Volby vyhráli nacionalisté, Belgii hrozí další vleklá krize

ČTK ČTK
26. 5. 2014 13:25
Volby do federálního parlamentu vyhrála se skoro 21 procenty NV-A, kterou vede antverpský starosta Bart de Wever.
Bart De Wever, šéf Nové vlámské aliance (NV-A)
Bart De Wever, šéf Nové vlámské aliance (NV-A) | Foto: Reuters

Brusel - Nová vlámská aliance (NV-A) vyhrála nedělní parlamentní volby v Belgii a potvrdila tak své postavení nejsilnější politické síly v zemi.

Není však zdaleka jisté, zda se jí ve složitém belgickém politickém systému podaří sestavit federální vládu, a tak výsledky voleb mohou znamenat začátek další politické krize.

Frankofonní oblasti volily tradičně především nyní vládní socialisty (PS) premiéra Elia di Rupa. V Bruselu, kde se obě jazykové skupiny prolínají, uspěly také liberální strany z obou stran jazykové hranice.

Volby do federálního parlamentu NV-A vedená antverpským starostou Bartem de Weverem vyhrála se skoro 21 procenty. Hlasování o vlámském regionálním parlamentu strana s programem přeměny Belgie ve volnou konfederaci ovládla ještě výrazněji.

Elio di Rupo
Elio di Rupo | Foto: Reuters

Na "domovské" straně jazykové hranice, kde žije asi 60 procent občanů země, ji volilo skoro 32 procent lidí.

Propad Vlámského zájmu

Druhou nejsilnější vlámskou stranou jsou křesťanští demokraté (CD&V) s více než 20 procenty, třetí liberální OpenVLD se 14 procenty a čtvrtí tamní socialisté z SP.A s jen o málo nižším ziskem.

Na postoji CD&V tak bude zřejmě záviset, zda se NV-A podaří ve Vlámsku vládu sestavit, nebo vznikne alternativní většina.

Propadl naopak tvrdě nacionalistický Vlámský zájem, který proti posledním volbám v roce 2010 ztratil z více než 15 procent na necelých šest procent a se skoro devíti procenty jej předstihli i vlámští Zelení.

"Nechceme dlouhou krizi. Naopak, chopíme se iniciativy a uvidíme, co bude možné," prohlásil podle místních médií v povolební reakci de Wever.

Pokus o většinu

Diskuse o novém federálním kabinetu belgického království chce prý zahájit co nejdříve. "Doufám, že bude možné sestavit co nejdříve většinu, která posune zemi dál," reagoval v noci na předběžné výsledky voleb frankofonní socialistický premiér di Rupo.

Šéfredaktorka deníku Le Soir Beatrice Delvauxová v komentáři k výsledkům voleb připomněla slova nedávno zesnulého bývalého belgického premiéra, Vláma a křesťanského demokrata Jeana-Luca Dehaeneho.

Ten podle ní prohlásil, že N-VA vyhraje volby ve skutečnosti teprve tehdy, až se naučí dělat kompromisy, povede se jí sestavit většinu a svá předvolební slova proměnit v povolební činy.

Ve francouzsky mluvícím Valonsku získala PS premiéra Di Rupa skoro 31 procent před liberálním Reformním hnutím (MR) s 27 procenty hlasů. Několik chybějících procent ale PS ztratila v souboji s výrazně levicovou PTB. Třetí jsou středoví křesťanští demokraté (cdH) s více než 15 procenty.

Na federální úrovni však frankofonní socialisté disponují jen o něco více než 11 procenty, a jsou tak až třetí za vlámskými křesťanskými demokraty.

Složitosti belgických voleb

Volby se v zemi konaly den poté, co si nejméně tři oběti vyžádal útok zatím neznámého muže na návštěvníky bruselského židovského muzea.

Belgičané v neděli hlasovali nejen o 150 křeslech svého federálního parlamentu, ale vybírali také poslance regionálních parlamentů ve Vlámsku, Valonsku, hlavním městě Bruselu a do parlamentu německy mluvící belgické komunity.

Parlament pro frankofonní společenství sestává ze všech členů Valonského shromáždění a francouzsky hovořících poslanců bruselského parlamentu. Složení regionálních parlamentů ovlivňuje podobu nyní už nepřímo voleného Senátu, tedy horní federální komory.

Je to poprvé od poslední ústavní reformy, co Belgičané najednou hlasovali o obou těchto úrovních zastupitelských sborů. Určovali tak podobu politiky své země na příštích pět let. Volební období regionálních parlamentů byla pětiletá od prvních voleb do nich v roce 1995, federální parlament byl však dosud volen na roky čtyři.

Složitý politický systém v zemi například způsobil, že nynější vláda, tvořená šesti stranami z obou částí země, byla po posledních parlamentních volbách sestavována rekordních 541 dní.

Volební účast je v Belgii povinná, hlasovat by tak mohlo okolo osmi milionů lidí. Počítání výsledků a jejich zveřejňování se přitom v Belgii zdrželo kvůli špatně fungujícímu počítačovému systému.

 

Právě se děje

Další zprávy