Vůdce Tálibánu byl zabit, potvrdil oficiálně Kábul

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 29. 7. 2015 19:25
Islamistické hnutí informace o úmrtí mully Muhammada Umara zatím nijak nekomentovalo. Vláda informace prošetřuje.
Afghánská armáda. Ilustrační foto.
Afghánská armáda. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kábul - Vůdce islamistického hnutí Tálibán Mulla Muhammad Umar je už více než dva roky po smrti. Potvrdil to ve středu podle agentury Reuters úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního na základě informací zpravodajské služby. Tálibán sdělení zatím nekomentoval. Tvrzení o smrti mully Umara se objevila již v minulosti, radikální Taliban je ale vždy popřel.

"Vláda... na základě věrohodných informací potvrzuje, že mulla Muhammad Umar, vůdce Talibanu, zemřel v dubnu 2013 v Pákistánu," oznámil prezidentský palác v prohlášení.

Média předtím k ještě nepotvrzené informaci, která se ve středu objevila z vládních kruhů, poznamenala, že je to poprvé, co o Umarově smrti mluví vysoce postavené zdroje z afghánské vlády a rozvědky. "Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky podlehl v Pákistánu nemoci," řekl anonymně činitel afghánské vlády.

Mulla Muhammad Umar
Mulla Muhammad Umar | Foto: FBI

V podvečer pak krátce před prohlášením prezidentského paláce zprávu oficiálně potvrdil mluvčí afghánské tajné služby Hasíb Sádikí. "Oficiálně potvrzujeme, že je mrtev," řekl agentuře AP. Podle jeho slov mulla Umar zemřel v dubnu 2013 v Karáčí. Zatím není jasné, proč byla jeho smrt oznámena až nyní.

Bezpečnostní pracovník Pákistánu – země hostící mírové rozhovory mezi Kábulem a Tálibánem – se nechal slyšet, že Umarova smrt je pouze "spekulací“, která má vyjednávání destabilizovat.

"Opakovaná" smrt

Islamisté letos v dubnu vydali Umarovu biografii s tím, že vůdce je stále naživu a zdráv, připomněl afghánský server 1TV.

Na internetu se navíc v polovině července objevilo údajné poselství mully Umara, v němž podpořil mírové rozhovory Tálibánu s vládou v Kábulu. V prohlášení uvedl, že jednání jsou legitimní a jejich cílem je ukončení okupace země mezinárodními silami. Nebylo ovšem možné ověřit, zda toto poselství pocházelo skutečně z úst šéfa Tálibánu, připomněla ČTK.

Kníže věřících

Muhammad Umar se pravděpodobně narodil do rodiny chudého paštunského rolníka na jihoafghánském venkově - zřejmě v provincii Kandahár - mezi lety 1959 až 1962, o jeho minulosti je ale známo jen velmi málo.

Zřejmě získal omezené náboženské vzdělání, stal se muslimským učitelem (mullou) v místní náboženské škole a během války proti sovětské armádě v 80. letech minulého století přišel o oko.

Od roku 1994 se podílel na vzniku hnutí Tálibán, které mělo být reakcí na chaos a kriminalitu, jež v Afghánistánu rozbujely po pádu prosovětského režimu.

Hnutí ale bylo do značné míry výtvorem pákistánské tajné služby ISI, která tak chtěla učinit Afghánistán závislým na Pákistánu.

Umar byl vůdcem Tálibánu v letech 1994 až 2001, kdy hnutí ovládalo velkou část Afghánistánu. Nechal se prohlásit "knížetem věřících" a měl své sídlo v pevnosti v Kandaháru na jihu země.

Od září 1996 stál v čele země coby šéf dočasné vládní rady, kterou ale uznávaly jen Pákistán, SAE a Saúdská Arábie. USA za jeho dopadení nabízely deset milionů dolarů.

Během americké invaze na konci roku 2001 se mu podařilo uniknout, podle některých zdrojů přejel do Pákistánu na motocyklu. Veřejnost ho od té doby nezahlédla. Údajně žil více v Pákistánu než v Afghánistánu. Není jasné, zda má nadále v Tálibánu velký vliv.

Provinil se mimo jiné tím, že na kmenových územích poskytl úkryt šéfovi Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi a jeho lidem. Podle Josifa Bodanského, autora knihy o bin Ládinovi, pojilo bin Ládina a Umara přátelství už od roku 1998, kdy si Umar údajně vzal nejstarší dceru bin Ládina. Bin Ládin si prý poté za svou čtvrtou manželku vzal jednu z mullových dcer. Bin Ládin ale též Tálibán finančně podporoval.

 

Právě se děje

Další zprávy