Rusům hrozí nacionalisté, vysvětlil Putin invazi

Bývalý velitel ukrajinského námořnictva je stíhán za vlastizradu.

Nedělní demonstrace proti Putinovi na kyjevském Majdanu. | Foto: Reuters

Ukrajina - Krymská krize ani v neděli nepolevila. Ruské jednotky, stále viditelně neoznačené armádními symboly, stupňují svou přítomnost na poloostrově a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil počínání Ruska jako vyhlášení války. Země se podle něj nachází na pokraji katastrofy. Ukrajinská armáda v neděli ráno povolala všechny vojenské zálohy, i když vedení země nadále preferuje řešení bez použití zbraní.

Proruské síly kontrolují všechny důležité ukrajinské silové struktury, které se nacházejí na poloostrově Krym, řekl podle agentury Interfax místopředseda krymské vlády Rustam Temirgalijev.

Ukrajinská prokuratura začala nyní již bývalého velitele námořnictva Denyse Berezovského stíhat kvůli vlastizradě. Berezovskyj, který byl do funkce jmenován teprve v sobotu, se v neděli přidal na stranu proruského Krymu, který hrozí odtržením od Ukrajiny.

Americký prezident Barack Obama se telefonicky spojil s Vladimirem Putinem, oba si vyměnili již dříve známá stanoviska.

Ukrajinci na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN požádali o vyslání mezinárodních pozorovatelů do své země.

Dramatické dění na Ukrajině sledujeme také v neděli online:

Americký ministr zahraničí John Kerry v úterý navštíví Kyjev, aby tamní vládní představitele ujistil o politické a hospodářské podpoře USA. Kerry svou návštěvu oznámil na Twitteru.

Česká republika je podle předsednictva Bezpečnostní rady státu v rámci standardních opatření plně připravena na jakékoli krizové scénáře vzniklé kvůli současné situaci na Ukrajině. Není nutné přijímat dodatečná opatření, pokud jde o dodávky ropy a plynu, řekl večer premiér Bohuslav Sobotka.

"Jsou připraveny příslušné zásoby, je připravena diverzifikace, ať již dodávek ropy nebo dodávek plynu pro případ, že by došlo k přerušení či snížení dodávek plynu přes území Ukrajiny," řekl Sobotka. Zdůraznil, že nynější dění na Ukrajině žádným zásadním způsobem neovlivňuje situaci v ČR.

"Pokud se na Ukrajině provinil - uskutečněte odvolávací proceduru... a suďte ho," napsal na Facebooku ruský premiér Medveděv o sesazeném - podle Medveděva nicméně stále legitimním - prezidentu Janukovyčovi. "Všechno ostatní je bezpráví. Uzurpování moci," dodal.

Vláda nových ukrajinských vůdců, kteří se chopili moci, bude velmi nestabilní a "skončí novou revolucí" a dalším krveprolitím, tvrdí Medveděv. Dodal, že Rusko potřebuje silnou a stabilní Ukrajinu, která bude předvídatelným a hospodářsky úspěšným partnerem.

Severoatlantická aliance vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky na Ukrajině zpět na základny, řekl po jednání zástupců členských zemí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. "Odsuzujeme ruskou vojenskou eskalaci na Krymu," prohlásil Rasmussen. Ruské použití armády je podle NATO porušením mezinárodního práva.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou hájil ruská opatření na Ukrajině jako kroky odpovídající dané situaci v zemi, kde od ultranacionalistů hrozí násilnosti. Podle agentury Reuters to oznámil Kreml s tím, že Putin a Merkelová se dohodli na dalších konzultacích zaměřených na normalizaci situace na Ukrajině.

Ruští občané a ruskojazyční obyvatelé Ukrajiny podle Putina čelí neutuchající hrozbě nacionalistů, takže ruská opatření jsou adekvátní mimořádné situaci.

Americký ministr zahraničí John Kerry odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "neuvěřitelný akt agrese" a pohrozil Moskvě sankcemi, které mohou zemi ekonomicky izolovat. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko).

"V 21. století se nechováte tak jako v 19. století, že napadnete jinou zemi na základě zcela vykonstruované záminky," prohlásil Kerry v rozhovoru pro televizní stanici CBS News. Pokud jde o možné sankce, hovořil i o zákazu udělování víz, zmrazení účtů či obchodní izolaci.

Velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskij "během blokády velitelství námořnictva v Sevastopolu ruskými jednotkami odmítl klást odpor a složil zbraně," vysvětlila ukrajinská bezpečnostní rada, proč bude Berezovskyj stíhán za vlastizradu.

Berezovskyj, kterého podle kyivpost.com do čela ukrajinského vojenského námořnictva jmenoval úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov, v neděli na tiskové konferenci v Sevastopolu přísahal věrnost obyvatelům Krymu. Kyjev ho následně formálně zprostil velení a do čela námořnictva jmenoval admirála Serhyje Hajduka.

Velitel ukrajinského námořnictva Berezovskyj se na tiskové konferenci přidává na stranu krymské proruské vlády. | Foto: Reuters

Britští členové vlády se kvůli vyhrocené situaci na Ukrajině nezúčastní nadcházejících zimních paralympijských her v jihoruském Soči, které začínají příští pátek. V neděli to na Twitteru oznámil britský premiér David Cameron.

Ukrajinské ozbrojené síly na Krymu jsou blokovány, část z nich je odzbrojena a část přešla na stranu krymské administrativy. Podle portálu rt.com se ke Krymu přidal i velitel ukrajinského námořnictva.

V Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech se za účasti desítek tisíc lidí konaly manifestace na podporu ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině a ruského vojenského zásahu v této východoevropské zemi. V Moskvě se odehrál i protest proti ruské intervenci, při kterém policie zatkla více než sto lidí.

Akci na podporu vojenské intervence svolala svolala kremelská strana Jednotné Rusko. Manifestace v Moskvě se zúčastnil i motorkářský klub Noční vlci, který uspořádal na podporu obyvatel Krymu jízdu hlavním městem. V koloně podle ITAR-TASS jelo asi padesát aut a motorek.

V Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech se dnes za účasti desítek tisíc lidí konaly manifestace na podporu ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině a ruského vojenského zásahu v této východoevropské zemi. V Moskvě se odehrál i protest proti ruské intervenci, při kterém policie zadržela asi 50 demonstrantů.

Před ruským velvyslanectvím v Praze - Bubenči demonstrovalo v neděli několik set lidí, především Ukrajinců žijících v Česku. Na protestující dohlíželo několik desítek policistů, kteří hlídali oba vstupy do zastupitelského úřadu. Demonstrující drželi minutu ticha za ukrajinské oběti a zpívali hymnu. Skandovala se hesla jako Sláva Ukrajině či Hanba Putinovi.

Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja zpravodajské stanici BBC řekl, že se již tři dny snaží hovořit o celé situaci se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ten mu ale nikdy nezavolal zpátky. Jak Deščycja dodal, nyní je na Západu, aby donutil Rusko stáhnout se.

Jedním z bodů jednání Bezpečnostní rady státu dnes večer bude informace o stavu státních hmotných rezerv a připravenosti Česka na eventuální problémy, které by mohly nastat, pokud by došlo k omezení dodávek plynu, řekl novinářům Sobotka. Z Ruska totiž pocházejí tři čtvrtiny spotřeby plynu.

"Žádný Čech v nouzi se neobrátil ani na nás ani na konzuláty v Doněcku a Lvově," uvedla mluvčí českého velvyslanectví v Kyjevě Zdeňka Caisová. Češi se podle ní v případě potřeby mohou ozvat konzulovi na pohotovostní telefonní číslo. Počet českých občanů na Krymu se podle velvyslanectví nedá odhadovat, nejspíš jich tam ale bude minimum vzhledem k tomu, že není turistická sezóna.

Stovky ozbrojených mužů bez výložek, podle Ukrajinců jasně Rusové, dorazily podle AP k ukrajinské vojenské základně Perevalnoje na severu Krymu. V konvoji bylo nejméně 13 automobilů, v každém okolo 30 vojáků. Před bránu základny přijela i čtyři obrněná vozidla, všechna s ruskými registračními značkami. Vojáci místo obklíčili a brání příslušníkům ukrajinské armády v pohybu dovnitř či ven. Ukrajinci k bráně základny postavili tank.
Na snímku členové ukrajinské posádky "internované" v kasárnách:

Ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch údajně své kolegy z vlády informoval, že v noci přistálo na Krymu 11 ruských vrtulníků a sedm obřích transportních letadel Il-76. Ruské "speciální operaci" na Krymu prý velí generál Alexandr Galkin.

"Je nezbytné zajistit, aby byly ukrajinské jednotky připraveny k boji, co nejdříve to bude možné," uvedl na tiskové konferenci Andrij Parubij, šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. O povolání rezerv bylo podle něj rozhodnuto s cílem "zajistit bezpečnost a územní celistvost Ukrajiny" poté, co "Rusko porušilo bilaterální dohody mimo jiné týkající se černomořského loďstva".

Ukrajinská armáda posílila ochranu strategických objektů a jaderných elektráren. V souvislosti s tím se Kyjev obrátil s žádostí o pomoc mimo jiné na Spojené státy a Británii, které jsou signatáři dohody z roku 1994, jejíž obsahem bylo zajištění bezpečnosti Ukrajiny.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil počínání Ruska na Krymu jako vyhlášení války Ukrajině. Země se podle něj nachází na pokraji katastrofy. Prezident Oleksandr Turčynov žádá svět o reálné kroky, které by Ukrajině pomohly. Ukrajinští vojáci jsou v bojové pohotovosti, armáda vyhlásila mobilizaci.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov oznámil, že vzdušný prostor nad Ukrajinou byl uzavřen pro necivilní letadla, uvedla agentura Reuters.

Ruská pohraniční stráž dnes oznámila, že z Ukrajiny do Ruska odešlo během letošního ledna a února přibližně 675 000 Ukrajinců. Jde prý o známky "humanitární katastrofy", citovala pohraničníky ruská státní tisková agentura ITAR-TASS.

"Pokud bude revoluční chaos na Ukrajině pokračovat, budou do hraničních oblastí ruských regionů proudit stovky tisíc uprchlíků," tvrdí ve svém prohlášení ruská pohraniční stráž. Jen za poslední dva únorové týdny přešlo podle ruských údajů hranici 143 000 ukrajinských uprchlíků.

Na Twitteru se vzápětí objevily snímky z ukrajinsko-ruských hraničních přechodů, na nichž panuje naprostý klid.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius vyzval k odložení příprav summitu skupiny zemí G8, který je plánovaný na červen v ruském Soči. Spojené státy i Kanada již dříve informovaly, že pozastavily své zapojení do příprav summitového rokování v Soči.

Vývojem na Ukrajině se dnes odpoledne budou na mimořádné schůzce v Bruselu zabývat velvyslanci NATO. O svolání tohoto jednání požádaly Litva, Lotyšsko a Polsko podle článku čtyři Charty NATO.

Kvůli situaci na Ukrajině se dnes večer na Úřadu vlády sejde předsednictvo Bezpečnostní rady státu, tedy premiér s ministry financí, zahraničí, obrany a vnitra. "Zejména se budeme zabývat koordinací postojů ČR ke krizi na Ukrajině na půdě EU a NATO a také otázkou možných rizik pro energetickou bezpečnost země," cituje ČTK premiéra Bohuslava Sobotku.

Ukrajinská armáda povolala všechny vojenské zálohy, informuje agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské bezpečnostní představitele. Ukrajinští vojáci jsou od soboty v bojové pohotovosti poté, co se Moskva kvůli ukrajinské krizi rozhodla využít své armádní jednotky na Ukrajině. V Kyjevě o situaci jedná na uzavřeném zasedání parlament.

Opět mimořádně jedná Rada bezpečnosti OSN. Ukrajina vyzývá k vyslání mezinárodních pozorovatelů do země, Rusko trvá na tom, že řešením krize na Ukrajině je "vrátit se k dohodě z 25. února a ustavit vládu národní jednoty". Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v rozhovoru s Vladimirem Putinem řekl, že je třeba zachovat „chladnou hlavu", informuje agentura AFP.

Reportéři agentury AP informovali, že zahlédli konvoj vezoucí stovky ruských vojáků, který dnes ráno směřoval ze Sevastopolu do krymské metropole Simferopolu. Šlo prý celkem o 12 nákladních vojenských vozidel vezoucích vojáky, jedno obrněné vozidlo a také dvě sanitky. List Ukrajinska pravda zase podle očitých svědků napsal, že se Rusové chystají obsadit ukrajinskou základnu v Sevastopolu.

Ukrajinský parlament vypracovává osmibodový plán, který by měl vést k urovnání krize v zemi. Jak uvedla americká televize CNN, Kyjev v plánu žádá dialog s Moskvou, Rusové by ale měli stáhnout své vojáky na Krymu zpět na základnu. Ukrajinští poslanci budou projednávat další své kroky na dnešním mimořádném zasedání, které je uzavřené pro média i veřejnost, informovala agentura Unian.

Ukrajinci rovněž požadují, aby Moskva vydala Ukrajině sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, který do Ruska utekl.

Ruská vojenská intervence na Ukrajině může ohrozit evropskou i celosvětovou bezpečnost. Prohlásil to americký ministr obrany Chuck Hagel v sobotním telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. "Ministr Hagel zdůraznil, že Rusko riskuje další nestabilitu v regionu, izolaci v mezinárodním společenství a stupňování napětí, které může ohrozit evropskou a mezinárodní bezpečnost," cituje agentura Reuters mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho.

Ruské síly v neděli brzo ráno odzbrojily podle Interfaxu radarovou stanici na Krymu a vojáky na ní vyzvaly, aby se přidaly pod "zákonné" vedení poloostrova. Agentura se odvolává na sdělení pracovníka ruského ministerstva obrany.

I když Vitalij Kličko během soboty vyzval k mobilizaci ukrajinské armády, jasně i nadále preferuje řešení bez použití zbraní. „Musíme se vyhnout ozbrojené eskalaci konfliktu. OSN musí ihned zajistit, že nedojde k rozštěpení země," řekl německému Bildu. Agentura DPA pak doplňuje jeho další slovo, podle kterých se ukrajinští politici nyní snaží o "konstruktivní dialog" s Moskvou.

Promoskevsky orientovaná krymská samospráva prý kontroluje prakticky všechny ukrajinské silové struktury, které se nacházejí na autonomním ukrajinském poloostrově Krym. Prohlásil to podle agentury Interfax v sobotu večer místopředseda krymské vlády Rustam Temirgalijev. Všechny ukrajinské ozbrojené síly na Krymu jsou podle něj blokovány, část z nich je odzbrojena a část přešla na stranu krymské administrativy.

Temirgalijev řekl, že "oddíly krymské domobrany zablokovaly vzletové dráhy všech krymských letišť". Krymská vláda prý rovněž převzala kontrolu nad ukrajinskými policejními útvary v autonomii a úřadovnou ukrajinské prokuratury. Na stranu obyvatel Krymu podle regionálního vicepremiéra přecházejí i útvary protivzdušné obrany ukrajinské armády, které jsou na poloostrově.

České ministerstvo zahraničí kvůli napjaté situaci na východě Ukrajiny a zejména na Krymu doporučuje občanům zrušit nebo odložit cesty do těchto regionů. Čechům, kteří tam pobývají, radí odjet.

Spojené státy vyzvaly na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN k urychlenému vyslání mezinárodních pozorovatelů Spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu s cílem zastavit stupňování krize v zemi.

Powerová navrhla, aby pozorovatelé pocházeli z řad OSN a OBSE, jejichž členy jsou jak Ukrajina, tak i Rusko. Powerová rovněž zopakovala svůj požadavek na vyslání mezinárodní zprostředkovatelské mise na Krym.

Ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev na úvod mimořádného zasedání rady požádal Spojené státy a další klíčové země, aby pomohly ochránit územní celistvost Ukrajiny. Podle Serhijeva Moskva nepřijala ukrajinský návrh na okamžitá bilaterální jednání. Serhijev vyzval Radu bezpečnosti, aby zastavila "agresi" Ruska na Krymu, a obvinil Moskvu z "brutálního porušení" Charty OSN.

Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin odmítl obvinění Kyjeva a zopakoval, že řešením krize na Ukrajině je "vrátit se k dohodě z 25. února a ustavit vládu národní jednoty". Čurkin rovněž uvedl, že nová vláda v Kyjevě se musí oprostit od "radikálů", a obvinil Západ z vměšování se do nedávných demonstrací proti režimu promoskevsky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě, které přerostly v násilí.

Kanada odvolala svého velvyslance v Rusku kvůli krizi na Ukrajině. Rovněž oznámila, že pozastavila přípravy na summit skupiny zemí G8 plánovaný na červen v ruském Soči. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na kanadského premiéra Stephena Harpera.

Americký prezident Barack Obama v telefonickém hovoru s Vladimirem Putinem uvedl, že pokud má Rusko obavy o ruskou menšinu na Ukrajině, mělo by o tomto problému mírově jednat s Kyjevem. V případě pokračující intervence riskuje Moskva podle Obamy mezinárodní izolaci.

Pohyby ruských vojsk na Ukrajině představují "jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, což znamená porušení mezinárodního práva", uvedl Obama podle Bílého domu. "Spojené státy odsuzují ruskou intervenci na ukrajinském území," podotkl Bílý dům.

"USA vyzývají Rusko, aby snížilo napětí stažením svých sil na základny na Krymu a zdrželo se jakéhokoli vměšování na Ukrajině," dodal Obama.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters

"Ruský prezident zdůraznil, že existuje reálné ohrožení životů a zdraví ruských občanů a krajanů na ukrajinském území," oznámil Kreml. Putin podle tohoto zdroje rovněž hovořil o provokativních a zločinných krocích ukrajinských ultranacionalistů, kteří jsou podle něj podporováni současnými úřady v Kyjevě.

"Pokud by se Ukrajina měla rozdělit, musí o tom rozhodnout tamní lid, nikoli Moskva. Kdo z nás tuší, kolik ukrajinských Rusů by chtělo spadat pod Moskvu? Opravdu většina? Skončila olympiáda a Moskva obrátila, přestala se přetvařovat, jedná brutálně," píše Martin Fendrych v komentáři na Aktuálně.cz.

Ukrajina požádala Spojené státy a další klíčové země Rady bezpečnosti OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost. Na úvod mimořádného zasedání Rady to uvedl ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev. Dodal, že ruská vojenská agrese je porušením dohody z roku 1994, kdy se Moskva zavázala k respektování teritoriální celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny.

V reakci na postup Moskvy nařídil úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov uvést do bojové pohotovosti armádu. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka povede jakákoli vojenská intervence k válce.