Belfast (Británie) - Policie v Severním Irsku ve středu zatkla předsedu republikánské strany Sinn Féin Garryho Adamse pro podezření z účasti na únosu a vraždě spáchané v roce 1972. Oznámilo to v Belfastu vedení Sinn Fein.
Podle policejního prohlášení se Adams policistům k výslechu sám přihlásil. Jakoukoli vinu odmítá.
Vyšetřovatelé prověřují podíl vůdce Sinn Féin na vraždě Jean McConvillové, matky deseti dětí, kterou v roce 1972 popravila Irská republikánská armáda (IRA) za údajnou "špionáž". Vražda je dnes považována za jeden z nejodpudivějších činů, jakých se IRA ve svém mnohaletém sektářském tažení dopustila.
Sama IRA se k únosu, vraždě a utajeném pohřbu McConvillové až do roku 1998 nehlásila. Hrob zavražděné osmatřicetileté ženy byl nalezen náhodou na jedné pláži v Irsku až v roce 2003.
Pětašedesátiletý Adams je dlouholetým šéfem Sinn Féin, politického křídla IRA, která vedla boj za odtržení Severního Irska od Británie a jeho připojení k Irské republice. O jeho podílu na vraždě McConvillové hovořili dva bývalí bojovníci IRA v besedě s pracovníky univerzity v americkém Bostonu v rámci výzkumného projektu. Nahrávku rozhovoru si vyžádala severoirská policie.
Brendan Hughes, Adamsův bývalý spolupracovník, v besedě s americkými výzkumníky uvedl, že McConvillová byla zabita na přímý Adamsův pokyn. Adams podle něj řídil speciální tým IRA, který vyhledával, zabíjel a tajně pohřbíval členy katolické komunity v Belfastu podezřelé ze spolupráce z policií. Pokud jde o McConvillovou, nezávislé vyšetřování z roku 2006 žádný důkaz o její "špionáži" nepřineslo.
Policie Adamse z podílu na vraždě dlouho podezírala s odkazem na informace o tom, že vůdce Sinn Féin byl dlouholetým velitelem IRA. Sám Adams podporu IRA nepopírá, v jejích složkách ale prý sám žádnou funkci nezastával. "Od IRA jsem se nikdy nedistancoval a distancovat se ani v budoucnu nehodlám," uvedl Adams v prohlášení. "Pokud jde o únos, vraždu a pohřeb paní McConvillové, jsem ale nevinný," dodal.
Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází.
