Americký prezident Barack Obama chce na nadcházejícím summitu skupiny sedmi velkých světových ekonomik (G7) v Německu vyzvat vedoucí představitele Evropské unie k zachování sankcí uvalených na Rusko kvůli agresi vůči Ukrajině. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na oficiální americké činitele. Dva dny před summitem se v Německu sejdou přední představitelé americké armády a diplomaté, aby řešili další postup vůči Rusku.

Předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk vyzval členy G7, mezi něž vedle USA a Německa patří rovněž Británie, Francie, Itálie, Kanada a Japonsko, aby odsoudili počínání Ruska v situaci, kdy se na východě Ukrajiny v posledních dnech stupňuje násilí navzdory dohodnutému příměří. Diplomaté podle agentury AP očekávají, že i vzhledem k Obamově výzvě zůstanou stávající postihy zachovány, k žádným novým se ale neschyluje.

Lídři Kanady a Japonska se hodlají cestou na summit zastavit na Ukrajině a symbolicky ji tak podpořit.

Americký ministr obrany Ashton Carter svolal na pátek do Stuttgartu americké velvyslance a armádní špičky působící v evropských zemích, aby s nimi prodiskutoval počínání Ruska, které podle něho v poslední době vzalo "špatný obrat". "Jednoznačně jsme doufali v něco jiného, ale zdá se, že Vladimir Putin obrací svou zemi jiným směrem," citovala agentura Reuters šéfa Pentagonu.

Rusko se nedoprošuje členství ve skupině velkých světových ekonomik, jejíchž summitů se již nemůže účastnit kvůli nesouhlasu západních států s loňskou anexí ukrajinského Krymu. Prohlásil to dnes v Moskvě náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Summit skupiny G7 se bude konat o víkendu na jihu Bavorska a jedním z témat má být situace v rusko-ukrajinském pohraničí.

"Takový záměr nemáme, otevřeně řečeno, ničeho se nedoprošujeme," reagoval Rjabkov na otázku novinářů, zda nehodlá Moskva usilovat o obnovu svého členství. Rusko podle Rjabkova skupinu samo neopustilo a respektuje "svrchované rozhodnutí ostatních členů".

Moskva podle ruského diplomata o účast na schůzkách skupiny ani příliš zájem nemá. "Daleko víc se zajímáme o jiné formáty, dřívější schůzky G8 nebyly nikdy příliš produktivní", podotkl Rjabkov. Zajímavější je prý pro Moskvu novější skupina G20 nebo seskupení BRICS, sdružující kromě Ruska Brazílii, Indii, Čínu a Jižní Afriku.

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek odpoledne mimořádně jednat o situaci na Ukrajině. Oznámila to dnes v New Yorku litevská mise v OSN, která o naléhavou schůzi požádala. Se zprávou o situaci na východě Ukrajiny před členy Rady předstoupí zástupce šéfa pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině Alexander Hug.

Podle agentury AFP schůzi Rady vyvolaly středeční boje u východoukrajinské obce Marjinka, při nichž podle Kyjeva zahynulo kolem 80 lidí. Schůze Rady bezpečnosti se má konat v pátek odpoledne SELČ a podle litevských diplomatů by měla být veřejná.

Během středečních bojů u východoukrajinské obce Marjinka zahynulo kolem 80 povstalců a víc než sto jich utrpělo zranění. V Kyjevě to dnes oznámil mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko.

O ztrátách na straně ukrajinských ozbrojených sil se nezmínil. Podle zpráv kyjevských médií bylo do nemocnic v Dněpropetrovsku od Marjinky převezeno 31 ukrajinských vojáků s různými druhy zranění.

Prezident Petro Porošenko prohlásil, že se středečním útokem separatistů na městečko Marjinka se vrátila "obrovská hrozba" války. Na východě Ukrajiny podle něj působí 9000 ruských vojáků.

Rusko zatím neohrožuje žádnou členskou zemi NATO a Aliance doufá, že se vztahy zlepší, prohlásil v Oslu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Podle agentury Reuters poukázal na to, že Moskva usiluje o změnu hranic v Evropě silou, a jmenoval Krym, východ Ukrajiny a Gruzii.

"Je tu více nepředvídatelných situací, více nebezpečí a více nepokojů... Nejsme si ale vědomi žádné bezprostřední hrozby z Východu proti některé ze zemí NATO. Naším cílem zůstává spolupráce s Ruskem. Je to užitečné pro NATO i pro Rusko," řekl generální tajemník Aliance.

Foto: Reuters

Oběti si ve středu vyžádalo i ostřelování města Jenakijeve severovýchodně od Doněcku, při kterém zahynuli nejméně dva civilisté.

Další dva lidé přišli o život, když dělostřelecký granát zasáhl jejich automobil ve vládou ovládané části Luhanské oblasti.

Obě strany nasadily těžké zbraně. Obě shodně tvrdí, že tak učinily kvůli obraně, a obviňují protivníka v porušení dohod z Minsku.

Armáda se k tomu prý rozhodla proto, aby zabránila ztrátám. O svém rozhodnutí Kyjev předem informoval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Velení "protiteroristické operace" oznámilo, že si povstalci "vylámali zuby". Při obraně ale přišlo o pět vojáků, na čtyři desítky dalších byly zraněny.

Na frontové linii v Donbasu se ve středu opět bojovalo. Podle médií se u městečka Marjinka odehrála největší bitva od únorového pádu Debalceve.

Armáda uvedla, že na její pozice zaútočila až tisícovka separatistů, které podporovaly tanky.