Kyjev/Praha – Ukrajinské parlamentní volby zřejmě vyhrál blok prezidenta Petra Porošenka. Podle odhadů po uzavření volebních místností získal 23 procent odevzdaných hlasů.
Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka je druhá s 21 procenty. Rozdíl mezi Porošenkem a Jaceňukem je ale mnohem menší, než ukazovaly průzkumy veřejného mínění.
Porošenko a Jaceňuk velmi pravděpodobně vytvoří koaliční vládu.
Volební komise měla ráno sečtenu jen necelou třetinu lístků. Na základě dosavadních výsledků mají Blok Petra Porošenka a Lidová fronta shodně po 22 procentech, ale očekává se, že ještě poroste počet hlasů výrazněji pro Porošenka.
Ačkoliv zatím ještě nebyly oznámeny oficiální volební výsledky, vítězové voleb chtějí už v pondělí zahájit jednání o vytvoření koalice.
"Víc než dvě třetiny voličů podpořily intenzivní a nezvratnou orientaci ukrajinské politiky směrem k Evropě," prohlásil v první povolební reakci Porošenko.
Třetí je strana Svépomoc, která má v programu hlavně boj proti korupci a hvězdou její kandidátky je velitel praporu Donbas ve válce se separatisty na východě země Semjon Semenčenko. Svépomoc nečekaně zvítězila v Kyjevě, kde dostala 27 procent hlasů.
Odhady zveřejnila agentura Unian. Podle ní získal proruský Opoziční blok, sdružující politiky blízké svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, necelých 8 procent hlasů. Dosud je sečtena třetina volebních lístků. Svépomoc má zatím deset procent a Opoziční blok devět procent.
Vlast Julije Tymošenkové dostala podle odhadů jen 5,6 procenta. To potvrzuje sestupnou popularitu bývalé premiérky a poté vězněné političky Tymošenkové. Propadla už v květnových prezidentských volbách.
Kdo všechno bude ve vládní koalici?
Která další strana vedle vítězných formací Porošenka a Jaceňuka se do jednání o nové vládní koalici zapojí, není jasné. Mohlo by jít o třetí hnutí Svépomoc. Usuzuje se na to i s ohledem na oznámení prezidenta Porošenka, že v koalici "může být místo pro každého" vyjma poslanců Opozičního bloku.
Do parlamentu se zřejmě nedostane Komunistická strana Ukrajiny ani extrémně pravicová strana Pravý sektor. Obě partaje zřejmě zůstanou pod hranicí tří procent.
Kdo bude v parlamentu (v závorce odhady zisku hlasů)
Blok Petra Porošenka – 23 %
Lidová fronta – 21 %
Svépomoc – 13 %
Opoziční blok – 8 %
Radikální strana – 6,5 %
Svoboda – 6 %
Vlast – 5,6 %
Volební účast těsně překročila třiapadesát procent oprávněných voličů. V posledních volbách v roce 2012 činila účast osmapadesát procent, před tím v roce 2007 dvaašedesát procent.
V ruskojazyčných regionech na jihovýchodě Ukrajiny byla účast podle očekávání nižší. Přibližně o deset procent ve srovnání s Kyjevem nebo západem země.
V některých místech blízko frontové linie mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přišlo velmi málo lidí nebo tam volební místnosti vůbec nebyly otevřeny.
"Jediná věc, kterou si tady lidé přejí, je mír," řekla reportérovi agentury Reuters sedmapadesátiletá žena, která volila ve městě Volnovacha. Poblíž hranice, za kterou začíná území separatistické "Doněcké lidové republiky." Válka na východě Ukrajiny začala v dubnu. Zemřelo přes 3700 lidí a více než 800 tisíc Ukrajinců opustilo své domovy.
Zpravodaj Aktuálně.cz na Ukrajině Jiří Just hlásil z Kyjeva už dopoledne vysokou účast.
"Ve volební místnosti v panelákové čtvrti Oboloň, která leží na okraji ukrajinského hlavního města, není k hnutí. Voliči stojí před urnami frontu," uvedl novinář.
Prezident Porošenko navštívil během voleb stotisícové město Kramatorsk, které ukrajinská armáda dobyla z rukou separatistů. V sousedním Slavjansku, ze kterého armáda rovněž vytlačila separatisty po tvrdých bojích v létě, podle odhadů získal proruský Opoziční blok 36 procent hlasů a Blok Petra Porošenka 25 procent hlasů.
Opoziční blok zvítězil například v Charkovské oblasti a celkem získal na ruskojazyčném jihu a východě přes dvacet procent hlasů. Potvrdilo se tak, že Ukrajina zůstává politicky rozdělená na více proevropský západ a na východ, který se k evropské integraci staví rezervovaně (ovšem ve velmi důležité Oděské oblasti zřejmě vyhrál Blok Petra Porošenka).
Proruští politici sbírali hlasy v minulosti hlavně na Krymu a v Donbasu. Krym ale anektovalo Rusko a část Donbasu ovládají separatisté. Proto bylo už před volbami jasné, že nový parlament bude nejvíce proevropský a prozápadní v historii samostatné Ukrajiny. Naopak proruský směr bude oproti minulosti oslaben.
Což pro část obyvatelstva ve východních částech země, která je spíše pro dobré vztahy s Ruskem nebo pro neutralitu mezi západem a Ruskem, není dobrá zpráva. Nové složení parlamentu a nová vláda, která z voleb vzejde, rovněž téměř jistě nebudou příjemné Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ukrajinský parlament má 450 poslanců, volených kombinací poměrného a většinového systému. Obsazeno však bude po neděli jen 425 křesel. Zbylá připadají na Krym anektovaný Ruskem a na části Donbasu kontrolované proruskými separatisty.
