Ixtepec - Patnáctiletého Carlose vyhnala z rodného města San Pedro Sula v Hondurasu válka drogových gangů.
V touze získat vzdělání a začít nový život se vydal do Spojených států. Jeho cesta za lepší budoucností ale skončila v detenčním zařízení na jihu Mexika.
Kalifornským snem však žije dál. Říká, že tam má strýce, že by mohl začít zase chodit do školy a najít si práci.
V Hondurasu po něm prý pase jeden z místních gangů, který ho chce zabít.
Cesta v bestii
S reportérem agentury Reuters se sešel na překladovém nádraží v Ixtepeku ve státě Oaxaca. Ne náhodou. Přes Mexiko se chce - stejně jako další nelegální imigranti - dostat v tzv. "bestii" (česky zvířeti), tedy nákladním vlaku.
Carlos je jen jedním z tisíců mladíků, kteří opustili svůj chudý domov ve Střední Americe, ovládaný zločinem a násilím, a věří, že se jim podaří zapustit kořeny ve Spojených státech.
52 tisíc mladíků za 8 měsíců
Během osmi měsíců, předcházejících letošnímu 15. červnu, zadržely americké úřady na hranicích s Mexikem 52 000 mladíků, jako je Carlos. To je jednou tolik než za stejné období před rokem. Údaje o tom, kolika mladým ilegálním imigrantům se podařilo dostat se do USA, chybí.
Další patnáctiletý Hondurasan, Jeffrey z města La Ceiba, tvrdí, že vyrazil na cestu, protože po něm jeden z místních gangů pod pohrůžkou smrti vymáhal půl milionu honduraských lempiras, což je v přepočtu 24 tisíc dolarů.
Mí rodiče mi museli pomoci dostat se ze země.
"Rodiče mi museli pomoci dostat se ze země," říká Jeffrey, který pro změnu našel dočasné útočiště v jihomexické Arriaze. "Chtěli po mně, abych se stal členem gangu, a snažili se mě vydírat. Když na to nepřistoupíte, zabijí vás. A já umřít nechtěl," dodává.
Společně se svým otcem opustil matku a dvě sestry a teď se oba pokoušejí spojit se se známými, kteří by jim mohli pomoci dostat se do Houstonu. Jeffrey říká, že by se chtěl stát právníkem.
Do Mexika se dostali tak, že obešli přes džungli hraniční přechod. Nevědí však, co dál. Na severu Mexika neznají nikoho, kdo by jim mohl pomoci, a netuší, jak by mohli překročit hranici do Spojených států.
Přesto jsou odhodláni to zkusit. Je to prý lepší než se vrátit do Hondurasu, kde je počet vražd na 100 000 obyvatel za rok přibližně dvacetkrát vyšší než ve Spojených státech.
Falešné naděje
Mladé chlapce žene na sever směsice strachu a naděje. Často však jde o falešné naděje.
Pašeráci lidí totiž rozšiřují fámy, že ilegální přistěhovalci získají ve Spojených státech snadno povolení k pobytu. Média ve Střední Americe zase uveřejňují zprávy o tom, že s mladistvými, kteří se dostanou ilegálně na území USA, jednají tamní úřady se shovívavostí.
Tyto pověsti jsou živeny mimo jiné tím, že Spojené státy v posledních letech provádějí určité změny v ohledu na imigrační politiku.
Prezident Barack Obama čelí v posledních týdnech kvůli kritické situaci s uprchlíky velkému vnitropolitickému tlaku. Zřejmě právě pod jeho vlivem v sobotu po setkání s prezidenty třech jihoamerických zemí uvedl, že Spojené státy pošlou všechny děti, jejichž přítomnost v USA nebude podložena právně, zpět domů.
Obama už požádal Kongres o schválení 3,7 miliardy dolarů k zajištění bezpečnosti na hranici a péče o dětské migranty. Republikáni ale odmítají schválit výdaje bez změny migrační politiky. Mnozí chtějí změnu zákona z roku 2008, který zaručuje dětem, které se dostanou do USA bez rodičů a pocházejí z některé ze zemí, která nesousedí s USA, automatické zahájení azylového řízení.
V roce 2011 americký Úřad pro migraci a celní správu (ICE) vydal imigračním úředníkům tajný příkaz, aby v případě zatčení, zadržení a odsunu ilegálních přistěhovalců vzali v úvahu určité faktory, zejména pokud se jedná o mladistvé.
V roce 2012 Obamova administrativa oznámila, že mladí imigranti, kteří pobývají ve Spojených státech už pět let a nikdy se nedopustili závažného zločinu, dostanou dvouleté povolení k pobytu a budou moci v USA i legálně pracovat.
Mladí lidé, kteří toto povolení, označované jako "rozhodnutí o odkladu", již obdrželi, mohou požádat o jeho obnovení. Neplatí to nicméně pro nově příchozí.
Velká cena za mizernou službu
Pro pašerácké organizace i gangy samotné představuje převaděčství velký byznys, protože potenciální imigranti musí platit tisíce dolarů za to, že se dostanou až k hranici s USA, případně i za ni.
Většina "kojotů" jsou Mexičané operující podél hranice s Guatemalou. Imigrantům umožňují využívat trasy pašeráků drog, tvrdí Mark Ungar, jenž dříve pracoval jako poradce honduraské policie.
Aby se dostali na území USA, zaplatí imigranti "kojotům" a pašeráckým kartelům částky obvykle mezi jedním a dvanácti tisíci dolary za člověka, ne každý ale přitom slaví úspěch.
Někteří mladí končí jako námezdní dělníci vykonávající nucenou práci, dívky často padnou do rukou obchodníků s bílým masem, další imigranti se proti své vůli stávají součástí zločineckých gangů.
Mladíci, které pouliční gangy, známé jako "maras", přinutily opustit Honduras, Guatemalu, Salvador a další středoamerické země, se často dostávají do spárů nechvalně známých mexických drogových kartelů.
"Největší nebezpečí představuje pro tyto mladé chlapce možnost, že by se sami mohli stát gangstery," upozornil kněz Alejandro Solalinde, jenž vede kampaň za práva mladých imigrantů.
