Živě: Putin posílá vojáky, aby ochránili Rusy na Krymu

Přenos skončil
Dramatické dění na Ukrajině sledujeme v online přenosu
Ostřelovači na budově parlamentu ukrajinského Krymu.
Ostřelovači na budově parlamentu ukrajinského Krymu. | Foto: Reuters

Ukrajina - Napětí na Krymu dál roste. V sobotu odpoledne schválil ruský parlament nasazení vojáků, o které požádal ruský prezident Vladimír Putin. Má jít o krok k "normalizaci situace" a ochraně ruských občanů.

Kyjev sice předtím oznámil, že nebude na provokace Rusů na tomto autonomním poloostrově vojensky reagovat, ministerstvo obrany ale uvedlo armádu v oblasti do pohotovosti.

Západní země vyzvaly Rusko, aby respektovalo suverenitu Ukrajiny.

Dramatické dění na Ukrajině sledujeme online:

Přenos skončil

V reakci na postup Moskvy nařídil úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov uvést do bojové pohotovosti armádu. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka povede jakákoli vojenská intervence k válce.

Při sobotních střetech proruských aktivistů se stoupenci nové ukrajinské vlády bylo ve východoukrajinském Charkově zraněno téměř sto lidí. Podle reportéra AFP při protestech létaly kameny a policie zasahovala ohlušujícími granáty, byla prý slyšet i střelba. Demonstrace na podporu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče se konaly také v Doněcku, Oděse a Dněpropetrovsku

Rusko usiluje o celkovou destabilizaci situace na Ukrajině, řekl úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov poté, co telefonicky hovořil s předsedou ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu). Ten mu prý sdělil, že Moskva vojensky zasáhne v případě, že Ukrajina použije sílu proti poklidným protestům občanů na východě země a na Krymu, informoval deník Ukrajinska pravda.

Putin jedná rychle a Evropská unie jen přihlíží. Vývoj událostí naukrajinském Krymu, kde žije většina etnických Rusů, je téměř jako přes kopírák podobný událostem v Československu v roce 1938. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká bývalý ředitel české zahraniční rozvědky Karel Randák (čtěte zde).

Před ruskou ambasádou v Praze 6 se dnes v podvečer sešly asi tři desítky lidí, aby protestovaly proti případné ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Na skupinku protestujících dohlíželo šest policistů. Protestní akce má trvat do 20:00.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil případnou vojenskou akci Ruska za neodůvodněnou a nepřijatelnou.

Kvůli situaci na Ukrajině a rozhodnutí Moskvy nasadit ruské vojáky v této zemi se dnes v New Yorku mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle diplomatů by schůzka měla začít ve 20:00 SEČ. Nelze však čekat žádné zásadní usnesení vzhledem k možnosti Ruska hlasování rady zablokovat. Na pondělí naplánovali svou mimořádnou schůzku i ministři zahraničí Evropské unie, uvedla agentura Reuters.

V pondělí 3. března proběhne od 18:00 hodin před ruským velvyslanectvím v Praze spontánní akce protestu proti válce na Ukrajině, informuje ČTK.

Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině. Vojenská intervence podle něj vytváří "hluboký příkop, který nelze zasypat."

"I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," uvedl Zeman.

Ukrajinský opoziční vůdce Vitalij Kličko vyzval ke všeobecné mobilizaci ukrajinské armády v reakci na nejnovější ruský postoj k situaci na Ukrajině. S odvoláním na Kličkovo prohlášení to uvedla agentura AFP.

Ruská Rada federace schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Hlasování horní komory parlamentu v přímém přenosu vysílala ruská televize.

Rada federace jedná o Putinově žádosti využít ruské vojáky na Ukrajině. Původní informaci, že žádost byla již schválena, agentura Interfax stáhla. Lze čekat, že prezidentův požadavek, který má podle Kremlu vést "k normalizaci situace na Ukrajině", bude schválen vzhledem k převaze Putinových stoupenců v horní komoře.

Situací na Ukrajině se bude podle listu KyivPost zabývat v pondělí 3. března NATO.

Horní komora ruského parlamentu schválila nasazení ruských vojáků na Ukrajině, o které požádal prezident Vladimir Putin. Oznámila to agentura Interfax.

Západní země vyzvaly Rusko, aby respektovalo suverenitu Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky k normalizaci situace na Krymu. Informoval o tom Kreml. Podle Putina je tento krok nutný k ochraně ruských občanů a vojáků z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově.

V Balaklavě, na jihozápadním pobřeží Krymu, vytvořili místní obyvatelé lidský štít. Blokují ruským vojskům přístup ke kontrolnímu stanovišti, píše na Twitteru Myroslava Petsa.

Demonstrace se konaly i v Charkově, kde se proruští aktivisté střetli se stoupenci nové vlády a následně se pokusili obsadit sídlo místního guvernéra. Verze o tom, co se v Charkově stalo, se rozcházejí. Podle agentury Interfax se několik tisíc lidí shromáždilo před budovou regionální vlády v tomto východoukrajinském městě a některým se podařilo dostat dovnitř a vyvěsit ruskou vlajku. Agentura DPA nicméně uvedla, že budovu nejprve obsadili příznivci Kyjeva a proruští demonstranti jen guvernérovo sídlo osvobodili.

Úřadující ukrajinský prezident a šéf parlamentu Oleksandr Turčynov dnes podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování nového proruského premiéra autonomního Krymu Sergeje Aksjonova do funkce. Informovala o tom agentura Reuters.

Legitimní demokratické volby na Ukrajině jsou za stávající situace nemožné, prohlásili podle listu KyivPost představitelé ruské státní dumy.

Ve východoukrajinském Doněcku se dnes na podporu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče sešlo asi 10 tisíc lidí. Informovala o tom agentura AFP. Dav skandoval proruská hesla a mával ruskými vlajkami. Zazněly také výzvy připojit autonomní Krym k Rusku.

Řešením situace na ukrajinském Krymu by mohlo být vyslání "menšího vojenského kontingentu". Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Rusko by podle ní vojáky rozmístilo na Krymu z bezpečnostních důvodů.

Podle ČTK zdroj z ukrajinské armády tvrdí, že ruští vojáci ovládli vojenské letiště u města Kirovske, které armáda využívá především pro transportní letadla. Již v noci na pátek zablokovali proruští ozbrojenci mezinárodní letiště v Simferopolu, správní středisku Krymu, a také vojenské letište u Sevastopolu. Simferopolské letiště dnes potvrdilo, že je mimo provoz, neboť vzdušný prostor byl uzavřen.

Podívejte se na aktuální fotky

Ruská Státní duma (dolní komora parlamentu) v sobotu vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na ukrajinském Krymu. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc Putina již dříve požádal proruský premiér krymské autonomie Sergej Aksjonov.

"Výbor dumy přijal výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím," prohlásil předseda dolní sněmovny Sergej Naryškin.

Demonstrace na podporu Ruska v Doněcku. Demonstranti z vládní budovy sundali vlajku Ukrajiny

Ruské jednotky obsazují armádní komplexy na Krymu. Ruští vojáci podle nejmenovaného ukrajinského vojenského činitele obsadili vojenské letiště na východě ukrajinského autonomního poloostrova a snaží se ovládnout raketovou základnu protivzdušné obrany, napsala agentura Reuters. Mezinárodní letiště v Simferopolu, správní středisku Krymu, je dnes uzavřené.

Příslušníci ruské černomořské flotily sídlící na pronajaté základně v ukrajinském Sevastopolu chrání některé důležité budovy na tomto autonomním poloostrově. V sobotu to podle agentury Reuters oznámil proruský krymský premiér Sergej Aksjonov.

Polské ministerstvo zahraničí v sobotu vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na tomto autonomním poloostrově. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague.

Referendum o větší autonomii krymské oblasti by se podle agentury RIA Novost mělo konat už 30. března. Původně se mělo uskutečnit 25. května společně s předčasnými prezidentskými volbami.

Moskva varovala Kyjev před nezodpovědnými kroky. Jako příklad ruské ministerstvo zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedlo údajný noční pokus obsadit krymské ministerstvo vnitra, za kterým prý stáli ozbrojenci řízení Kyjevem

Agentura Reuters uvádí, že podle ruského ministerstva zahraničí Sergeje Lavrova je Rusko "extrémně znepokojené" vývojem situace na Krymu. Podle něj se potvrzují touhy politiků dění zde destabilizovat. "Věříme, že nebude vyvíjen další tlak na již tak napjatou situaci na Krymu," uvádí ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Kyjev sice oznámil, že nebude na provokace Rusů na tomto autonomním poloostrově vojensky reagovat, ministerstvo obrany ale podle agentury Reuters uvedlo armádu v oblasti do pohotovosti. "Je nepřijatelné, když ruská obrněná vozidla jsou v centrech ukrajinských měst," citoval Reuters ukrajinského premiéra Jaceňuka.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk si je jistý, že za ruskými vojenskými akcemi v Krymu jsou výzvou k vyvolání ozbrojeného konfliktu.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt na svém twitteru píše, že žádná země nemá právo zasahovat v místě jiného suverénního státu. "To je základní princip," dodává.

Kyjevská vláda podle AFP uvedla, že nebude vojensky reagovat na ruské provokace na Krymu. Ukrajinský ministr obrany uvádí, že Rusko dopravilo na území Ukrajiny už šest tisíc vojáků. Podle agentury Interfax byli ruští vojáci se samopaly zpozorováni poblíž krymského parlamentu.

Agentura AFP, která se odkazuje na svůj zdroj v Kremlu, tvrdí, že Rusko nebude ignorovat žádost od premiéra Krymu. Ten jak bylo uvedeno požádal Vladimíra Putina o pomoc.

Ruská společnost Gazprom pohrozila ukrajinským orgánům, že zruší slevu na plyn, pokud nezačnou splácet svůj dluh. "Zdá se, že s takovými platbami za plyn a plněním svých závazků Ukrajiny není sleva na plyn možná," řekl zástupce ruské společnosti Sergej Kupriyanov. Dluh se prý pohybuje okolo 1,54 miliardy dolarů.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt na svém twitteru uvedl, že je zřejmě, že došlo k vojenskému zásahu na Ukrajině. "Pravděpodobně okamžitým cílem je vytvořit loutkový proruský polo stát na Krymu," napsal.

Předseda regionální vlády Krymu Sergej Aksjonov také kritizoval ukrajinskou vládu v Kyjevě za to, že porušila ústavu autonomního Krymu, neboť bez konzultací s představiteli tohoto regionu jmenovala nového policejního šéfa.

Spojené státy v pátek zaznamenaly známky toho, že se ruská vojska přesoupvala na ukrajinský Krym anebo jeho území zase opouštěla. O jaký počet jednotek ale šlo, je ale nejasné, stejně tak jako jaké byly důvody těchto přesunů, sdělili v noci na dnešek agentuře Reuters američtí představitelé.

Barack Obama a evropští lídři by podle nejmenovaných amerických zdrojů mohli bojkotovat summit skupiny G8 naplánovaný na léto v ruském Soči v případě, že by Moskva vojensky zasáhla na Ukrajině.

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 1. 3. 2014 20:40
 

Právě se děje

Další zprávy