Mariupol - Ukrajinští vojáci u přístavu Mariupol na březích Azovského moře jsou nervózní.
Prakticky denně čelí nepřátelskému ostřelování, ačkoliv od počátku září má platit příměří s proruskými separatisty, kteří od května do konce léta toto téměř půlmilionové město na jihovýchodě Ukrajiny nejprve ovládli, pak ztratili a poté málem zase dobyli.
Všem je ale jasné, že jestli druhá strana znovu zaútočí, nebo dokonce propukne opravdová válka s Ruskem, budou na ráně nejspíše jako první: Mariupol leží na strategické pozemní cestě k anektovanému Krymu a první zimní bouře právě předvedly, jak zranitelné a nejisté je námořní spojení mezi Ruskem a poloostrovem přes Kerčský průliv.
Udržíme se!
"Držíme úsek frontové linie, který je pro protivníka zvlášť důležitý, protože cesta na Krym vede přes Mariupol. Ale jsme připraveni odrazit jakýkoliv útok," říká skupině českých novinářů podplukovník Dmitrij Gorbunov, jenž plní roli mluvčího místního velitelství ukrajinských sil. Ujišťuje, že ve městě a okolí mají Ukrajinci dost sil, aby se udrželi - a jsou prý mezi nimi i dobrovolníci z řad slovenské a maďarské menšiny. Žádné Čechy tu prý ale nemá.
"Jen ve středu dopoledne nás pětkrát ostřelovali, jeden z našich vojáků byl zraněn a je v mariupolské nemocnici. Není v ohrožení života," shrnuje poslední události podplukovník Gorbunov. Ve městě se během posledních týdnů podle mluvčího podařilo dopadnout i pět "diverzantů" druhé strany.
Příměří? Pohádka pro děti
"Ráno (separatisté) stříleli z raketometů Uragan, ale obešlo se to bez zranění. Vše je v pořádku, nálada zůstává dobrá," vykládá na jednom z kontrolních stanovišť okolo Mariupolu velitel hlídky dobrovolníků, který se představuje jako Kos.
Příměří považuje jen za "pohádku pro děti", protože "fakticky příměří nikdy nebylo a sotva kdy bude", separatisté prý střílejí pořád stejně - "a jen nám zakazují odpovídat palbou".
Kulometčík mezitím ochotně pózuje fotoreportérům: "Po Moskalech (po Rusech) pal!" vykřikuje.
Na otázku, jaké vidí šance obránců města, velitel Kos, sám ozbrojený jen starou automatickou puškou s dalekohledem, krčí rameny. "Naším úkolem je udržet se," říká a dodává, že strategie se řeší v Kyjevě a v Moskvě, zatímco jeho muže zajímá jen nynější chvíle - a počet padlých.
Ukrajinské ozbrojené síly přišly o více než tisíc členů v konfliktu, který si podle odhadu OSN od dubnového začátku proruského povstání na východě Ukrajiny vyžádal přes 4300 mrtvých.
V centru města klid
V samém Mariupolu je palba slyšet jen sporadicky. Ale ze vsi Talakivka, ležící na okraji přístavního města, se většina lidí kvůli ostřelování už odstěhovala. Hlídkující voják z námořní pěchoty je z příjezdu novinářů rozzloben, vždyť může skupina přilákat nepřátelskou palbu - "a co si pak počnu s tolika auty"?
Na okraji první linie
Zůstaly tu jen tři rodiny. Všichni ostatní odjeli, buď úplně pryč, anebo si pronajali byty ve městě. Bojí se. Jsme tu na okraji první linie obrany.
V samé vsi je vidět domy více či méně poškozené palbou. "Zůstaly tu jen tři rodiny. Všichni ostatní odjeli buď úplně pryč, anebo si pronajali byty ve městě. Bojí se. Jsme tu na okraji první linie obrany," říká starosta Nikolaj Krasikov. Z 30 domů je podle něj 25 poškozeno a škody podle odhadu sahají od 10 000 hřiven (15 000 Kč) až po milion (1,5 milionu Kč) - to v případě domu, který po zásahu zcela shořel.
Nervozitě vojenských hlídek se nediví: před chvílí asi tak půl kilometru od centra vsi vybuchly jeden či dva dělostřelecké granáty, vypálené separatisty. Samozřejmě následovala podle starosty odvetná palba - a zásah prý utrpěl akorát dům jedněch známých z 15 kilometrů vzdálené vsi Sacharka, ležící už na druhé straně frontové linie.
"Situace je složitá, ale pod kontrolou," ujišťuje velitel jednotky námořních pěšáků, kapitán Alexij, ale dodává, že možné je vše, i útok separatistů či ruských vojsk. Zatím se však místní válčení za relativního příměří omezuje na ostřelování z raketometů či houfnic.
