Lidstvo ohrožuje nová civilizační choroba. Bude trpět obezitou a podvýživou zároveň

Zahraničí Zahraničí
26. 9. 2016 19:43
Svět stále více sužuje závažný civilizační problém – podvýživa spojená s obezitou. Podle zprávy nezávislé skupiny odborníků hrozí v roce 2030 nadváha a obezita třetině světové populace. Lidé sice jedí potraviny kaloricky bohaté, ale zato nutričně chudé. Zpráva varuje, že v roce 2030 by nadváhou a podvýživou zároveň mohla trpět až třetina světové populace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Londýn  - Jídlo chudé na vitamíny a minerály podkopává zdraví v průměru jednomu ze tří lidí na světě. Lidé se totiž živí hlavně průmyslově zpracovanými potravinami, které mají slabé nutriční hodnoty.

Hovoří o tom zpráva nezávislého týmu odborníků na výživu a zemědělství, o které informoval server BBC.

Podle někdejšího prezidenta Ghany Johna Kufuora a bývalého britského hlavního poradce vlády pro vědu Johna Beddingtona, kteří se na zprávě podíleli, trpí nedostatkem vitamínů a minerálů celkem dvě miliardy lidí na světě.

V rámci toho se navíc rozvíjí i nová civilizační choroba - podvýživa spojená s obezitou.

Zpráva varuje, že v roce 2030 by nadváhou a podvýživou zároveň mohla trpět až třetina světové populace - zhruba 3,3 miliardy lidí. V horizontu dvaceti let pak polovina všech lidí. Riziko hrozí zejména Číně, kde se stravovací návyky v průběhu let velmi změnily.

Děti nerostou

Špatný výběr potravin má za následek mimo jiné i vyšší výskyt srdečních chorob, vysokého krevního tlaku či cukrovky a dalších chronických onemocnění.

Dětská podvýživa, vysoký krevní tlak a jiné se stravou související choroby přitom podle zprávy způsobují větší počet úmrtí než cigarety, nezdravé ovzduší, špatné hygienické podmínky nebo nechráněný sex.

Podvýživa spojená s obezitou také zbrzďuje růst téměř čtvrtiny dětí mladších pěti let. Více než 40 % dětí nemá výšku relevantní k jejich věku, upozorňuje jeden z autorů studie, Lawrence Haddad z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI).

"Je to částečně dáno nerovností," vysvětluje Haddad. "Lidé s vyššími příjmy mají lepší potraviny a velmi nízký výskyt výškového zaostávání. Sociální skupiny s nižšími příjmy jedí jídlo založené na kukuřici, ale nemají dostatek zeleniny, ovoce, mléčných výrobků a takových bílkovin, které najdeme například v kuřecím mase."

Aby se hrozba rodícího se civilizačního problému podařila potlačit či minimalizovat, bude podle odborníků potřeba vynaložit stejně velké úsilí jako v případě nemocí HIV a malárie.

Jen samé tuky a sůl

V bohatých zemích se navíc problém se stravováním může dále zhoršovat, přestože lidé v lepší ekonomické situaci jedí více zeleniny a ovoce.

Urbanizace totiž vede k tomu, že se mnoho lidí živí průmyslově zpracovanými potravinami - včetně pouličního jídla. To je plné tuků a soli.

Svůj podíl ale nesou i supermarkety a potravinové společnosti. "Průmyslově zpracované potraviny, které mají dlouhodobou trvanlivost, jsou bohaté na kalorie, ale nutričně chudé, maximalizují zisk," vysvětluje Haddad.

Množství potravin, které jsou podrobovány průmyslovému zpracování, se navíc stále zvyšuje.

V roce 2000 měly země s vyššími středními příjmy celkem třetinu vysoce zpracovaných potravin a nápojů ze všech zemí s vysokými příjmy. Šlo například o zmrzlinu, přeslazené nápoje či sladké pochutiny. V roce 2015 už to byla více než polovina.

 

Právě se děje

Další zprávy