Svědectví: Syn přestal mluvit. Čekala jsem konec světa

Zahraničí Zahraničí
27. 4. 2015 10:55
Alina Šrešta žije od narození v Káthmándú. Pracuje pro humanitární organizaci World Vision. Deníku Spiegel Online vylíčila, co se děje v rozbořeném Káthmándú.
Přeživší z Káthmándú, ilustrační foto.
Přeživší z Káthmándú, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Káthmándú - "Když se země začala otřásat, seděla jsem doma a četla," začíná své vyprávění Alina Šrešta, rodačka z Káthmándú, kde také se svou rodinou žije.

Pomozte Nepálu
Autor fotografie: Reuters

Pomozte Nepálu

Charita ČR: číslo účtu je 55660022/0800, variabilní symbol 107.

Český červený kříž: číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 1504.

Člověk v tísni: SOS NEPÁL, číslo účtu 54333345/0300

Adra: číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 380. DMS ve tvaru DMS ADRA je možné zasílat na číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 korun).

Diakonie ČCE - Středisko humanitární a rozvojové spolupráce: číslo účtu 292949292/0300, variabilní symbol 319. DMS ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC zasílejte na číslo 87 777.

"Nejdříve jsem nevěděla, co se děje. Možná bouřka, říkala jsem si. Pak se ale dům začal otřásat čím dál silněji, chvílemi se zdálo, že se současně pohybuje ve dvou směrech. Země se pode mnou houpala, jako bych byla na lodi někde na moři. Na pár okamžiků jsem myslela, že nastal konec světa," řekla reportérovi zpravodajského serveru Spiegel Online.

"Chytila jsem své dva syny a zalezla s nimi do rohu místnosti. Zakryla jsem je svým tělem. Chraňte si hlavně hlavu, řekla jsem jim. Když otřesy země pominuly, vyběhli jsme do zahrady. Stáli jsme dlouho na jednom místě a navzájem se objímali. Po nějaké době jsme se posadili do trávy," vzpomíná, co se dělo po prvních otřesech.

"Můj mladší syn vypadal, jako by byl v šoku. Nemluvil a nechtěl nic jíst. Bylo mu nedávno pět," pokračuje Alina v líčení pro Spiegel Online.

A dodává: "Pokoušela jsem se mu vysvětlit, co je to zemětřesení. A že se tu už více než osmdesát let nic podobného nepřihodilo. 'A uvidíš, příštích osmdesát let se tady taky už nic podobného nepřihodí,' slíbila jsem mu. On na má slova ale nijak nereagoval."

Zbytek dne a noc strávila Alina Šrešta se svou rodinou venku. "Vběhla jsem jen krátce do domu, abych přinesla jídlo a vodu. Elektřina nefungovala, a tak jsem šla k vozu, abych si nabila mobil. Menší následná zemětřesní následovala jedno za druhým, byly jich desítky. Bylo jich tolik, že jsem nakonec nevěděla, zda se země ještě otřásá, či nikoli."

Její zahrada se pak podle Spiegelu postupně zaplnila lidmi. "Útočiště v ní hledala spousta našich sousedů. Náš pozemek je totiž jeden z mála v okolí, který má zahradu. Vybudovali jsme na něm provizorní stany z větví a plachet a každý, kdo mohl, přidal ruku k dílu. Shromáždili jsme všechno, co jsme našli v okolí. Přikrývky, deky, židle, jídlo, láhve s vodou. Pak jsme si sedli pod plachty a začali si povídat."

"Jeden ze sousedů vyprávěl, jak se před jeho očima zřítily celé domy a chrámy. Další byl svědkem toho, jak lidé na ulici padli k zemi a zůstali ležet, zatímco okolní země se otřásala. Pod plachtami v naší zahradě seděly také děti, mnohé plakaly, jiné jen němě zíraly před sebe," říká.

"Noc jsme strávili společně venku. Jen málokdo dokázal usnout. Byla zima a země se znovu a znovu otřásala. Po nějaké době se i můj mladší syn uklidnil a začal znovu jíst. Spadl mi kámen ze srdce," vrací se Alina Šrešta ke svému synovi.

"Teď je v Káthmándú odpoledne a já jsem stále v zahradě (rozhovor byl pořízen v neděli odpoledne nepálského času, pozn. redakce). Útočiště tu nakonec nalezlo asi padesát lidí. Někteří usnuli vyčerpáním. Děti působí klidněji nežli včera, některé si spolu i začaly hrát.

Myslím na to, že nám jídlo a pití vydrží do zítřka. Co přijde potom, to nikdo neví. V Káthmándú je většina obchodů zavřena, a když je zase otevřou, bude tam velká tlačenice," řekla žena serveru Spiegel Online.

A pokračuje: "To, co se stalo v Nepálu, mne velmi rozesmutňuje. Při zemětřesení byla zničena spousta historicky cenných budov a s nimi i část našich dějin. V uplynulých letech jsme tvrdě bojovali s chudobou a zaostalostí. Zemětřesní pro nás znamená těžkou ránu."

A budoucnost? "Snažím se nepřemýšlet nad tím, co bude dál. Raději se budu věnovat tomu, co bude v mých silách. Co budu moci učinit dnes, v tomto okamžiku, pro lidi v mé zahradě. S pomocí mobilu se snažím lidem pomoci v rámci World Vision. Snažíme se zajistit pomoc pro padesát tisíc osob. A to nejenom v Káthmándú, ale také v jeho okolí. Slyšela jsem, že zemětřesením bylo postiženo pětadvacet z pětasedmdesáti nepálských okresů, špatná situace je hlavně v okresech Gorkha a Lamjung," popisuje.

"My Nepálci jsme velmi houževnatý národ. V uplynulých desetiletích jsme přestáli mnoho krizí. A přestojíme i tuto krizi. Ráda bych pomohla tolika lidem, kolika jen budu schopna pomoci. Nesmíme ztrácet ani vteřinu," stihne Alina Šrešta dodat, než se telefonické spojení s ní kvůli následným otřesům definitivně přeruší.

Jeden z horolezců, kteří byli pod Mount Everestem v okamžiku zemětřesení, natočil blížící se lavinu. Zahynulo pod ní nejméně 18 lidí a 60 bylo zraněno. | Video: Radan Šprongl
 

Právě se děje

Další zprávy