Su Ťij bude kandidovat v podzimních parlamentních volbách

ČTK ČTK
29. 7. 2015 13:10
Barmská opoziční vůdkyně nemůže kandidovat na prezidentku. V parlamentních volbách má ale její strana podle expertů velké šance na úspěch.
Su Ťij při podepisování své kandidatury do parlamentních voleb, které se v Barmě konají v listopadu.
Su Ťij při podepisování své kandidatury do parlamentních voleb, které se v Barmě konají v listopadu. | Foto: Reuters

Neipyijto - Barmská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij se zaregistrovala jako kandidátka pro listopadové parlamentní volby.

V prezidentských volbách, které jsou rovněž plánovány na konec letošního roku, Su Ťij kandidovat nemůže. Barmská ústava totiž nedovoluje ucházet se o úřad prezidenta lidem, jejichž příbuzní mají cizí státní občanství.

Parlamentní volby v Barmě se uskuteční 8. listopadu a politické strany mají čas do 8. srpna, aby zaregistrovaly své kandidáty. Su Ťij už dříve uvedla, že její opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) se hlasování zúčastní, přestože zákonodárci v červnu zamítli změnu zákona, která by disidentce umožnila kandidovat na prezidentku. Neprošel tehdy ani návrh zákona, který měl omezit moc armády v zemi.

Synové Su Ťij jsou Britové a britské občanství měl i její zemřelý manžel, což podle ústavy političce nedovoluje ucházet se o prezidentskou funkci.

V parlamentních volbách Su Ťij kandiduje ve venkovském volebním okrsku Kohmu, který leží nedaleko největšího barmského města Rangúnu. Ve stejném okrsku kandidovala i v roce 2012 v doplňovacích volbách do zákonodárného sboru, kdy získala poslanecké křeslo.

Národní liga pro demokracii má podle expertů ve volbách velké šance na úspěch. NLD zvítězila v posledních svobodných parlamentních volbách v roce 1990, tehdejší vojenská vláda ale výsledek ignorovala, stranu k moci nepustila a Su Ťij dál držela v domácím vězení.

Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně, včetně Su Ťij, a zahájila demokratické reformy.

Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů nebo diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů.

 

Právě se děje

Další zprávy