The Times: Rusko hrozilo kvůli Krymu jadernými zbraněmi

Živě
Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Na palubě boeingu Malaysia Airlines loni v červenci zemřelo 298 lidí.
Na palubě boeingu Malaysia Airlines loni v červenci zemřelo 298 lidí. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Rusko prý minulý měsíc pohrozilo Západu vojenskou konfrontací, a to i jadernou, pokud by se mu pokusilo odebrat anektovaný Krym, vyzbrojit Ukrajinu anebo posílit síly Severoatlantické aliance v Pobaltí. Tvrdí to alespoň britský list The Times. Mluvčí Kremlu ale vzápětí vše popřel.

O tom, že Kreml kvůli Krymu zvažoval i použití jaderných zbraní, se spekulovalo už minulý měsíc, po promítnutí ruského filmu oslavujícího Putinovu roli při připojení poloostrova k Rusku.

Ruský prezident v televizním dokumentu řekl, že po anexi byl připraven uvést do pohotovosti ruské jaderné prostředky. Podle něj nebylo hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ.

Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Živě
Aktualizovat reportáž
20:00

Podle Peskova se tyto Putinovy výroky různě interpretují, aniž by se autoři těchto interpretací obtěžovali tím, že by si Putinova slova ještě jednou vyslechli, anebo přečetli. "Není třeba nic interpretovat, stačí se jen vrátit k prvotnímu zdroji, tedy k prezidentovým slovům," řekl. "Je to klasický příklad pokračující hysterie a démonizace naší země. Sami vyhrocují situaci a pak se sami bojí toho, co napsali," prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

19:30

O tom, že Kreml kvůli Krymu zvažoval i použití jaderných zbraní, se spekulovalo už minulý měsíc, po promítnutí ruského filmu oslavujícího Putinovu roli při připojení poloostrova k Rusku. Ruský prezident v televizním dokumentu řekl, že po anexi byl připraven uvést do pohotovosti ruské jaderné prostředky. Podle něj nebylo hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. "Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy," řekl. Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: "Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu."

19:20

Ruské výhrůžky podle zdrojů listu zazněly v půli března v německém Torgau, kde se tajně setkali bývalí vysoce postavení náčelníci ruských a amerických zpravodajských služeb; The Times se prý dostaly k americkým poznámkám ze schůzky. Ruskou delegaci před schůzkou s Američany údajně instruoval přímo šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a ruští generálové se prý vyjadřovali se souhlasem prezidenta Vladimira Putina, a tak by se tyto nezastřené hrozby měly brát vážně. A také se prý dá čekat, že Rusové podniknou akce k destabilizaci Pobaltí, přičemž ruský podíl prý bude těžší vysledovat, než v případě Ukrajiny.

19:15

Rusko prý minulý měsíc pohrozilo Západu vojenskou konfrontací, a to i jadernou, pokud by se mu pokusilo odebrat anektovaný Krym, vyzbrojit Ukrajinu anebo posílit síly Severoatlantické aliance v Pobaltí. Tvrdí to alespoň britský list The Times. Mluvčí Kremlu ale vzápětí vše popřel.

17:19

Spojené státy byly varovány před možný ruským úmyslem zabrat poloostrov Krym už v roce 2009.  Podle tiskové agentury Unian to naznačuje komunikace mezi tehdejším polským ministrem zahraničí Sikorskim a bývalým americkým velvyslancem v Polsku. 

Foto: Jiří Just
15:39

Sněmovna po měsících odkladů podpořila v prvním kole dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Poslanci Úsvitu a KSČM neprosadili její zamítnutí.

Smlouvu tak budou před závěrečným schvalováním projednávat sněmovní výbory zahraniční a pro evropské záležitosti. Poslanci jim na to dnes dali jen 40 dní místo 60.

Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.

Foto: Ludvík Hradilek
15:03

Řecko požádalo Rusko, aby zmírnilo zákaz dovozu potravin, který uvalilo na Atény coby člena Evropské unie loni v létě. Řekové chtějí, aby Rusko znovu kupovalo jejich jahody, kiwi, broskve, ryby a mořské plody. Příští týden míří do Moskvy na oficiální návštěvu řecký premiér Alexis Tsipras. Moskva před časem oznámila, že možná zmírní embargo vůči Řecku a Maďarsku.

14:50

U Mariupolu pokračují boje.

14:42

Mise pozorovatelů OBSE dnes označila v oficiálním prohlášení příměří na východě Ukrajiny za velmi křehké a potvrdila přestřelky na mnoha místech. Stahování těžkých zbraní podle OBSE nejde podle plánu, i když obě strany část svých těžkých zbraní od frontové linie odvezly. V posledních dnech se odehrávají boje za použití automatických zbraní a granátometů hlavně u vesnice Šyrokyne nedaleko Mariupolu a v oblasti severně od Luhansku.

Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa.
Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa. | Foto: Aktuálně.cz
14:28

Česká Poslanecká sněmovna po měsících odkladů podpořila v prvním kole dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Poslanci Úsvitu a KSČM neprosadili její zamítnutí. Smlouvu tak budou před závěrečným schvalováním projednávat sněmovní výbory zahraniční a pro evropské záležitosti. Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.

 

"Nikdo nechce, aby se cpaly peníze do kapes oligarchů. Nepředstavujte si, že Evropa to tam pošle a mávne rukou. Není pravda, že to tam zapadne zas do těch starých kolejí," ujišťoval poslance ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

 

Dohodu o přidružení mezi unií a Kyjevem už dřív ratifikovaly evropský a ukrajinský parlament, souhlas do konce března přidaly parlamenty 17 států Unie. Ze zemí visegrádské skupiny je Česko poslední, které ratifikační proces nedokončilo.

Foto: Ludvík Hradilek
14:21

Radikální strana nacionalisty Oleha Ljaška chce v parlamentu prosadit zákon o zestátnění majetku ruských firem a předání majetku ruského státu na Ukrajině do rukou ukrajinského státu. Návrh však pravděpodobně nezíská podporu většiny poslanců. Už loni s ním přišla strana Svoboda, ale neuspěla.

 

12:27

Po patnácti letech v Kremlu Vladimir Putin myslí hlavně na to, jak o něm budou psát učebnice dějepisu. Chce být tím, o kom se bude říkat, že zachránil ruský národ, a nejen ten.

"Snadné to však mít nebude," upozorňuje v rozhovoru britský profesor na New York University a přední znalec Ruska Mark Galeotti.

Prezident Vladimir Putin na oslavách prvního výročí připojení Krymu k Rusku.
Prezident Vladimir Putin na oslavách prvního výročí připojení Krymu k Rusku. | Foto: Reuters
12:13

Vyšetřování katastrofy, při níž zahynulo 298 lidí, stále nebylo ukončeno. NRC tvrdí, že nizozemská strana si v Rusku oficiálně vyžádala "jisté informace". Prokurátor Westerbeke prý v dohledné době odjede do Moskvy, aby se seznámil s ruskou verzí neštěstí.

12:09

Ukrajinská kontrarozvědka SBU byla podle nizozemských novinářů konkrétnější. Jedním z mužů na nahrávkách je Sergej "Chmuryj" Petrovskij, donedávna generálmajor GRU. Podle Kyjeva rozvědku opustil loni v dubnu, aby se připojil k donbaským povstalcům. Byl údajně zástupcem tehdejšího doněckého "ministra obrany" Igora Girkina-Strelkova.

Odposlechy naznačují, že "Chmuryj" mohl být v tragickém incidentu klíčovou figurou. Zajišťoval přepravu protiletadlového systému Buk-M do Doněcku a dál na frontu. Podle nizozemských vyšetřovatelů existují náznaky, že let MH17 byl sestřelen právě touto zbraní. Rusko takovou verzi události popírá a tvrdí, že malajsijský stroj mohlo sestřelit ukrajinské letadlo.

Buk-M2.
Buk-M2. | Foto: Aktuálně.cz
12:06

Za loňskou katastrofu boeingu společnosti Malaysia Airlines nad Donbasem může být odpovědný bývalý vysoký důstojník ruské vojenské rozvědky GRU, napsal nizozemský server NRC s odvoláním na ukrajinské a nizozemské vyšetřovatele. Podle něj jde o první náznak, že do tragické havárie může být přímo zapleteno Rusko.

Nizozemský generální prokurátor Fred Westerbeke podle serveru novinářům oznámil, že vyšetřovatelé "skrz naskrz" prostudovali odposlechy telefonických rozhovorů, které byly v kritické době vedeny v prostoru katastrofy. Žádné jméno neuvedl, ale prohlásil, že jde o "autentické rozhovory separatistů".

11:30

Vladimir Putin se rozhodl, že změní současné uspořádání světa. Ruský prezident chce, aby jeho země byla velkou globální mocností rovnou Spojeným státům. Konfrontace se Západem ale může vést k tomu, že Moskva bude jen mladším bratrem Pekingu.

Máme se bát Ruska? Čtěte speciální vydání Hospodářských novin.

Foto: Reuters
11:13

Ruský plynárenský gigant Gazprom a ukrajinská státní plynárenská firma Naftogaz podepsaly smlouvu o dodávkách plynu na Ukrajinu ve druhém čtvrtletí.

Cena byla stanovena na 248 dolarů (6400 korun) za 1000 metrů krychlových, což je méně, než Ukrajina platila v prvním čtvrtletí, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ukrajinské ministerstvo pro energetiku a uhelný průmysl.

Foto: Thinkstock
10:45

Ve Spojených státech se v současné době živě diskutuje o případném vyzbrojení ukrajinské armády, k němuž se ale Bílý dům přes naléhání mnoha kongresmanů zatím neodhodlal.

Lukašenkovi se představa amerických zbrojních dodávek na Ukrajinu nelíbí. "Bude to jen nový podnět k tomu, aby Rusko reagovalo," varoval.

10:42

Alexander Lukašenko, Západem označovaný za posledního diktátora v Evropě, přišel s překvapivým prohlášením. Konflikt na východě Ukrajiny podle běloruského prezidenta není možné dlouhodobě urovnat bez aktivní role Spojených států.

"Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen," soudí běloruský vůdce.

Prezidenti Ruska, Běloruska a Ukrajiny Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku.
Prezidenti Ruska, Běloruska a Ukrajiny Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters
10:31

Povstalecký mluvčí Eduard Basurin podle zprávy agentury DAN naopak obvinil Kyjev z přípravy vojenských provokací, které mají být předehrou zahraniční intervence v Donbasu.

"Rostoucí intenzita ostřelování ze strany armády, aktivizace diverzních skupin a přesun těžkých zbraní blíž k frontě možná svědčí o přípravě rozsáhlé operace," řekl Basurin. Cílem prý může být zapojení zahraničních vojenských sil, které Kyjev povolá pod záminkou mírové operace.

10:26

Palba se podle Kyjeva soustředila na okolí Doněcku, zejména do obcí Opytne a Avdijivka. Postavení ukrajinských ozbrojených sil tam povstalci ostřelovali z granátometů, děl ráže 122 milimetrů a minometů. V Luhanské oblasti čelili ukrajinští vojáci palbě nepřítele u obce Stanycja Luhanska. Na mariupolském bojišti byl v noci na dnešek klid, uvádí armádní komuniké.

10:24

Proruští radikálové na východě Ukrajiny pokračují v ostřelování armádních pozic z těžkých zbraní, které měly být podle únorové dohody o příměří z fronty staženy.

Uvádí to informace velitelů ukrajinské protipovstalecké operace zveřejněná na Facebooku. Od středy údajně separatisté porušili klid zbraní desetkrát.

10:18

Podle ukrajinských médií informovalo ruské ministerstvo zahraničí kyjevské úřady o novém konvoji už v pondělí nótou. Ukrajinská diplomacie reagovala žádostí, aby se Moskva přepravy "takzvané humanitární pomoci" zdržela, oznámil dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.

Kyjev už v minulosti ruské úřady naléhavě žádal, aby případné humanitární zásilky přepravovaly na Ukrajinu přes přechody kontrolované ukrajinskou pohraniční službou, nikoli separatisty. Ukrajina má podezření, že ruské kamiony místo humanitární pomoci obyvatelstvu dopravují na Donbas zásoby pro povstalce. Podle kyjevských médií mohou být v ruských nákladních autech i zbraně.

Proruský separatista hlídá v ulicích Makejevky, kterými právě projíždí ruský konvoj s humanitární pomocí.
Proruský separatista hlídá v ulicích Makejevky, kterými právě projíždí ruský konvoj s humanitární pomocí. | Foto: Reuters
10:15

Rusko-ukrajinskou hranici překročil další ruský konvoj s materiální pomocí, už třiadvacátý v pořadí.

Dvě kolony vozidel směřujících do Doněcku a Luhansku odbavili na hranicích separatisté. Na 120 vozidel podle agentury TASS veze do povstaleckých zón 1400 tun potravin, léků, osiva a stavebního materiálu.

10:03

Německo poskytne Ukrajině půjčku 500 milionů eur (13,8 miliardy Kč) a chce pobízet firmy k investicím na Ukrajině. Opatření by měla pomoci nastartovat ukrajinský hospodářský růst. Po jednání v Berlíně to ve středu oznámili německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

"Dnes jsme podepsali společné prohlášení o záměru Německa poskytnout Ukrajině úvěrový rámec 500 milionů eur. Z toho by 200 milionů mělo sloužit k podpoře fungování státu a 300 milionů k nastartování ekonomiky," řekl Jaceňuk na tiskové konferenci. Podle ukrajinského premiéra by peníze měly posloužit k budování infrastruktury. Kyjev chce část z nich také použít pro poskytování úvěrů malým a středním ukrajinským podnikům.

09:48

Ruští policisté ve středu obsadili vstup do čokoládovny v Lipecku, která patří firmě Rošen (psáno též Roshen) ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, a následně ji prohledali.

Zásah komanda podle vyšetřovatelů souvisí s objasňováním údajných podvodů okolo daně z přidané hodnoty, které prý připravily stát o 180 milionů rublů (asi 80 milionů korun). Ukrajinská firma označila daňovou kontrolu v podobě vpádu zamaskovaných policistů za "nepřípustnou a nezákonnou". Média o policejní akci píší i jako o "sladké pomstě" Ukrajincům.

Výrobky čokoládovny Rošen.
Výrobky čokoládovny Rošen. | Foto: Reuters
09:40

V Donbasu oficiálně od půlky února platí příměří, ovšem potyčky neutichají. Ztráty hlásí obě strany, a to nejen mezi bojovníky, ale i v řadách civilistů.

09:37

Ukrajinská armáda od uzavření únorové dohody v Minsku podle premiéra Arsenije Jaceňuka zaznamenala 75 mrtvých.

09:32

Nejprve krátké shrnutí středečních událostí:

"Jednání bylo docela konstruktivní," zhodnotil zmocněnec doněckých povstalců Denis Pušilin středeční videokonferenci takzvané minské kontaktní skupiny. Překážkou dalšího pokroku je ale podle něj rozhodnutí ukrajinského parlamentu z poloviny března, které údajně zablokovalo postup k plnění minských mírových dohod.

Z východu Ukrajiny - navzdory vyhlášenému klidu zbraní - opakovaně přicházejí zprávy o přestřelkách. Bojuje se zejména v předpolí strategického přístavu Mariupol, jehož případné dobytí proruskými separatisty by nejspíše otevřelo cestu k pozemnímu spojení mezi Ruskem a anektovaným Krymem.

09:30

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 2. 4. 2015 17:19
 

Právě se děje

Další zprávy