Sankce ve spolupráci s EU připravují i Spojené státy, podle Bílého domu jsou takřka hotovy. Odvetná opatření EU a USA by vedle ekonomických bariér měla postihnout další dvě desítky lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, jimž by byl uložen zákaz cestování na Západ a zmrazen majetek v západních zemích. Na seznamu by prý mohl být i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na tiskové konferenci jednání Komise NATO-Ukrajina zdůraznil, že cítil jednoznačnou podporu Ukrajině od všech členských zemí. Vztah Ukrajiny s NATO byl podle něj v posledních 20 letech klíčový pro stabilitu a bezpečnost regionu. "Stabilitu a bezpečnost, která je nyní brutálně podkopávána ruskou agresí," řekl Porošenko.

David Cameron a Petro Porošenko na summitu NATO ve Walesu. | Foto: Reuters

Německo dalo zelenou dalším sankcím proti Rusku, podpořilo tak stanovisko USA i Velké Británie.  

Požadavky separatistů na východní Ukrajině nejsou přehnané, vyjadřují jen to, co je normální pro jakoukoli civilizovanou evropskou zemi. Dnes to podle ruských médií prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

"Požadavky, které předkládají, nejsou přemrštěné. Chtějí žít v zemi, kde se narodili a kde se narodili jejich dědové a pradědové," řekl šéf ruské diplomacie. "Chtějí se přímo podílet na uspořádání svých životů, volit a být voleni a chtějí mít jistotu, že jazyk, kterým chtějí mluvit a kterým mluví jejich děti, bude jejich volbou."

"To jsou základní a přirozená přání, která jsou běžná pro jakoukoli civilizovanou evropskou zemi, kde žijí etnické menšiny," dodal Lavrov.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

V blízkosti ukrajinsko-ruských hranic je podle plukovníka Stevena Warrena, mluvčího Pentagonu, přes 10 tisíc ruských vojáků. Efektivita jejich střelby je podle Warrena "smrtelnější" ve srovnání s minulými útoky. 

Rasmussen dnes Rusko také vyzval, aby ukončilo svou anexi Krymu, kterou NATO neuznává. "Vyzýváme Rusko, aby přestalo s konfrontací a vydalo se cestou míru," řekl generální tajemník aliance.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Zatímco probíhá summit NATO ve Walesu, na Ukrajině dále zuří ostré boje. V blízkosti strategického přístavu Mariupol zničili proruští rebelové kontrolní stanoviště, v centru města mezitím protestuje pár desítek lidí proti Ruské federaci. 

Při ostřelování východoukrajinského města Doněck se zřítilo několik budov a zemřela jedna žena, potvrdili agentuře Reuters svědci.  

Francouzský prezident Francois Hollande, který se účastní probíhajícího summitu Severoatlantické aliance ve Walesu, se nechal slyšet, že uvalení případných dalších sankcí vůči Rusku bude záviset na vývoji krize na Ukrajině v příštích hodinách. Píše o tom agentura Reuters.

Foto: Reuters

Premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko a šéf samozvané Luhanské lidové republiky ve společném prohlášení slíbili, že pokud se v pátek v Minsku podaří uzavřít dohodu se zástupci vlády v Kyjevě, nařídí klid zbraní.

"Pokud bude uzavřena dohoda a ukrajinští představitelé podepíší plán řešení konfliktu, jsme připraveni nařídit v 15 hodin příměří," píše se na stránkách rebelů. Vůdci separatistů zároveň žádají detailní plán toho, jak bude příměří garantováno.

Foto: Reuters

Vůdci povstalců na východě Ukrajiny zváží plán na klid zbraní v Donbasu, napsala agentura AFP. Prezident Petro Porošenko oznámil, že by měl platit od pátečních 13:00. Separatisté své rozhodnutí mají oznámit zítra.

Slovensko má výhrady k návrhu Evropské komise na rozšíření sankcí vůči Rusku. Bratislava nechce, aby se nová opatření dotkla obchodu s některými výrobky a také finančního sektoru. Novinářům to řekl premiér Robert Fico.

Foto: Thinkstock

Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že příměří na východě Ukrajiny bude zřejmě podepsáno zítra na dalším třístranném jednání v běloruském Minsku.

Na summitu NATO ve velšském Newportu dodal, že klid zbraní podle něj začne platit úderem páteční 13:00 SELČ.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) se podle agentury ITAR-TASS obává vypuknutí epidemie v Luhansku.

Donedávna půlmilionové město, odkud před boji podle odhadů uprchlo na 250 000 lidí, je totiž už delší dobu bez elektřiny, kvůli čemuž mimo jiné nefunguje ani kanalizace.

"Pokud městské úřady nedokážou vyřešit problémy v řádu dní, můžeme se potýkat s vážnými následky," prohlásil Bruno Husquinet z ruské regionální pobočky ICRC.

Rusko má na Ukrajině několik tisíc příslušníků bojových jednotek, stovky tanků a obrněných vozidel, prohlásil na summitu ve Walesu nejmenovaný vojenský představitel NATO.

Přístav Mariupol se podle zpráv reportérů připravuje na příjezd proruských jednotek.

Dostupné informace hovoří o tom, že povstalci a ruští vojáci vyrazili ze zhruba 50 kilometrů vzdáleného Novoazovsku, kterého se zmocnili minulý týden.

Pokud by se musela armáda stáhnout, znamenalo by to přímou pozemní cestu z Ruska až na anektovaný poloostrov Krym.

Prokyjevské jednotky nyní podle velení armády svádějí s povstalci boje na celkem 16 místech Donbasu.

"Během uplynulého dne došlo dvaadvacetkrát ke střetům mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a ruskými jednotkami a teroristy, a to na celkem 16 místech," prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Ukrajinská armáda přišla od začátku "protiteroristické operace" o více než 800 lidí. Podle mluvčího Národní bezpečnostní rady Andrije Lysenka bylo v bojích zabito 837 vojáků, dalších 3044 bylo zraněno.

Upozornil, že jde o oficiální údaje, které ale nezahrnují oběti od Ilovajsku. Prokyjevské jednotky svádějí boje o 20tisícové město už několik týdnů, v posledních dnech ale byly zatlačeny separatisty.

Nepotvrzené zprávy dobrovolnického praporu Donbas hovoří o tom, že ruští vojáci tam zabili až 150 bojovníků.

Foto: Reuters

Rodiče ruských vojáků, kteří údajně zemřeli na východě Ukrajiny, se chystají příští pátek demonstrovat na moskevském Rudém náměstí.

Po Kremlu požadují, aby veřejně řekl, kolik ruských vojáků v Donbasu padlo. Vláda oficiálně tvrdí, že na východě Ukrajiny žádné vojáky nemá, ovšem například podle předsedkyně Svazu matek vojáků jich v oblasti operuje až 15 000.

A podle ruského opozičního listu Novaja Gazeta přišlo od poloviny srpna na ukrajinském území o život 120 ruských vojáků, dalších 450 bylo zraněno.

Fotografie, na níž jsou podle dostupných informací označeni ruští výsadkáři, které armáda zajala na východě Ukrajiny. | Foto: Repro Twitter

Proruští separatisté ostřelují podle agentury DPA letiště v Doněcku, které stále ještě ovládá armáda. "Letiště jsme obklíčili, vojákům nezbývá nic jiného než se vzdát," uvedl šéf proruských ozbrojenců Vladimir Kononov.

Rozsáhlý útok na doněcké letiště podnikli separatisté už na konci května. O život tehdy přišlo více než 50 povstalců.

Proruský rebel u letiště v Doněcku. | Foto: Reuters

Předběžné závěry vyšetřování tragédie letu MH17 budou zveřejněny 9. září. V Haagu to oznámila nizozemská bezpečnostní rada.

Malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě se zřítil 17. července nedaleko východoukrajinské obce Snižne, podle předpokladů poté, co byl zasažen protiletadlovou střelou. Podle Kyjeva neštěstí způsobili proruští separatisté.

Foto: Hledání trosek boeingu nekončí, leží na desítkách km2

Prohlédnout 23 fotografií

Rusko je připraveno spolupracovat s OBSE na zmírnění krize na Ukrajině, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podle agentury Reuters zároveň vyzval Kyjev, Doněck a Luhansk, aby zvážily nabídku příměří, s níž ve středu přišel prezident Vladimir Putin.

Do velšského Newportu se sjíždějí špičky členských států NATO. Právě tam se koná očekávaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance, na nějž dorazí i ukrajinský prezident.

Dění v Donbasu totiž bude jedním z klíčových bodů jednání. Na jednání s Porošenkem lídři aliančních zemí zopakují svou podporu Kyjevu a potvrdí připravenost výrazně se podílet na reformách ukrajinského bezpečnostního sektoru.

Případné otázky dodávek zbrojního materiálu ale bude muset Porošenko řešit při dvoustranných jednáních.

Summit NATO vedle golfových jamek. | Foto: Reuters

Ještě jednu zásadní zprávu přinesla středa. Francie prozatím pozastavila kontrakt s Ruskem na dodání dvou moderních výsadkových lodí třídy Mistral.

Prezident François Hollande podle agentury Reuters prohlásil, že dodávku nyní nelze kvůli ruskému podílu na ukrajinské krizi dokončit. Paříž přitom doposud něco podobného odmítala. Kontrakt má hodnotu 1,2 miliardy eur.

Vladivostok, jedna ze dvou moderních výsadkových lodí třídy Mistral, které měla Francie dodat Rusku. Zakázku za 1,2 miliardy eur pozastavila. | Foto: Reuters

S vlastním sedmibodovým plánem, jak zastavit krveprolití, přišel i ruský prezident Putin.

1. Ukončení všech aktivních útočných operací ozbrojených sil, ozbrojených formací a povstalců na jihovýchodě Ukrajiny v Luhanské a Doněcké oblasti.

2. Stažení ozbrojených jednotek vládních ukrajinských sil na vzdálenost, ze které bude vyloučena možnost ostřelování obydlených míst dělostřelectvem a všemi typy raketometných střel.

3. Plnohodnotná a objektivní mezinárodní kontrola respektování podmínek klidu zbraní a sledování situace ve vytvořených bezpečnostních zónách.

4. Žádné nasazování leteckých sil proti civilistům a místům v konfliktní zóně.

5. Výměna násilně zadržených osob podle principu "všechny za všechny" bez dalších podmínek.

6. Otevření humanitárních koridorů pro uprchlíky a pro dodávky pomoci v městech a obcích Donbasu - Doněcké a Luhanské oblasti.

7. Opravárenské čety pro postižená místa Donbasu, které znovu vybudují zničené objekty sociální a životně důležité infrastruktury a pomohou s přípravami na zimu.

Vladimir Putin v Minsku | Foto: Reuters