Její provoz by podle odhadů navýšil emise skleníkových plynů celého státu o obrovských 700 procent, napsal server BBC. Země by si navíc na stavbu elektrárny peníze vypůjčila a uhlí by následně musela dovážet.
Keňa přitom i nyní produkuje přebytek elektřiny a nový závod by její kapacitu navýšil o dalších 44 procent. V současnosti se energetická produkce země opírá zejména o hydroelektrárny, geotermální zdroje a diesel.
Východoafrická země navíc v roce 2015 před klíčovým klimatickým summitem v Paříži přislíbila, že svoji už tak malou uhlíkovou stopu do roku 2030 sníží o dalších 30 procent. Vláda toho chtěla docílit skrze větší důraz na solární, větrnou a geotermální energii. Zastánci zeleného vývoje to uvítali jako důkaz, že rozvojové země se mohou do budoucna vyvíjet i bez využívání fosilních paliv.
"Země investuje do obnovitelných zdrojů energie a prokazuje tak, že africké země nemusí být otroky fosilních paliv během svého plánování, jak se vytáhnout z chudoby. Bude to však vyžadovat finanční a technologickou podporu od bohatších zemí," ohodnotil tehdejší příslib své vlády například keňský klimatolog Mohamed Adow.
V červnu rozhodne soud
Keňští aktivisté snažící se vybudování nové uhelné elektrárny ve své zemi zabránit nyní s napětím vyčkávají na rozhodnutí soudu. To by mělo padnout koncem června. Soud řeší platnost licence udělené Národním úřadem pro správu životního prostředí (NEMA), která stavbu elektrárny umožňuje.
Závod by měl navíc stát poblíž historického rybářského města Lamu, které spadá pod světové dědictví UNESCO.
"Divíme se, proč chtějí tento projekt uskutečnit. Podepsali jsme zelenou dohodu v Paříži - náš prezident ji podepsal," řekla BBC jedna z aktivistek Raya Famau Ahmedová a stavbu elektrárny označila jako "katastrofální". "Máme z toho opravdu obavy," doplnila.
Vládní kontrakt v květnu 2017 během státní návštěvy Číny podepsal s čínskou stavební firmou keňský prezident Uhuru Kenyatta. Zbývá schválit finanční ujednání.
Zajímavostí je, že sama Čína se zavázala do budoucna svoji závislost na uhlí snížit, což jí ale nebrání financovat uhelné elektrárny jinde ve světě. A budovat tak zahraniční trh pro čínské uhlí.
Keňa buduje ambiciózní koridor
Nová elektrárna by měla stát u ambiciózního mnohamiliardového nově budovaného koridoru Lamu Port-Southern Sudan-Ethiopia Transport Corridor. Projekt by měl zlepšit infrastrukturní propojení v severní části země stejně jako usnadnit přepravu zboží a služeb z vnitrozemské Etiopie a Jižního Súdánu na keňské pobřeží. Jeho součástí je také dostavba rozsáhlého přístavu budovaného rovněž čínskou stavební společností.
Místní rybáři si přitom stěžují, že kvůli stavbě v přístavu přicházejí o živobytí. A slíbenou finanční kompenzaci dosud neviděli.
"Výstavba je hodně hlučná, ničí mangrovy - místa, kde se rozmnožují ryby - a ničí korálový útes, kde ryby kladou svoje jikry," řekl novinářům jeden z místních rybářů.
První část dostavby přístavu už je přitom skoro dokončená. Nové silnice a železnice se teprve stavět začnou.
Nový model pro Afriku
Keňa v březnu pod taktovkou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hostila klimatický summit, během něhož Macron vyzdvihoval, že okolo 75 procent energie východoafrické země pochází z obnovitelných zdrojů. A na ostatní státy apeloval, že nesmí udělat tu samou chybu, které se dopustily industrializované národy, když se při svém vývoji odrážely od spalování špinavých fosilních paliv.
"Pro mě je klíčem k africké emancipaci způsob, jaký vybudujeme nový model," řekl Macron s důrazem na udržitelný vývoj.
Afrika jako celek je v současnosti zodpovědná za pouhá čtyři procenta emisí skleníkových plynů, podotkla v březnu agentura Reuters.
Cesta k čistší energii
Není novinkou, že například Evropská unie dlouhodobě usiluje o postupnou cestu k čistší elektřině. Stanovila si cíl, že do roku 2030 bude muset nejméně 32 procent energie v unijním energetickém mixu pocházet z obnovitelných zdrojů. O dvacet let později už by mělo jít o 80 procent. Současně by také podle plánu Evropské komise mělo do roku 2030 dojít ke snížení emisí o 40 procent oproti roku 1990.
.@UN Chief @antonioguterres is calling for a halt to any new #coal power plants by 2020 to save the climate.
— UN Climate Change (@UNFCCC) June 6, 2019
It is possible.
This @IRENA chart shows that by 2020, #solarenergy and onshore #wind will produce cheaper electricity than any #fossilfuel alternatives. #ParisAgreement pic.twitter.com/DgDcyxJV6A
V tuto chvíli přitom unijní legislativa dovoluje, aby země osmadvacítky podporovaly uhelné elektrárny de facto pouze za účelem jejich udržení pro případ, že by náhle zničehonic výrazně stoupla poptávka po elektřině. Do budoucna ale Brusel omezí i tuto pomoc, zejména u závodů, které nejvíce znečišťují životní prostředí.
Také postoj OSN ohledně uhelných elektráren je jasný. "Přestaňte s výstavbou nových uhelných elektráren do roku 2020. Chceme ve světě zelenou ekonomiku, ne šedou," nechal se slyšet generální tajemník organizace Antonio Guterres.
