Havana - John Kerry zavítal na historickou jednodenní návštěvu Kuby, a to jako první americký ministr zahraničí po 70 letech.
Cílem jeho cesty bylo vztyčit vlajku u budovy amerického velvyslanectví a formálně tak stvrdit obnovení diplomatických styků, které byly přerušeny v roce 1961.
Na tiskové konferenci Kerry později označil pátek za "historický den" ve vztazích mezi USA a Kubou. Odmítl přitom obavy, že by příští americký prezident, který bude v příštím roce zvolen, mohl vstřícnou politiku Baracka Obamy vůči Kubě zavrhnout.
"Nedovedu si představit republikána ani demokrata, který by to prostě vyhodil z okna," konstatoval ministr o rozhodnutí navázat s Kubou diplomatické styky.
Kerryho kubánský protějšek na tiskové konferenci prohlásil, že obě země jsou nyní připraveny "diskutovat o všem" včetně lidských práv. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez připustil, že "USA a Kuba zastávají jiné názory na svrchovanost, demokracii a lidská práva". To jim ale nebrání zahájit "dialog o čemkoli". V reakci na Kerryho poznámky o absenci demokratických svobod na Kubě Rodríguez prohlásil, že Kuba je znepokojena stavem lidských práv v USA.
Není se čeho bát
"Není se čeho bát," uvedl Kerry před samotným ceremoniálem v Havaně, když komentoval novou kapitolu v americko-kubánských vztazích. "Budoucnost Kuby leží v rukou Kuby samotné," cituje amerického šéfa diplomacie agentura Reuters.
Naopak kubánská vlajka na ambasádě ve Washingtonu byla oproti tomu vztyčena už minulý měsíc. Havana tehdy alespoň dočasně povýšila tehdejší "americkou zájmovou sekci" na skutečné velvyslanectví.
For the first time in 54 years, the American flag flies above @USEmbCuba. #Cuba 🇺🇸 http://t.co/0O4X1m5bb8
— The White House (@WhiteHouse) August 14, 2015Lidé na ceremonii zamířili už s předstihem
Před budovou ambasády na pobřežním bulváru Malecón se už s předstihem shromáždily stovky lidí, u vjezdu do objektu Američané symbolicky zaparkovali tři naleštěné chevrolety z 50. let minulého století.
Kerry má v kubánské metropoli rovněž jednat se svým kubánským partnerem Brunem Rodríguezem, s římskokatolickým arcibiskupem Jaimem Ortegou a se skupinou kubánských disidentů.
Kerryho návštěvě věnovala mimořádnou pozornost i státní televize, která živě přenášela dokonce i ministrův přílet na Kubu, kdy přerušila vysílání kreslených seriálů.
Diváky z "Ostrova svobody" podrobně informovala i o jeho životopise, když jim mimo jiné oznámila, že Kerry je římskokatolického vyznání, rád jezdí na kole a surfuje a miluje Beatles a Rolling Stones.
Castro na Kerryho zapomněl
Kerryho návštěvu ale zcela pominul někdejší prezident Fidel Castro. Ten ve své eseji Realita a sny, kterou ve čtvrtek publikovala havanská média, napsal, že Spojené státy musejí nahradit Kubě mnohamilionové ztráty, které karibský ostrov utrpěl v důsledku amerického hospodářského embarga.
Kuba podle něj "nikdy nezastaví boj za mír a blahobyt všech lidí na planetě bez ohledu na barvu jejich kůže a zemi jejich původu".
Kritiku si americký ministr vysloužil mezi potomky proticastrovských exulantů. Republikánský prezidentský kandidát Marco Rubio, který je jedním z nich, obvinil Bílý dům, že "socialistické Kubě zaručuje obnovením diplomatických styků legitimitu a otevírá cestu k hospodářskému oživení, které jen posílí protidemokratické represe".
Nejvyšší představitelé USA a Kuby novou kapitolu ve vzájemných vztazích oficiálně oznámili loni v prosinci; v lednu USA zrušily některá hospodářská omezení, učinily tak poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.
