisty.

U města Ščasťa v Luhanské oblasti podle OBSE zase pálila na protivníka ukrajinská armáda.

Boje na doněckém úseku fronty prý "prakticky skončily". "Na celé linii palebného dotyku se situace postupně stabilizuje," citovala povstalecká agentura DAN mluvčího doněckého "ministerstva obrany" Eduarda Basurina.

"Jednotky ozbrojených sil Doněcké lidové republiky přísně dodržují klid zbraní a nereagují na jednotlivé provokace ze strany ukrajinských vojsk," prohlásil mluvčí. "Očekáváme, že stejně bude plnit minské dohody i Kyjev."

O osudu mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu mezi proruskými separatisty na východě Ukrajiny a kyjevskou vládou se bude v pátek jednat v Paříži. V Elysejském paláci se francouzský prezident Francois Hollande sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Ukrajinská armáda je podle povstalců demoralizovaná po těžkých ztrátách a prohře v Debalceve, kde jen tanků prý povstalci ukořistili okolo 90.

V Mariupolu prý separatisty podporuje drtivá většina místních obyvatel. Ukrajinští provládní dobrovolníci naopak tvrdí, že jsou sice pod palbou z povstaleckých minometů a tanků, ale obklíčení, natož pád největšího azovského přístavu bezprostředně nehrozí.

Foto: Reuters

Povstalci oznámili, že obsadili další tři okolní obce. Podle nich armáda ostřeluje Doněck, podle Kyjeva vzbouřenci soustřeďují síly u Mariupolu.

Velitelé separatistů tvrdí, že tento důležitý přístav na březích Azovského moře zanedlouho ovládnou. "Dobytí Mariupolu je záležitost doslova dvou týdnů," citoval je ruský internetový list Gazeta.ru.