Gaza - Svatý měsíc ramadán je pro muslimy jedním z pěti pilířů víry; časem bilancování, napravení křivd a duchovní očisty. Přes den se proto věřící postí, aby se více přiblížili duchovní podstatě islámu, po večerní modlitbě si ale odpírání vynahrazují, veselí se a pořádají bohaté hostiny.
Obraz ramadánu v Pásmu Gazy je ale zcela odlišný. Palestinští muslimové si sice odpírají stejně jako půl druhé miliardy jejich spoluvěrců ve zbytku světa, večer se však nemají čím nasytit.
V ulicích Gazy není podle televize Al-Džazíra k vidění ani pro ramadán typický noční ruch. Všichni jsou zalezlí kvůli obavám z nočních náletů.
Ty v posledních dnech a hodinách zintenzivněly v rámci odvetné operace izraelské armády za únos a vraždu tří studentů. Dlužno podotknout, že jsou útoky oboustranné a na území židovského státu pravidelně dopadají rakety Hamásu, kterých je v posledních dnech víc než obvykle.
Maso jsme snědli včera. To, co vidíte, jsou zbytky z předvčerejška.
"Maso jsme snědli včera. To, co vidíte, jsou zbytky z předvčerejška," vysvětlil reportérovi televize Al-Džazíra padesátiletý Abu Abín a ukázal přitom na děsivě skromnou sváteční tabuli pro svou čtrnáctičlennou rodinu.
Stůl nabízel dva talíře bílé rýže, citrony, zelené papriky a něco málo polévky z jutovníku.
Tak jako tisíce dalších žije Abínova rodina v přístřešku z rozbitých cihel a vlnitého plechu. Dobře na tom nebyla nikdy, takhle špatné to ale prý nikdy nebylo.
Ožebračilo nás uzavření pašeráckých tunelů
V minulosti si Abín mohl něco málo vydělat rozvážením cementu na několik staveb v okolí. Cement byl - stejně jako většina stavebního materiálu - do Gazy pašován z Egypta. Minulé léto ale egyptská armáda pašerácké tunely uzavřela a Abínovi tím vyschl jediný zdroj příjmu.
"Rozvozem cementu jsem si vydělal 100 až 150 šekelů (590 až 880 korun) denně, syn mi pomáhal a vydělal si dalších 50 šekelů. Každý den jsme si tak mohli dovolit koupit něco k jídlu, teď neseženeme ani patnáct šekelů na žrádlo pro koně," líčí Abu Abín. Uzavření pašeráckých tunelů navíc zvedlo ceny potravin. Většina lidí se teď chodí na tradiční trhy jen koukat.
Není divu. "Třeba tahle gouda od loňska zdražila z 18 na 23 šekelů, feta zdražil o šest šekelů. Lidé nemají peníze, zaměstnanci jsou propouštěni, nevyplácejí se mzdy, přechody jsou zavírány," cituje Al-Džazíra jednoho z trhovců.
Své zaměstnance neplatí ani palestinská samospráva. V současné době dluží 70 tisícům lidí. Tím, že zaměstnanci nedostávají mzdy, peníze na trhu chybí a izolovaná ekonomika se dostává do začarovaného kruhu.
Sobota však byla pro Abínovu rodinu šťastným dnem - dostala od místní charity příděl jídla. Balík obsahoval fazole, rýži, olej, cukr a další základní potraviny. Také charity se nicméně v Gaze potýkají s nedostatkem prostředků.
Večer se neslaví, ale schovává
Muslimové ze zbytku světa sice posílají peněz dost, Izrael ale přísun financí do Gazy částečně blokuje kvůli obavám, že by milodary mohly skončit v rukou teroristů.
"Minulý rok byly dobročinné organizace schopny pomoci 60 tisícům rodin, letos o ni ale žádá 100 tisíc a charity mají peníze na podporu jen 30 tisíc z nich," konstatoval koordinátor humanitární pomoci v Pásmu Gazy Ahmed al-Kurd.
Hlavně se nezranit
Ten, kdo má tu smůlu a utrpí zranění třeba při náletu, musí počítat s tím, že se mu nedostane potřebné lékařské péče. V Gaze chybí i ty nejzákladnější léky, zdravotní personál, lůžka i další vybavení.
S tím, jak Izraelci stupňují své útoky, navíc hrozí, že se situace ještě dramaticky zhorší. Na přibližně 1,8 milionu obyvatel přitom připadá pouze třináct nemocnic s celkovým počtem 4679 lůžek. Pro srovnání: Na konci minulého roku bylo v desetimilionovém Česku 188 nemocnic s 56 807 lůžky.
