Kyjev/Moskva - Ukrajina má v pátek začít jednat s věřiteli o možnostech restrukturalizace svého státního dluhu.
Země je na pokraji bankrotu, proto doufá, že jí rozhovory přinesou 15 miliard dolarů (385 miliard korun).
Kyjev zároveň očekává, že od Mezinárodního měnového fondu dostane část z přislíbeného čtyřletého úvěrového programu ve výši 17,5 miliardy dolarů.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Rezort, v jehož čele stojí sociálnědemokratický předseda a vicekancléř Sigmar Gabriel, pozastavil kontrakt už loni v březnu. V srpnu pak společnosti Rheinmetall definitivně odebral povolení na vývoz bojového simulátoru pro ruskou armádu. Podle SZ nyní Rheinmetall podal žádost o odškodnění u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA), který je organizační složkou ministerstva hospodářství. Mluvčí ministerstva potvrdil, že dotyčná žádost dorazila. Úřad ji prý už prověřuje. Firma Rheinmetall uzavřela s Ruskem dohodu o dodávce a výstavbě simulátoru v Mulinu, kde mohlo absolvovat výcvik 30 000 vojáků ročně, v roce 2011. Dostala k tomu tehdy řádné povolení německých úřadů.
Společnost Rheinmetall požaduje údajně od německé vlády odškodnění ve výši 120 milionů eur (3,3 miliardy Kč) za překažený zbrojní kontrakt s Ruskem. Informoval o tom list Die Süddeutsche Zeitung (SZ). Spolkové ministerstvo hospodářství zablokovalo zakázku na vybudování bojového výcvikového střediska loni v srpnu v reakci na ruský zábor ukrajinského poloostrova Krym.
Podle Andrejeva bylo postavení a historický vývoj Krymu natolik ojedinělé, že není možné vyvozovat z jeho připojení k Rusku závěry, které by naznačovaly ohrožení jiných zemí a regionů. Polští politici se podle něj hluboce mýlí, když říkají, že Rusko představuje pro Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu hrozbu. "Základní otázkou je, proč by chtělo Rusko tyto země ohrožovat," uvedl Andrejev.
Ruský velvyslanec ve Varšavě Sergej Andrejev ujistil Polsko i pobaltské státy, že opakování anexe cizího území Ruskem jako v případě Krymu není možné. Uvedl to v rozhovoru, který ve čtvrtek poskytl polskému Rádiu 1. Zábor ukrajinského poloostrova loni v březnu prý představoval "výjimečnou situaci".
Bulharsko se tak řadí po bok ostatních postkomunistických zemí, které v reakci na ruskou anexi Krymu nyní úzce spolupracují v rámci NATO.
V úterý se k mezinárodnímu námořnímu cvičení NATO v oblasti Černého moře kromě Bulharska, Spojených států, Rumunska a Turecka přidaly ještě Kanada, Německo a Itálie.
Spojené státy a Bulharsko se domluvily na sérii společných vojenských cvičení, které budou po dobu více než tří měsíců probíhat na bulharském území. Začnou už tuto neděli.
Podle agentury Reuters chce být Bulharsko připraveno na řešení případné krizové situace a zároveň nehodlá podceňovat dění na Ukrajině.
Bulharský ministr obrany navíc uvedl, že USA poskytnou na modernizaci infrastruktury v oblasti až 30 milionů dolarů.
Mezi moskevskými novináři momentálně není diskutovanější téma než zmizení Vladimira Putina. Situaci neuklidnily ani nově zveřejněné fotografie tiskové služby Kremlu.
Proč tedy ruský prezident najednou zmizel? Nabízíme vám tři hlavní verze, které kolují Ruskem.
Více čtete zde.
Nové sankce vůči Rusku nepovedou ke složení zbraní na jihovýchodní Ukrajině, nechal se slyšet slovenský premiér Robert Fico. Zároveň však dodal, že nemá v úmyslu stavět se proti jednotnému konsenzu Evropské unie.
Podle agentury Reuters Fico vyjádřil pochybnost, že by klid zbraní mohl být podporován za neustálé hrozby zvyšujících se sankcí.
Kyjev tvrdí, že osmdesát procent jednotek separatistů tvoří Rusové.
Підрозділи бойовиків на Донбасі на 80% складаються з російських найманців – штаб АТО
http://t.co/Vy5cbA60WV pic.twitter.com/zvYn7aQcIV
— unian (@unian) 13. Březen 2015Členské země EU dnes o šest měsíců, tedy do 15. září, prodloužily zákazy vstupu a zmrazení majetku 150 lidem a 37 firmám především z Ruska v souvislosti s krizí na Ukrajině.
O hospodářských sankcích vůči Rusku, tedy tvrdší podobě opatření přijatých kvůli vývoji na východě Ukrajiny, budou příští týden hovořit premiéři a prezidenti osmadvacítky na summitu EU.
Ruská televize po téměř týdnu odvysílala první záběry Vladimira Putina. Byly natočeny v pátek v jeho rezidenci Novo Ogarjovo za Moskvou, uvedla televize. Ruský prezident se v televizi či na veřejnosti neobjevil několik dní, což je neobvyklé a vyvolalo to spekulace o jeho zdravotním stavu. Například o tom, zda neprodělal mrtvici. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov tvrdí, že Putin je naprosto v pořádku.
Washington a Berlín hrozí Moskvě dalšími sankcemi. Ve čtvrtek po společném jednání ve Washingtonu pohrozily, že pokud bude Rusko pokračovat v porušování dohod z Minsku – nebo pokud separatisté budou usilovat o další území -, přistoupí k novým sankcím.
Každé další ukrajinské území obsazené proruskými separatisty by významně zvyšovalo ruské náklady, uvedl Bílý dům. Agentura Ukrinform informovala, že obě strany se shodly na nutnosti plné implementace minských dohod všemi stranami.
Vlády členských zemí EU zatím nedospěly k dohodě ohledně prodloužení protiruských ekonomických sankcí, které vyprší v červenci. Unijní lídři budou o sankcích diskutovat příští týden na summitu, připomněla agentura Reuters.
Aktuální situace na Ukrajině - jak ji vidí Kyjev.
Map. Situation in eastern #Ukraine, March 13, 12:00 EET pic.twitter.com/NQttVYHGjp
— uacrisis (@uacrisis) 13. Březen 2015Ukrajina obdržela od Mezinárodního měnového fondu (MMF) první část peněz - 5 miliard dolarů - z přislíbeného čtyřletého úvěrového programu ve výši 17,5 miliardy dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.
Jak Šefčovič prohlásil, již dříve bylo odsouhlaseno, že další schůzka se má konat dříve, než vyprší "zimní balíček" pro dodávky plynu, což je na konci března.
"Datum zatím platí, ale ještě mi to nepotvrdila žádná ze stran," dodal eurokomisař, který se zúčastnil dvoudenní schůzky ministrů zahraničí Slovenska, ČR, Polska, Maďarska s kolegy z pobaltských a skandinávských zemí ve Štrbském Plesu.
Moskva ani Kyjev zatím nepotvrdily, že se zúčastní 20. března dalšího jednání o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu.
V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes uvedl místopředseda Evropské komise a eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič, který třístranná jednání organizuje.
Putin se znovu objevil, hlásá Twitter.
Putin reappears! http://t.co/aBW49LkbBY pic.twitter.com/uwmvcKLacY
— Christopher Miller (@ChristopherJM) 13. Březen 2015Kreml po spekulacích o zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina zveřejnil fotografie z jeho dnešního jednání a také ohlásil, že Putinova zrušená cesta do Kazachstánu z tohoto týdne se uskuteční v pondělí 16. března.
Záběry z Putinovy schůzky podle agentury Reuters odvysílala i ruská státní televize.
Vojenské operace nejsou prostředkem k řešení krize na Ukrajině, shodli se ministři zahraničí nebo jejich zástupci ze zemí visegrádské čtyřky s kolegy z pobaltských a skandinávských států na schůzce ve Vysokých Tatrách na Slovensku.
Zástupci 12 zemí zároveň podpořili myšlenku postavit se pokračující dezinformační kampani v souvislosti s krizí na Ukrajině.
Po nynější předběžné žádosti bude následovat další, jakmile příslušný návrh schválí ukrajinský parlament, řekl Perebyjnis.
Dodal, že rozsah mise, počet nasazených vojáků a další podrobnosti budou teprve tématem konzultací mezi Kyjevem a OSN.
Ukrajina předběžně požádala OSN o vyslání mírové mise do Donbasu, formální žádost předala generálnímu tajemníkovi této mezinárodní organizace Pan Ki-munovi.
Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. Nasazení modrých přileb na východní Ukrajině se ale nepředpokládá, neboť se má za to, že Rusko takový návrh v Radě bezpečnosti zablokuje.
Pro připomenutí: BIS v Česku odhalila tři ruské agenty. Na začátku akce stál ruský diplomat, kterého zdejší kontrarozvědka identifikovala jako "rizikovou osobu dopouštějící se špionáže".
Diplomacie Ruska odpověděla stejně razantně a dvěma českým diplomatům neumožnila pokračování pobytu v zemi, respektive příjezd do Ruska.
Více čtěte zde.
Moskva se ohradila proti zprávám z médií, která informují o roztržce mezi Českou republikou a Ruskem. Podle zdroje z ruského ministerstva zahraničí jde o zkomolení podstaty vzájemných vztahů.
"Ti, kteří v médiích šíří takové fámy, deformují pochopení stavu ohledně rusko-českých vztahů," cituje úředníka z ruského ministerstva agentura Tass.
"Dohoda má jasný chronologický postup. Podle něho by měla Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) do 14. března přijmout seznam těch oblastí v Donbasu, kterých se bude týkat zvláštní status," řekl Pušilin.
"Kyjev má 24 hodin, aby svým závazkům dostál. Pokud zmíněné rozhodnutí do 24 hodin nebude přijato, celý svět uvidí, že Kyjev nemíní dodržovat itinerář dohodnutý v Minsku," dodal.
Kyjev musí do soboty vymezit území v Donbasu, na které se - v souladu s minskými mírovými dohodami - bude vztahovat zvláštní samosprávný režim. Podle agentury TASS to prohlásil představitel doněckých vzbouřenců Denis Pušilin s tím, že pokud se tak nestane, tak tím ukrajinská vláda ukáže nezájem o dodržování mírových ujednání.
Území již ve čtvrtek vytyčila ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), její návrh nyní musí posoudit parlament.
Ukrajina očekává, že v pátek dostane od Mezinárodního měnového fondu část z přislíbeného čtyřletého úvěrového programu ve výši 17,5 miliardy dolarů.
Více čtěte zde.
O život přišel další někdejší vysoký ukrajinský politik spojený s vypuzeným proruským exprezidentem Viktorem Janukovyčem. Jde o bývalého gubernátora Záporožské oblasti Olexandra Peklušenka. Během krátké doby je to už třetí mrtvý politik blízký Janukovyčovi.
Ruský prezident Vladimir Putin se už bezmála týden neobjevil na veřejnosti. Na internetu se šíří spekulace o jeho zdravotním stavu, hovoří se i o mrtvici. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to označil za fámy.
Nejprve krátké shrnutí čtvrtečního dění:
Ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn oznámil, že Ukrajina chce na blížící se třístranné schůzce s Ruskem a Evropskou unií jednat o zvýšení poplatků za tranzit ruského plynu o nejméně 30 procent. Kyjev navíc chce ještě letos razantně snížit objem plynu, který z Ruska odebírá.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
