Berlín - Země skupiny G7 jsou připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce, pokud to bude kvůli situaci na Ukrajině nutné.
Na tiskové konferenci na závěr summitu G7 v bavorském zámku Elmau to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila však, že skupina dává přednost diplomatickému řešení konfliktu.
"Shodujeme se na tom, že zrušení sankcí je navázané na prosazení dohod z Minsku. A jsme také připraveni sankce zpřísnit, pokud to bude nutné a situace si to vyžádá, i když si to nepřejeme," řekla Merkelová. Konflikt na Ukrajině je podle ní možné řešit jedině politicky. Jménem všech zemí G7 Merkelová opět odsoudila loňskou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym, označila ji za protiprávní.
Také americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci prohlásil, že protiruské sankce je třeba zachovat a v případě potřeby ještě zesílit. "Ruské síly stále působí na Ukrajině a porušují její svrchovanost a územní celistvost," řekl Obama. "Země G7 své sankce zachovají tak dlouho, dokud Rusko se svou agresí vůči Ukrajině nepřestane," dodal.
Urychlíme jednání o TTIP, dohodli se lídři G7
Země skupiny G7 se také dohodly na zrychlení vyjednávání o smlouvě o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Rovněž se shodly na závazném cíli v boji se změnami klimatu, že se světová teplota nezvýší o víc než dva stupně. S odvoláním na závěry summitu to v pondělí uvedla agentura DPA.
Při jednání o dohodě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je podle závěrů summitu G7 třeba pokročit ve všech jejích oblastech. Cílem je, aby základní rámec dohody byl známý co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku. Zástupci EU už dříve uváděli, že by chtěli konečnou dohodu podepsat do konce roku 2017.
Stop globálnímu oteplování
V debatě o klimatických otázkách se představitelé velkých světových ekonomik dohodli na společné snaze zastavit globální oteplování. Do roku 2050 by se podle nich měl výrazně snížit podíl ropy a uhlí na výrobě elektřiny.
Státy se také shodly na potřebě omezit emise oxidu uhličitého (CO2) "v horní části" rozmezí, které doporučuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ten mluví o potřebě snížit celosvětové emise CO2 o 40 až 70 procent proti úrovni roku 1990.
