Na krymské referendum rychle zareagujeme, hrozí USA

Živě
Vývoj událostí na Ukrajině jsme sledovali online.
Šéfové ruské a americké diplomacie Sergej Lavrov a John Kerry.
Šéfové ruské a americké diplomacie Sergej Lavrov a John Kerry. | Foto: Reuters

Kyjev/MoskvaDiplomatická přestřelka mezi Moskvou a Kyjevem se dva dny před krymským referendem vyostřuje.

Rusové po čtvrteční smrti demonstranta v Doněcku prohlásili, že si "vyhrazují právo chránit své krajany". Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov na to reagoval slovy, že Ukrajina je připravena se bránit.

Evropská unie mezitím oznámila, že sestavuje seznam Rusů, jimž chce zakázat vstup na své území a zmrazit majetek.

Bílý dům pohrozil, že na případné krymské referendum budou USA reagovat, a to hodně rychle.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Živě
Aktualizovat reportáž

Vláda USA požádá Rakousko o vydání ukrajinského průmyslníka a oligarchy Firtaše, aby mohl být postaven před chicagský federální soud kvůli podezření z korupce, uvedla agentura Reuters. Podle Američanů akce proti mocnému Ukrajinci nesouvisí se současným děním na Ukrajině.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že pokud se referendum bude vůbec konat, Washington na to bude rychle reagovat. "Jsme připraveni odpovědět, pokud se referendum v neděli uskuteční. A myslím, že mohu jasně říci, že budeme reagovat rychle," řekl.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney hovoří na tiskové konferenci o situaci v Sýrii.
Mluvčí Bílého domu Jay Carney hovoří na tiskové konferenci o situaci v Sýrii. | Foto: Reuters

Generální tajmeník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes uvedl, že vývoj na Ukrajině sleduje s "velkými obavami". "Takzvané" referendum na Krymu by porušovalo ukrajinskou ústavu a mezinárodní právo a nebude mít "politickou legitimitu", uvedl Rasmussen v prohlášení.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Americký prezident Barack Obama dnes ve Washingtonu vyjádřil naději, že stále doufá v diplomatické řešení celé krize. "Ale Spojené státy a Evropa jsou jednotné v tom, že když bude ukrajinská suverenita nadále porušována, bude to mít důsledky," dodal Obama.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos.
Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters

Podle úřadů dvaadvacetiletý místní obyvatel podlehl v sanitce zraněním, způsobeným nožem. Stoupenci nového ukrajinského vedení tvrdí, že zabitý demonstrant patřil k jejich táboru.

Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. S odvoláním na městský zdravotnický úřad o tom informovala agentura Reuters, podle níž jde o první oběť střetů na Ukrajině mimo Kyjev, při nejhorším výbuchu násilí od svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Krymské referendum se v neděli uskuteční a je v souladu s normami mezinárodního práva. Generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi to dnes telefonicky sdělil ruský prezident Vladimir Putin. Podle stručné tiskové zprávy Kremlu ruský vůdce odkázal Pan Ki-muna na Chartu OSN, která zaručuje národům právo na sebeurčení. Pan Ki-mun po rozhovoru s Putinem novinářům oznámil, že telefonát se uskutečnil z jeho iniciativy. Šéfovi Kremlu řekl, že vždy nepochybně existuje možnost vyřešit krizi mírovými prostředky. Varoval před "unáhlenými kroky a provokacemi," jichž by se mohli účastníci konfliktu v příštích dnech dopustit.

Pan Ki-mun vyzval Rusko, aby nevyhrocovalo situaci. "Apeluji na Ruskou federaci, aby se vyhnula jakýmkoliv činům nebo rétorice, která by mohla vést k dalšímu napětí".
Pan Ki-mun vyzval Rusko, aby nevyhrocovalo situaci. "Apeluji na Ruskou federaci, aby se vyhnula jakýmkoliv činům nebo rétorice, která by mohla vést k dalšímu napětí". | Foto: Aktuálně.cz

Ruský prezident Vladimir Putin není ochoten udělat žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před tím, než se uskuteční referendum na Krymu. Uvedl to americký ministr zahraničí John Kerry s odvoláním na svého kolegu Sergeje Lavrova, se kterým dnes jednal o Ukrajině v Londýně. Kerry zdůraznil, že USA a mezinárodní společenství výsledek referenda neuzná.

Oligarcha Firtaš je jedním z nejbohatších lidí na Ukrajině, který měl díky těsným stykům s Ruskem a podnikání v plynárenském, chemickém, mediálním a bankovním sektoru v zemi značný vliv, zvlášť pak za nedávno svržené vlády Moskvou podporovaného prezidenta Viktora Janukovyče, napsala ve čtvrtek agentura Reuters. Oligarcha také patří k hlavním investorům do energetického a chemického průmyslu ve střední a východní Evropě. FBI prý jeho aktivity vyšetřuje již od roku 2006. Americká televize CNBC uvádí, že Firtašovo jmění dosahuje odhadem tři miliardy dolarů (téměř 60 miliard korun).

Zadržený ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš byl dnes ve Vídni vzat do vydávací vazby. Ta může být zrušena v případě složení kauce ve výši 125 milionů eur (přes 3,4 miliard korun), informovala agentura APA. Firtaš, který byl zatčen na žádost americké justice, podal proti vazbě stížnost, o níž nyní musí rozhodnout vrchní zemský soud ve Vídni. Zemský trestní soud ve Vídni na podnikatele v energetice vazbu uvalil kvůli obavám z jeho útěku. V případě, že jeden z nejbohatších Ukrajinců zaplatí stanovenou kauci, bude vazba opět zrušena, potvrdil soud. Firtaš už slíbil, že v takovém případě Rakousko neopustí.

Rusko bude respektovat výsledky krymského referenda, o vojenském zásahu ruské armády na území Ukrajiny ale nemůže být ani řeč, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerry v Londýně. K výsledků referenda se vyjádříme až v okamžiku, kdy budeme znát jeho výsledky, dodal Lavrov.

Foto: Reuters

Ukrajinské ozbrojené síly jsou připraveny bránit zemi. Podle agentury Unian to po zhlédnutí vojenských cvičení v Černihovské oblasti prohlásil prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. 

"Přesto, že se v průběhu posledních tří až čtyř let systematicky snažili zlikvidovat naši armádu, stále existuje, funguje a je připravena bránit a chránit Ukrajinu," prohlásil.

Jedno foto z Londýna. Takto se Sergej Lavrov a John Kerry tvářili před jednáním o Krymu. Podle komentátorů jejich výrazy ukazují, jaké vztahy momentálně panují mezi Moskvou a Washingtonem.

Sergej Lavrov a John Kerry, ministři zahraničí Ruska a USA, před schůzkou v Londýně. (14. března 2014)
Sergej Lavrov a John Kerry, ministři zahraničí Ruska a USA, před schůzkou v Londýně. (14. března 2014) | Foto: Reuters

Bývalý poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Illarionov prohlásil, že krize na Ukrajině může být vyřešena jen v Kyjevě, nikoliv v Londýně.

 

Na seznamu Rusů, kteří mají pocítit sankce EU, je údajně i šéf státního gigantu Rosněft Igor Sečin. Mluvčí společnosti prohlásil, že doufá, že zvěsti jsou jen "prázdnými slovy", protože v jiném případě by dopadly na západní partnery firmy.

Evropská unie pracuje na seznamu 120 až 130 Rusů, jimž by mohl být zakázán přístup do osmadvacítky a zablokován majetek. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje z Bruselu.

Rusko si vyhrazuje právo chránit své krajany na Ukrajině, protože Kyjev nemá situaci pod kontrolou. Moskva tak reagovala na čtvrteční incident z Doněcku, kde při střetech proruských a proukrajinských demonstrantů zemřel jeden člověk.

Protesty v Doněcku si vyžádaly smrt jednoho z demonstrantů, další byli zraněni.
Protesty v Doněcku si vyžádaly smrt jednoho z demonstrantů, další byli zraněni. | Foto: Reuters

Ruské námořnictvo ohlásilo letecké manévry nad Středozemním mořem. V posledních týdnech Moskva uspořádala již několik vojenských cvičení. Nadále ale popírá, že by to souviselo s krizí na Ukrajině.

Ruská bitevní loď Admirál Kuzněcov.
Ruská bitevní loď Admirál Kuzněcov. | Foto: Wikimedia Commons

Webové stránky ruského prezidentského úřadu a ruské centrální banky se staly terčem útoků neznámých hackerů.

"Dochází k obrovskému kybernetickému útoku na stránku Kremlu," potvrdila mluvčí Putinova úřadu v dopoledních hodinách.

Ke sledování nedělního referenda o sebeurčení Krymu se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa.

Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa hodlá referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních politiků a pozorovatelů.

"Putin = Drákula", "Putin = Hitler", "Putine, vypadni".

Protestující na Majdanu se vyžívají ve srovnáních ruského prezidenta Vladimira Putina s Adolfem Hitlerem a kombinují jejich jména ve sloganech docházejících k závěru, že "Putler zešílel".

Plakáty a karikatury útočící na ruského prezidenta se během několika posledních týdnů na kyjevském náměstí znásobily.

"Jsem z Charkova na východní Ukrajině, mluvím rusky a nic proti Rusku jako národu nemám. Ale v ten den jsem pochopil, že Janukovyč byl vlastně jenom Putinův sluha. To je nepřijatelné," uvedl Volodymyr Karasik, člen jedné z majdanských jednotek domobrany, v souvislosti se dnem, kdy sesazený prezident promluvil v jihoruském Rostově na Donu.

Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z nepřijatelné diskriminace ruských novinářů, kteří se podle Moskvy nemohli zúčastnit tiskové konference prezidenta Baracka Obamy a ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka.

Americký prezident Barack Obama během prohlášení k situaci na Ukrajině. (6. března 2014)
Americký prezident Barack Obama během prohlášení k situaci na Ukrajině. (6. března 2014) | Foto: Reuters

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč čelí ve vlasti čtyřem trestním stíháním, ukrajinská prokuratura tak postupně rozšiřuje původní obvinění.

Podle vyšetřovatelů se Janukovyč podílel na masových vraždách demonstrantů, zpronevěřil státní majetek, neústavně se chopil moci a vyzýval ke svržení nové vlády v zemi, napsala dnes agentura RIA Novosti.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v ruském Rostově na Donu. (11. března 2014)
Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v ruském Rostově na Donu. (11. března 2014) | Foto: Reuters

Moskva vyslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence.

Oznámil to zpravodajský server newsru.com s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Více čtěte zde.

Spojené státy dosud posuzují žádost ukrajinského vedení o vojenskou podporu a dodávky zbraní. Uvedli to podle agentury AFP nejmenovaní američtí představitelé, kteří tak dementovali zprávy, že Washington již žádost z Kyjeva odmítl.

"Posuzujeme žádosti, které byly předloženy," řekl AFP představitel Pentagonu, samozřejmě za podmínky anonymity. USA podle dvou dalších nejmenovaných zdrojů dosud k žádnému rozhodnutí nedospěly.

List The Wall Street Journal dnes s odvoláním na nejmenované vysoce postavené představitele napsal, že Washington - přinejmenším prozatím - odmítl ukrajinskou žádost o zbraně a munici z obavy, aby situaci ještě více nezhoršil.

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 14. 3. 2014 23:55
 

Právě se děje

Další zprávy