Online: První mrtvý na Krymu. Zemřel ukrajinský voják

Vývoj krize kolem Krymu sledujeme v online reportáži.

Nevzdáme se, tvrdí Ukrajinci. | Foto: Reuters

Simferopol/Kyjev/Moskva - V pondělí vyhlášená Krymská republika je znovu o něco blíže začlenění do Ruské federace.

"Krym vždy byl, je a zůstane nedílnou součástí Ruska," řekl v napjatě očekávaném projevu v ruském parlamentu šéf Kremlu Vladimir Putin.

"Žádám federální shromáždění, aby přijalo ústavní zákon o přijetí dvou míst - Krymu a města Sevastopol se statusem federálního města," dodal.

Spolu s krymským premiérem Sergejem Aksjonovem, předsedou tamního parlamentu Vladimirem Konstantinovem a starostou Sevastopolu Alexejem Čalyjem pak podepsal smlouvu o připojení Krymské republiky a Sevastopolu k Ruské federaci.

Putin ještě v poledne SEČ prohlásil, že se události na Krymu obešly bez mrtvých. To už ale zřejmě neplatí, jelikož při útoků ozbrojenců na vojenskou posádku v Simferopolu zemřel ukrajinský voják.

Premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že se z politického konfliktu stává vojenskýk.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Aktualizovat reportáž

Unijní prezident Herman Van Rompuy se v souvislosti s krymskou krizí chystal ve středu navštívit Moskvu, kde se měl sejít zřejmě i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Cesta se ale nakonec neuskuteční, neboť ji Rusové předem vyzradili. S odvoláním na unijní diplomatické zdroje to v úterý napsala agentura AFP. Že Van Rompuy do Moskvy nepojede, potvrdil jeho mluvčí Preben Aamann, ale z jeho prohlášení není jasné, zda to měl unijní prezident skutečně v úmyslu.

Postup Ruska vůči Ukrajině považuje premiér Bohuslav Sobotka za nepřijatelný. Připouští proto možné rozšíření sankcí. Pro sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ale zatím není. Uvedl to v úterý v rozhovoru pro ČTK. Česko podle ministerského předsedy zatím žádná zvláštní bezpečnostní opatření nechystá.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vyvolává dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina dojem, že Putin hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele. "Členské státu EU, Česká republika, další země Unie, nikdy nechápaly a nikdy nemluvily o Rusku jako o nepříteli," poznamenal Zaorálek. Způsob, jak Putin o EU mluví a jak Unii charakterizuje, ministrovi vadí. EU podle něj byla pro Rusko solidním partnerem. "Jinde ve světě bude Rusko mít daleko tvrdší partnery, než byla Evropská unie," míní Zaorálek.

"Všichni vojáci na základně v Simferopolu byli zatčeni," píše Ukrajinská pravda. "Jejich doklady a peníze byly zkonfiskovány. Byli vyvedeni ven, seřazeni a vzali jim zbraně," dodal Seleznjov.

Armádní mluvčí Vladimir Seleznjov agentuře Reuters řekl, že základnu v Simferopolu napadly "neznámé, plně vybavené a maskované jednotky". Zraněn byl i kapitán posádky.

Premiér Jaceňuk hovoří o válečném zločinu. "Ruští vojáci začali střílet na ukrajinské vojáky, což je - bez jakýchkoliv pochybností - válečný zločin."

Voják, jenž byl zraněn při útoku na posádku ukrajinské armády v krymské metropoli Simferopolu, zemřel. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na armádního mluvčího.

Nové vedení ukrajinské zpravodajské služby SBU chce zveřejnit část archivů sovětské KGB, které se nacházejí na Ukrajině. To bude velmi zajímavé pro historiky, ale nepochybně tento krok vyvolá negativní reakci Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin může mít další důvod k oslavě. Zemřel totiž jeden z vůdců čečenských separatistů a šéf skupiny Kavkazský emirát Doku Umarov. Informoval o tom web islamistů Kavkazcenter, byť Moskva to zatím nepotvrdila.

Umarovovo jméno je spojováno s řadou teroristických útoků, mimo jiné na moskevském letišti Domodědovo. Rusům ale stále unikal.

Doku Umarov, do té doby viceprezident, se stal v červnu po smrti Sajdullajeva novým čečenským prezidentem. | Foto: Aktuálně.cz

"Ukrajinský konflikt s Ruskem se z politického proměnil ve vojenský," prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk po jednání s prezidentem Turčynovem. Podle něj je nezbytné, aby o situaci urychleně jednali ministři obrany Ruska, USA a Velké Británie.

Agentura Reuters hlásí, že ozbrojenci vtrhli na základnu ukrajinské armády v Simferopolu. Při přestřelce byl údajně zraněn jeden voják. Zprávu zatím nikdo nepotvrdil.

"Zabarikádovali jsme se ve druhém patře. Obsadili ústředí, zajali velitele. Chtějí, abychom složili zbraně, ale nemíníme se vzdát," citovala agentura jednoho z vojáků, s nímž se spojila telefonicky.

"Postup, který Rusko uplatňuje, je nepřijatelný, musíme ho odmítnout a musíme všemi způsoby zabránit tomu, aby mohl být zopakován jinde," prohlásil předseda ODS Petr Fiala. "Česká republika tomu nesmí pouze přihlížet. Tady už nejde ´jen´ o Ukrajinu nebo o Krym, jde o nás."

Petr Fiala na kongresu ODS. | Foto: Ludvík Hradilek

Poslanec za stranu Vlast a bývalý ministr obrany Anatolij Hrycenko vyzval prezidenta Turčynova k rezignaci. Vytkl mu nečinnost a nerozhodnost za stávající situace.

"Musí vám být jasné, že funkce vrchního velitele, tím spíš za současných extrémních podmínek, není vaše poslání... Uveďte jako důvod nemoc, psychickou únavu nebo rodinné okolnosti a jděte s Bohem...," napsal v otevřeném dopise.

"Sám jste říkal, že až Julija (Tymošenková) bude na svobodě, odstoupíte od strany i od politiky a budete se věnovat něčemu harmonickému, jako například službě církvi nebo psaní knih. Věnujte se. Bude vám lépe a naší zemi také."

Krym se vrátil do "domovského přístavu", řekl davu v centru Moskvy prezident Putin. Přivedl s sebou i přední politiky Krymu.

Foto: Reuters

Na moskevské Rudé náměstí přišlo podle policejní zprávy 110 000 lidí, aby tu oslavili "návrat Krymu do lůna Ruské federace".

Koncert nazvaný "Společně" uspořádala moskevská radnice. Obdobná setkání se prý konají i v dalších městech Ruska.

Jednání Moskvy bude mít dlouhodobý negativní dopad na její vztahy se světem, míní švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "To, co Rusko udělalo, je začátek změn hranic Evropy vojenskou silou a to je samozřejmě doopravdy znepokojivé. To, co udělali Ukrajině, ale i důsledky pro budoucnost."

"Politické vedení Ruské federace se snaží anektovat část Ukrajiny. Je to velmi nebezpečný krok... Nejen proti Ukrajině, ale rovněž vůči Evropě a celému světu," prohlásil prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov.

Oleksandr Turčynov | Foto: Reuters

Vystoupení prezidenta bylo jeho "osobním přáním", vysvětlil Putinovu motivaci kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

"Byl to nesmírně emotivní, procítěný a bolestný projev," kometovala vystoupení šéfka horní komory Rady federace Valentina Matvijenkova.

Ukrajina pohrozila, že zabaví ruský majetek. Reaguje tak na obdobný krok, jímž vyhrožuje Krym.

"Pokud Rusko oficiálně uzná toto rozhodnutí, Ukrajina si vyhrazuje právo podniknout příslušná opatření ohledně ruského majetku na Ukrajině a v dalších zemích, aby si kompenzovala ztráty," uvedl ministr spravedlnosti Pavlo Petrenko.

Jurij Lucenko, někdejší ministr vnitra ve vládě Julije Tymošenkové, oznámil, že zvažuje návrat do politiky. Podle serveru Kyiv Post chce založit "politickou stranu založenou na principech Majdanu". A koncem května by se mohl zúčastnit volby starosty Kyjeva.

Jurij Lucenko | Foto: NSO

Reakce německé kancléřky Angely Merkelové: "Přijetí Krymu do Ruské federace je proti mezinárodnímu právu." Neopomněla ale dodat, že Německo stále sází "na dialog s Moskvou".

A ještě jeden Bidenův zajímavý komentář po setkání s premiérem Tuskem: "Spojené státy stojí za svým závazkem umístit v Polsku do roku 2018 protiraketový systém," prohlásil. Proti tomu Moskva dlouhodobě ostře vystupuje.

Ruskou intervenci na Krymu nemůže mezinárodní společenství akceptovat, řekl polský premiér Donald Tusk. Rusko podle něj v jediném okamžiku změnilo hranice Ukrajiny i geopolitickou situaci v této části světa.

Donald Tusk a Joe Biden (vpravo) | Foto: Reuters

Amerika hrozí Rusku dalšími sankcemi. A to v případě, že bude anexe Krymu pokračovat. "Není to nic jiného než krádež území," řekl ve Varšavě americký viceprezident Joe Biden.

Ruské agentury naopak hlásí, že Moskva chystá odvetu za včera uvalené sankce.

Foto: Aktuálně.cz

Velká Británie přerušuje vojenskou spolupráci s Ruskem. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague.

Foto: Reuters

"Podpis smlouvy o přijetí Krymu do Ruské federace nemá nic společného s demokracií či zdravým rozumem," reaguje ukrajinské ministerstvo zahraničí. Projev šéfa Kremlu podle něj jasně připomenul, "jak reálná je ruská hrozba civilizovanému světu a mezinárodní bezpečnosti".

Evropská unie ještě tento týden zváží další sankce vůči Rusku. Francie by mohla zrušit dodávku helikoptér, předvídá další možný vývoj BBC.

A závěr komentáře Martina Nováka: "Před pěti lety ve Španělském sále Pražského hradu podepsali Dmitrij Medveděv a Barack Obama smlouvu o omezení jaderných zbraní. Obama tehdy hovořil o svém návrhu udělat v americko-ruských vztazích jakýsi reset. Tedy zmáčknout tlačítko a začít znovu, lépe.

Ale tím, kdo zmáčkl nakonec tlačítko a resetoval, je až teď Vladimir Putin. K horšímu, k větší agresivitě a konfrontaci, k jednání motivovanému touhou trestat a mstít se..."

Martin Novák | Foto: Aktuálně.cz

"Ukrajinci se ... během deseti let dvakrát postavili Putinově vůli. A dvakrát vyhráli. Bylo tedy třeba, aby jim výhra trochu zhořkla. A tak přišli o Krym a kdo ví, co se stane na východní Ukrajině.

Dnes Putin řekl, že nechce další dělení Ukrajiny. Ale dříve také říkal, že Rusko nechce znovu připojit Krym. A dnes ho připojil."

Martin Novák | Foto: Aktuálně.cz

"Možná ani tak nejde o samotný Krym, příčina je jinde," pokračuje Martin Novák. "Vladimir Putin se už podruhé v Kyjevě spálil s Viktorem Janukovyčem. Poprvé v roce 2004, kdy mu už gratuloval jako novému prezidentovi, ale vzápětí začala oranžová revoluce a soud výsledek zrušil. A Janukovyč nakonec prohrál.

Podruhé letos, kdy znovu vsadil na Janukovyče, ale ten nakonec nevydržel tlak opozice a utekl do Ruska..."

Martin Novák | Foto: Aktuálně.cz

Martin Novák komentuje projev Vladimira Putina na Aktuálně.cz. Mimo jiné píše:

"Asi nejzajímavější byl pohled na to, co je zákonné a co ne. Chruščovovo rozhodnutí předat Krym Ukrajině z roku 1954 označil ruský prezident za nezákonné, protože se nikdo neptal občanů.

Nezmínil se ale o tom, že po rozpadu SSSR Rusko bylo spolugarantem územní integrity Ukrajiny poté, co se Kyjev vzdal jaderných zbraní.

Ještě před devíti lety Putin tvrdil, že Rusko nechce Krym, protože by to vyvolalo válku. A Rusko je přece racionální..."

Martin Novák | Foto: Aktuálně.cz

Nedělní referendum na Krymu se stává i terčem vtipů.
"Ehm, jaksi nám v Sevastopolu vyšla účast na 123 %...," říká ruský premiér Dmitrij Medveděv.
"Někteří nehlasovali?" reaguje prezident Vladimir Putin.

Rusku bylo kvůli Krymu dočasně pozastaveno členství ve skupině G8, oznámil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Zástupci velmocí se podle něj sejdou v úterý večer, ale bez Ruska. G8 už dříve pozastavila přípravy summitu, jenž se měl konat v černomořském letovisku Soči.

Co bude dál? Po podpisu smlouvy prezident postoupí text k posouzení ruskému ústavnímu soudu, píše ČTK. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích. Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše.

Předsednictvo TOP 09 vyzvalo vládu k "co nejdůslednějšímu postupu" na půdě EU a NATO. "Jsme pro to, abychom vůči Rusku přehodnotili svou politiku a posílili ji o aspekty ekonomické bezpečnosti. Agresí vůči celistvosti a suverenitě Ukrajiny se logicky musíme cítit ohroženi i my a musíme nalézt způsob, jak se efektivně bránit."

"Právě jsme zažili řeč, o níž se bude ještě dlouho mluvit, historický moment: Putin provedl generální zúčtování se Západem,“ upozorňuje komentátor německého Spiegelu Fabian Reinbold.

"Šestatřicet hodin od referenda do Ruské federace. Tímhle tempem by Putin mohl krizi eurozóny vyřešit do týdne," píše na Twitteru Peter Spiegel z bruselské redakce listu Financial Times.

Krymský premiér Sergej Aksjonov, předseda tamního parlamentu Vladimir Konstantinov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a ruský prezident Vladimir Putin podepsali smlouvu o připojení v pondělí vyhlášené Krymské republiky a Sevastopolu k Ruské federaci.

Stalo se tak jen pár minut poté, co Putin dohovořil. Vše završila ruská hymna.

Foto: Reuters

Závěr projevu Vladimira Putina: "Vážení členové Rady federace, vážení členové Státní dumy, občané, obyvatelé Krymu a města Sevastopol, dnes, na základě výsledků referenda, žádám federální shromáždění, aby přijalo ústavní zákon a o přijetí dvou míst - Krymu a města Sevastopol se statusem federálního města. Žádám vás o ratifikaci smlouvy o připojení Krymské republiky k Ruské federaci. Doufám ve vaši podporu."

Putin žádá federální shromáždění, aby přijalo ústavní zákon o přijetí dvou míst - Krymu a města Sevastopol se statusem federálního města.

Došlo na průzkumy. "86 % obyvatel Ruské federace je přesvědčeno, že Krym je dodnes ruským územím. A téměř - a to je důležité v kontextu s referendem - 92 % je pro připojení Krymu k Ruské federaci." Sklízí potlesk vestoje...

Krymští poslanci podle Putina při výběru otázek do referenda uchopili niterné zájmy celého poloostrova. "Nejednali ve svém zájmu."

Referendum proběhlo čestně a lidé vyjádřili svoji vůli - chtějí být s Ruskem.

Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014) | Foto: Reuters

"Bolí nás srdce kvůli situaci na Ukrajině. Trápí nás, že lidé nevědí, co je čeká zítra. Jsme nejen sousedé, ale jeden lid. Kyjev je matkou ruských měst. Stará Rus je pramen naší historie. Nemůžeme žít jeden bez druhého.

Přejeme si, aby na Ukrajině zavládl mír a harmonie. A budeme tomu napomáhat. Ale jen samotní obyvatelé Ukrajiny toho mohou dosáhnout."

"Ať jsme Rusové, nebo z Ukrajiny, můžeme v blízké historické perspektivě ztratit Krym. Už bylo oznámeno blízké přistoupení k NATO. Co by to znamenalo? Flotily NATO by se objevily na samotném jihu Ruska.

Nejsme proti spolupráci s NATO, ale jsme proti tomu, aby vojenská aliance hospodařila hned za naším plotem či na našich územích."

(Nové ukrajinské vedení dnes dopoledne oznámilo, že Ukrajina nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. "Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," řekl v televizním projevu prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk.)

Foto: Vojtěch Marek

"Obracím se k ukrajinskému lidu. Upřímně toužím po tom, abyste mě pochopili. V žádném případě nechceme poškodit vaše národní city. Nevěřte těm, kteří vás straší Ruskem... Co se týče Krymu, ten vždy zůstane jak ruský, tak ukrajinský a krymskotatarský. Bude to domov pro všechny národy, které tam žijí. Nikdy však nebude následovníkem banderovců.

Krym je důležitý faktor pro stabilitu v regionu. A ta může být v tuto chvíli zajištěna pouze Ruskem."

"Rusko je samostatný aktivní účastník mezinárodních vztahů. Má své národní zájmy, které je potřeba brát na vědomí a s úctou. S povděkem kvitujeme reakce těch, kteří vyjádřili podporu.

Děkujeme čínskému lidu, jehož vedení zkoumalo a zkoumá a nahlíží na situaci na Krymu v historickém kontextu. Také si vážíme zdrženlivosti Indie.

Věřím, že mě pochopí i obyvatelé Německa. Během politických konzultací o sjednocení obou částí Německa ne všichni podpořili tuhle ideu. Naše země naopak podpořila tuto touhu po národní jednotě."

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu promlouvá k federálnímu shromážděn. | Foto: Reuters

"Místo stability vidíme terorismus. Místo arabského jara vidíme arabskou zimu. Něco podobného se dělo na Ukrajině v roce 2004. Aby protlačili svého kandidáta na prezidenta, zavedli nelegitimní třetí kolo volby."

"Situace na Ukrajině odráží to, co se děje ve světě v průběhu posledních deseti let. Bipolarita zmizela a s ní zmizela i stabilita. Politici se neřídí právem, ale právem silnějšího. Dělají, co se jim zachce. Používají sílu tu na území jednoho státu, tu na území druhého. Násilím si vynucují rezoluce. To jsme viděli v Jugoslávii v roce 1999. Nechtěli jsme věřit vlastním očím, ale na konci 20. století na Bělehrad několik týdnů dopadaly bomby. Copak jsme měli nějakou mezinárodní rezoluci? Neměli. Potom jsme měli Afghánistán, Irák a nakonec i Libyi."

Putin pokračuje: "Nedošlo k jediné ztrátě na životě, jelikož je těžké bojovat proti lidu a jeho vůli. Rád bych poděkoval ukrajinským vojákům, a je jich tam 22 000, že nepodnikli žádné operace a nepotřísnili své ruce krví."

Šéf Kremlu zmínil i Deklaraci nezávislosti USA z konce 18. století. Američané podle něj tehdy tvrdili, že podobné kroky mohou, a často se tak stává, porušovat vnitřní zákony. "Napsali to sami a ještě to troubili do celého světa. A teď jsou pohoršeni."

"Nesmíme jednu věc dnes označovat za černou a zítra za bílou."

A U.S. Army Apache helicopter flies past a flag on Observation Post Mustang in Afghanistan's Kunar Province June 4, 2012. REUTERS/Tim Wimborne (AFGHANISTAN - Tags: CIVIL | Foto: Reuters

Putin přirovnává situaci na Krymu ke Kosovu. "Orgány OSN s tím (odtržením Kosova) tehdy souhlasily." Poukazuje na to, co OSN tenkrát prohlásila: že žádný zákaz vyhlášení nezávislosti neexistuje.

"Když vyhlásil referendum, krymský parlament se odvolával na chartu OSN, která zaručuje právo na určení národní identity. To kdysi udělala i Ukrajina."

"Obyvatelé Krymu se ozvali a my nemohli neodpovědět, protože by to byla zrada. Museli jsme vytvořit podmínky pro svobodné vyjádření vůle Krymu.

Ale co nám říkají naši kolegové z Evropy a Severní Ameriky? Že porušujeme mezinárodní právo. Je dobře, že si vzpomněli, že něco jako mezinárodní právo existuje. Lépe pozdě než nikdy.

Posílili jsme naše ozbrojené síly, aniž bychom zvýšili celkový počet 25 000 vojáků."

"Legitimní výkonná moc na Ukrajině neexistuje. Samozvanci a uzurpátoři, kteří navíc v zemi nic nekontrolují, neovládají a naopak se dostali do područí radikálů. Abychom mohli jednat s ministrem, musíme se ptát nějakého zástupce Majdanu."

"Chápu, proč obyvatelé Krymu chtěli odtržení. Ukrajinská vláda už je naštvala.

Tam se měnili prezidenti, premiéři, měnili se členové ukrajinského parlamentu... Ale jejich vztah k vlastní zemi se neměnil. Pořád se jen hádali mezi sebou, jenom se snažili dostat k finančním zdrojům, urvat si něco pro sebe. A zapomněli na vlastní lidi."

"Naše vojsko nesmí být rukojmím, stejně jako obyvatelstvo. Doufali jsme, že jejich práva budou zajištěna v kontextu s mezinárodním právem... Ukrajina se snažila zbavit etnické Rusy jejich kultury."

"Naše vztahy s Ukrajinou pro nás vždy byly, jsou a budou nejdůležitější." (Putina přerušuje bouřlivý potlesk.)

"Usínali jsme v jedné zemi, probudili se v jiné. Když se Krym ocitl v jiném státě, tak potom si Rusko uvědomilo, že ho uloupili. Nutno říct, že i Rusko mělo na rozpadu SSSR svůj podíl. Zapomněli jsme na Krym, zapomněli na základnu ruského válečného námořnictva v Sevastopolu. Naši lidé se stali menšinami v jiných zemích."

"Nikdo si tehdy neuměl představit, že Rusko a Ukrajina budou dva rozdílné státy. Ale k tomu došlo, došlo ke kolapsu SSSR a došlo k tomu tak rychle, že málokdo chápal dramatičnost těch okamžiků."

"Neotřásly s tím ani dramatické změny, které naše země zažila v průběhu 20. století. V roce 1954 bylo rozhodnuto, že krymská oblast bude předána Ukrajině. A při té příležitosti přidali Sevastopol. Jaké k tomu měl Chruščov důvody? Chtěl si snad očistit svědomí za represe na Ukrajině ve 30. letech? To ať rozhodnou jiní."

"Bylo období, kdy jsme se zachovali krutě ke krymským Tatarům. Tehdy represe poškodily miliony lidí různých národů. Nyní se krymští Tataři vracejí do ... Ruské federace a myslím, že tím dojde i k procesu rehabilitace.

Myslím si, že na Krymu bude jako jazyk existovat ruština, ukrajinština a krymskotatarština.

Krym vždy byl, je a zůstane nedílnou součástí Ruska."

"Rusko za celou dobu nepřeválcovalo žádný národ, všichni žili svorně vedle sebe."

"Krym je unikátním spojením různých kultur a různých národů a v tom je hodně podobný Rusku."

"Na Krymu doslova vše dýchá našimi dějinami. Právě zde byl pokřtěn svatý Vladimir, právě na Krymu se zrodila společná civilizační platforma, která spojuje Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. ... Právě zde se narodila ruská Černomořská flotila."

Vladimir Putin: "Scházíme se, abychom rokovali o otázce historického významu. Šestnáctého března na Krymu proběhlo referendum, které naprosto odpovídalo demokratickým normám."

Foto: Reuters

Projev začal. Putin přivítal nejen ruské zákonodárce, ale i zástupce Krymské republiky a Sevastopolu.

Ruský parlament s napětím očekává projev Vladimira Putina. Mezi těmi, kteří mu budou naslouchat, jsou i krymský premiér Sergej Aksjonov a předseda parlamentu Vladimir Konstantinov, píše se na Twitteru. Aksjonov sedí nedaleko ruského premiéra Dmitrije Medveděva.

Obavy krymských Tatarů se zřejmě začínají naplňovat. Temirglajev RIA Novosti řekl, že úřady Tatary požádají, aby opustili pozemky, které nyní obývají. "Jsou potřeba pro sociální potřeby," vysvětlil.

"Jakmile začneme platit rublem, vzdáme se (ukrajinské) hřivny," řekl krymský vicepremiér Rustam Temirgalijev ruské agentuře RIA Novosti. Ještě v pondělí přitom krymští politici prohlašovali, že chtějí obě měny používat až do roku 2016.

Ukrajina nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci, prohlásil prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk.

"Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," řekl v televizním projevu. Dodal, že vláda se zasadí o odzbrojení všech militantních skupin "bez ohledu na jejich cíle".

Foto: Reuters

"Po krymském referendu YouTube pozastavil kanál televize Russia Today. Ta nám chce namluvit, že jde o technické problémy," píše na Twitteru novinář Maxim Eristavi.

Dodejme, že anglicky mluvenou televizi financuje Kreml.

Ruští zákonodárci se zřejmě inspirovali Třemi mušketýry Alexandra Dumase a jejich "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Jednomyslně odhlasovali prohlášení, v němž žádají, aby byli přidáni na seznam těch, jichž se dotkly sankce EU a USA.

Poslanci ruské Státní dumy drží minutu ticha "za oběti gruzínské agrese proti civilnímu obyvatelstvu Jižní Osetie". Na stejném zasedání se sněmovna vyslovila pro uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie | Foto: Reuters

Proruští obyvatelé Krymu slaví s ruskými vlajkami výsledek referenda. A radují se, že budou brzy občany Ruské federace namísto Ukrajiny. Kyjev ale paradoxně budou ještě potřebovat. Dva miliony obyvatel ostrova na něm zůstanou závislé, jelikož nepřežijí bez ukrajinské vody a elektřiny.

Ruský prezident Vladimir Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku.

Příkladu Krymu hodlá následovat i nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska.

Nyní její vedení požádalo ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

První a zároveň poslední sovětský prezident Michail Gorbačov odmítl sankce Západu. Prohlásil, že lid na Krymu v nedělním referendu o připojení k Rusku napravil chybu sovětského vedení, které v roce 1954 předalo poloostrov Ukrajině.

"Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí (Krymu) do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví."

Foto: Reuters

Na seznam zemí, které na Rusko uvalily sankce za anexi Krymu, se přidaly Japonsko a Kanada. Země vycházejícího slunce přeruší jednání o zmírnění vízového režimu a zmrazí přípravu dohod o spolupráci v investicích a ve vesmíru.

Sankce "vůči osobám odpovědným za ukrajinskou krizi" oznámil rovněž kanadský premiér Stephen Harper. Počítají se zákazem vstupu na kanadské území a se zmrazením případných aktiv potrestaných představitelů.

Dobré ráno, milí čtenáři. Pondělní vývoj po krymském referendu najdete zde.