Zeman pochválil tádžického prezidenta za boj s terorismem

ČTK ČTK
26. 11. 2014 17:19
Český prezident dlouhodobě považuje islámský terorismus za největší hrozbu pro svět.
Miloš Zeman v Tádžikistánu. | Video: Rádio Svobodná Evropa

Dušanbe - O islámském terorismu hovořil český prezident Miloš Zeman v Dušanbe s prezidentem Tádžikistánu Imomalim Rachmonem. Zeman dlouhodobě považuje islámský terorismus za největší hrozbu pro svět.

Český prezident pochválil tádžickou hlavu státu za to, jak se podle něj dokázala vypořádat s potížemi, které islámští radikálové působili ve válce v Tádžikistánu v 90. letech minulého století.

O svém hostiteli Zeman řekl, že je "jediný prezident na světě, který dokázal porazit islámský terorismus". Zmínil se v této souvislosti i o hrozbě radikálů z hnutí Islámský stát, které chce vytvořit chalífát zahrnující mimo jiné i Tádžikistán.

Občanský konflikt v Tádžikistánu

Tádžický konflikt z 90. let bývá obvykle označován jako občanský. Proti vládnímu vojsku se tehdy postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami.

Zeman při setkání s Rachmonem, jehož úvodní část mohli novináři sledovat, rusky poznamenal, že boje občanskou válkou nebyly, ale že šlo o boj proti terorismu. Na pozdější tiskové konferenci, vedené v ruštině a v češtině, již Zeman konflikt občanskou válkou nazval. Podle Zemanova mluvčího prezident konflikt považuje za občanskou válku, která byla i bojem proti terorismu.

Podle některých zdrojů si střety v Tádžikistánu v 90. letech vyžádaly až 100 000 obětí, Zeman mluvil o 150 000 obětech.

Miloš Zeman v Tádžikistánu.
Miloš Zeman v Tádžikistánu. | Foto: Aktuálně.cz

V čele státu od roku 1992

Rachmon je v čele středoasijského Tádžikistánu od roku 1992, kdy jako premiér převzal prezidentské pravomoci po Akbaršo Iskandarovi, jenž kvůli nepokojům rezignoval. Rachmon byl prezidentem zvolen v roce 1994 a pak znovu v letech 1999, 2006 a 2013.

Západní státy volby opakovaně označovaly za netransparentní a zmanipulované; loni pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že hlasování neodpovídalo demokratickým pravidlům. Hornatá země je považována za nejchudší z postsovětských republik a mimo jiné za tranzitní zemi pašeráků drog ze sousedního Afghánistánu.

Po středečním asi půlhodinovém setkání českého a tádžického prezidenta následovalo hodinové jednání národních delegací vedených Zemanem a Rachmonem.

Rachmon na tiskové konferenci označil Česko za důležitého politického a ekonomického partnera své země v Evropě a vyslovil se pro další rozvoj vzájemných vztahů, které označil za historicky skvělé. Řekl, že se Zemanem hovořil o terorismu, extremismu a mezinárodní kriminalitě a o společném odhodlání jim čelit.

Nejde o první návštěvu

Zeman připomněl, že v Tádžikistánu byl před třiceti lety, kdy do této země přijel zavádět výpočetní techniku do zemědělství. "Tádžikistán je zemí s tragickou minulostí a velmi dobrou budoucností," poznamenal Zeman.

Jeho potenciál vidí především ve vodní energetice a vodních zdrojí. Při stavbě malých a středních hydroelektráren, při jejich opravách nebo při dodávání technologií by se podle něj mohly uplatnit i české firmy. V zemi se údajně také nacházejí zásoby plynu a ropu, a tak by se Tádžikistán mohl stát jedním z nejvyspělejších států na někdejší hedvábné stezce.

Zeman pozval svého hostitele k návštěvě Prahy. Oba prezidenti také zahájili česko-tádžický podnikatelský seminář, kterého se mimo jiné zúčastnili zástupci sedmi desítek českých firem.

 

Právě se děje

Další zprávy