Živě: Spor o Ukrajinu. Evropa a USA se neshodnou, píší Němci

Přenos skončil
Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Mluvit s Vladimirem Putinem, nebo ne? Německý tisk píše, že mezi EU a USA v této otázce panuje velká neshoda.
Mluvit s Vladimirem Putinem, nebo ne? Německý tisk píše, že mezi EU a USA v této otázce panuje velká neshoda. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Angela Merkelová, François Hollande, Petro Porošenko a Vladimir Putin se v neděli telefonicky dohodli, že o ukrajinské krizi budou jednat ve středu v Minsku. Podle tiskových agentur to v Berlíně oznámil mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Merkelová a Hollande navrhují zřízení demilitarizovaného pásma do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie.

Na východě Ukrajiny mezitím bez ohledu na diplomatické úsilí pokračují boje.

Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil
15:47

Německý deník Bild zase cituje americkou diplomatku Viktorii Nulandovou, která ostře kritizovala zdrženlivost některých evropských zemích v otázce sankcí proti Rusku. "Oni se prostě bojí následků pro své vlastní ekonomiky a firmy a také protiopatření Rusů," kritizovala Nulandová. Váhajícím politikům z Německa a dalších evropských zemí je podle ní nutné vysvětlit, že USA chtějí dodat Ukrajincům obrannou techniku, aby se zvrátila dosavadní nerovnováha na frontové linii.

15:40

Podle německého magazínu Spiegel konference v Mnichově ukázala více než kdykoli předtím také nejednotu mezi USA a Evropskou unií. Spojené státy už podle Spiegelu nechtějí pokračovat v diplomatickém kursu Německa a Francie a ve smysl dalších rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem už ve Washingtonu nepochybují jen "jestřábi" jako senátor John McCain.

V Mnichově však tento nesoulad zůstal skrytý v zákulisí. Americká delegace oficiálně diplomatickou iniciativu Angely Merkelové a Francoise Hollanda pochválila, Spiegel však popisuje interní rozhovory, podle nichž nic nepřinesla už zářijová dohoda v Minsku.

15:10

Konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny zastínil ostatní témata 51. ročníku mnichovské bezpečnostní konference, která dnes skončila. Třídenní jednání stovek politiků v hotelu Bayerischer Hof ukázala, jak daleko od sebe jsou pozice Západu a Ruska; ke shodě se mluvčí na konferenci nedopracovali.

14:05

Strach, bezmoc, smrt. Podívejte se, jak měsíce bojů změnily tváře lidí z východní Ukrajiny.

Foto: Chtějí už jen přežít. Nové záběry z východní Ukrajiny

Foto: Reuters
14:00

Zeman se také ohradil proti tomu, že by byl "propagandista Kremlu". Jmenoval kritiky sankcí - rakouského kancléře, slovenského či maďarského premiéra, některé zahraniční diplomaty, šéfa české hospodářské komory, svazu průmyslu a dopravy či českého ministra průmyslu.

Další prezidentovy výroky: Zeman přirovnal Nory k nacistům. Kvůli převýchově dětí - ZDE

13:59

Prezident Miloš Zeman očekává, že protiruské sankce skončí nejpozději do jednoho roku. Podle něj nemají na ruskou ekonomiku žádný vliv a jen posilují autoritářský charakter tamního režimu a zvyšují popularitu ruského prezidenta. Zeman to dnes řekl v přenosu z lánského zámku, který na svém webu vysílal Blesk. Prezident vystupuje proti protiruským sankcím dlouhodobě. Kritici mu vstřícný postoj vůči Rusku vyčítají. Někteří ho označují za propagandistu či agenta Kremlu.

"Nepomáhám Putinovi, ale tomu, aby mezi ČR a ruskou federací existovaly normální obchodní, ekonomické styky, nezatížené sankcemi, které ničemu nepomáhají, které pouze povedou k tomu, že po zrušení sankcí - které očekávám do jednoho roku nejpozději - dojde k tomu, že místa, která uvolnily české podniky, budou vyplňovat francouzské, německé, americké a britské firmy," uvedl Zeman. Dodal, že svým postupem se tomu jako český prezident snaží zabránit.

Foto: Aktuálně.cz
13:42

Vladimir Putin podle agentury TASS v Moskvě po telefonické konferenci oznámil, že minský summit se 11. února uskuteční, pokud se do té doby podaří sladit postoje. "Domluvili jsme se, že se budeme snažit zorganizovat setkání v tomto (normandském) formátu mezi šéfy států a vlád v Minsku a budeme se orientovat na středu, jestliže se do té doby podaří dohodnout řadu stanovisek, které jsme v poslední době intenzivně posuzovali," uvedl podle ruské agentury Putin.

Označení normandský formát pochází z loňského června, kdy se Porošenko poprvé po svém květnovém zvolení prezidentem setkal s Putinem při oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války. Schůzku tehdy pomohli zprostředkovat a zúčastnili se jí francouzský prezident a německá kancléřka.

13:40

Během nedělní telefonické konference Angela Merkelová, Francois Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko "dál pracovali na opatřeních v souvislosti s úsilím dospět ke komplexnímu urovnání konfliktu na východě Ukrajiny", citují média ze Seibertova prohlášení.

"Tato práce bude pokračovat zítra (v pondělí) v Berlíně s cílem uspořádat ve středu v Minsku summit v 'normandském formátu'," upřesnil německý mluvčí. Dodal, že týž den se v běloruské metropoli také sejdou signatáři minské dohody z loňského září, včetně zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Ukrajiny, Ruska a proruských separatistů.

13:07

Britský ministr zahraničí Philip Hammond dnes obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že si ve vztahu k Ukrajině počíná jako diktátor. Televizní stanici Sky News zároveň řekl, že Kyjev na bitevním poli nemůže porazit ruskou armádu. "Ukrajinci nemůžou porazit ruskou armádu, to není praktický návrh. Musí být nalezeno politické řešení," prohlásil šéf britské diplomacie v televizním interview.

"Tenhle člověk (Putin) poslal v jednadvacátém století jednotky přes mezinárodní hranice a obsadil území v jiné zemi, čímž jednal jako nějaký diktátor z dvacátého století," řekl rovněž Hammond.

Foto: Reuters
12:45

Angela Merkelová, François Hollande, Petro Porošenko a Vladimir Putin se dnes telefonicky dohodli, že o ukrajinské krizi budou jednat ve středu v Minsku. Podle tiskových agentur to v Berlíně oznámil mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollandepřijeli za ruským prezidentem Putinem do Kremlu . Chtějí vyjednat zastavení bojů na Ukrajině.
Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollandepřijeli za ruským prezidentem Putinem do Kremlu . Chtějí vyjednat zastavení bojů na Ukrajině. | Foto: Reuters
12:04

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale upozornil, že řešení ukrajinské krize je ještě daleko. Zároveň varoval před dodávkami zbraní ukrajinské armádě, po kterém v Mnichově volal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle Steinmeiera by to mohlo zmařit "možná poslední šanci na deeskalaci konfliktu".

Foto: Reuters
12:02

"Pro Ukrajinu je hlavní cíl, a to je naprosto legitimní, cítit se bezpečná před vojenskou hrozbou od svého souseda a sama si rozhodovat o svém osudu," prohlásil francouzský ministr zahraničí Larent Fabius. "Musíme usilovat o mír, který nebude jen na papíře, ale bude skutečný," zdůraznil.

12:01

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na konferenci upozornila, že stejně důležité jako vyřešení konfliktu je zajištění fungování ukrajinského státu. Vyzvala proto svět k poskytnutí větší finanční podpory Ukrajině. "Kromě hledání řešení konfliktu musíme současně usilovat i o to, aby se z Ukrajiny stal fungující stát. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím reformním úsilí a jsem vděčná ukrajinské vládě, že je k němu odhodlána i v těžkých časech," upozornila Mogheriniová na další aspekt situace na Ukrajině.

"To je důvod, proč jsme makroekonomickou podporu Ukrajiny zvýšili o 1,8 miliardy eur (50 miliard Kč). Ale od mezinárodního společenství je třeba mnohem, mnohem víc," zdůraznila. Mogheriniová také podpořila úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea o vyjednání zastavení bojů na Ukrajině. "Diplomatické řešení konfliktu nemá alternativu," prohlásila s tím, že EU trvá na realizaci dohod z Minsku. Dohody o příměří byly uzavřeny loni v září, nejsou ale dodržovány.

Foto: Aktuálně.cz
12:00

Spojené státy a Evropská unie jsou jednotné v podpoře Ukrajiny. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to dnes řekl americký ministr zahraničí John Kerry, který zároveň zdůraznil, že prodlužování konfliktu na východě Ukrajiny bude znamenat růst hospodářských nákladů pro Rusko a jeho spojence.

"Čím déle to bude trvat, čím více našich nabídek bude Rusko odmítat, tím více budeme nuceni zvýšit hospodářské náklady (v důsledku sankcí) pro Rusko i pro jeho spojence," řekl Kerry. "Jsme jednotní v podpoře Ukrajiny a v obhajobě obecného principu, že mezinárodní hranice nesmí a nemohou být změněny silou. Ani v Evropě, ani nikde jinde," zdůraznil.

Foto: Reuters
11:20

List Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung s odvoláním na německé zpravodajské služby napsal, že při bojích na východě Ukrajiny dosud zahynulo téměř 50 000 vojáků a civilních obyvatel, tedy padesátinásobek oficiálních odhadů, které uvádí OSN.

Zpravodajské zdroje prý považují oficiálně uváděná čísla za zjevně snížená a nevěrohodná. Po těžkých střetech strany například oznamují jednociferné ztráty, ale ve skutečnosti bývají mrtvých desítky.

11:10

Tiskové středisko protipovstalecké operace vládních sil v Donbasu (ATO) podle agentury Ukrinform dopoledne oznámilo, že od soboty bylo zabito 70 teroristů, jak Kyjev označuje proruské separatisty. Armádě se prý zároveň podařilo nepříteli zničit 14 kusů bojové techniky, včetně tanků, raketometů, samohybných děl a automobilů.

Foto: Reuters
11:00

Ukrajinská armáda dnes informuje o dalších sedmi desítkách mrtvých proruských povstalců za uplynulých 24 hodin.

9:05

Podle agentury TASS celkem více než 170 nákladních aut veze přes 1800 tun nákladu jako předešlé kolony do dvou povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska. Jde prý hlavně o potraviny, stavební materiál a další věci nezbytné pro zajištění života.

8:59

Na východ Ukrajiny přijel již 13 konvoj s ruskou pomocí určenou oblastem, které ovládají proruští separatisté. Informovala o tom agentura TASS. Zatímco Rusové podobné zásilky označují za "humanitární", Kyjev Moskvu podezřívá, že touto cestou poskytuje rebelům i vojenský materiál.

Foto: Reuters
8:12

Přes naději, kterou mírový plán přinesl, byly z východní Ukrajiny v sobotu hlášeny další boje: proruští povstalci prý zintenzivnili ostřelování ukrajinských jednotek na všech liniích. Podle agentury Reuters se rovněž zdá, že separatisté shromažďují nové síly k útoku na Mariupol a na město Debalceve, které je v regionu klíčovým dopravním uzlem.

8:10

Americký viceprezident Joe Biden neprozradil, zda USA dodají ukrajinské armádě zbraně, nicméně Ukrajina podle něj může nadále počítat s podporou USA.

Foto: Reuters
8:07

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v sobotu v Mnichově znovu požádal Západ o vojenskou podporu, což ale Německo i Francie odmítají.

Foto: Reuters
8:05

Šéf Elysejského paláce prozradil také to, že je i pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.

Francouzský prezident Francois Hollande během projevu k muslimům.
Francouzský prezident Francois Hollande během projevu k muslimům. | Foto: Reuters
8:03

Nejprve stručné shrnutí sobotních událostí: Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande navrhují mírový plán pro Ukrajinu. Oficiálně se na veřejnost z návrhu mnoho nedostalo, podle francouzského prezidenta se ale počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie.

8:00

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 8. 2. 2015 15:50
 

Právě se děje

Další zprávy