Kyjev - V boji s proruskými separatisty na východě Ukrajiny zahynul Isa Munajev, označovaný ukrajinskými médii za čečenského generála a "osobního nepřítele" ruského prezidenta Vladimira Putina. Smrt čečenského velitele oznámil dnes ukrajinský poslanec a současně velitel dobrovolnického praporu Donbas Semen Semenčenko.
Munajev podle něj obětoval vlastní život, aby separatistům a Rusům znemožnil uzavřít obklíčení ukrajinských jednotek, bránících se ve městě Debalceve, důležité železniční křižovatce mezi hlavními povstaleckými baštami Doněckem a Luhanskem.
"Střílely raketomety, tanky vedly přímou palbu, pálily minomety, útoky na opěrné body se staly nepřetržitými," vylíčil Semenčenko situaci, ve které Munajev a jeho jednotka, pojmenovaná na počest čečenského vůdce zabitého Rusy "prapor Džochara Dudajeva", dorazili jako posily obklíčeným ukrajinským jednotkám. V praporu prý bojovali i Rusové a Gruzíni. "Měli málo zbraní, ale silného ducha," dodal poslanec.
Přesné okolnosti Munajevovy smrti podle agentury Unian nejsou známy, nicméně ji potvrzují i další ukrajinští politici, mimo jiné luhanský gubernátor. Munajev "obětoval svůj život za Ukrajinu a za každého z nás", zdůraznil poslanec Boris Filatov.
Munajev hrál klíčovou roli při obraně čečenské metropole Groznyj před ruskými jednotkami na přelomu let 1999 a 2000. Po dobytí Grozného organizoval záškodnické útoky na ruské jednotky, než se stáhl do hor, odkud dál bojoval. Těšil se pověsti odvážného bojovníka s výbornými taktickými schopnostmi.
V roce 2007 se však Munajev distancoval od čečenského vůdce Doku Umarova, který přestal usilovat o nezávislost Čečenska a vyhlásil boj za zřízení islámského státu na Kavkaze. Potom Munajev z Čečenska odjel, ale až do konce roku 2008 dělal čečenského generálního prokurátora.
Munajevovu smrt oznámil Kreml už v říjnu 2000. Organizátora útoků na ruské jednotky v čečenské metropoli prý zabili ruští vojáci. Munajev nicméně pořádal atentáty na Rusy v Grozném i o dva roky později.
Čečenci válčí na Ukrajině i na straně proruských separatistů. Svého času se hodně hovořilo o povstaleckém praporu Vostok, jehož valnou část prý tvořili bojovníci promoskevského čečenského vládce Ramzana Kadyrova.
