Smrt na moři: Pašeráci využívají Facebook a online aukce

Martin Novák Martin Novák
20. 4. 2015 16:05
Evropská unie hledá cesty, jak tragédiím ve Středomoří předcházet. Na opačných březích ale funguje dokonale organizovaná síť.
Příslušníci řecké pobřežní stráže zachraňují migranty, jejichž loď se potopila u ostrova Rhodos.
Příslušníci řecké pobřežní stráže zachraňují migranty, jejichž loď se potopila u ostrova Rhodos. | Foto: Reuters

Praha - Zarzis na jihovýchodě Tuniska leží v blízkosti ostrova Džerba, v létě plného evropských turistů, kteří si zde užívají slunce a Středozemního moře. Malý přístav patří k těm, ze kterých míří tisíce lidí opačným směrem - do Evropy.

Na opuštěných plážích leží zbytky šatů, z polorozpadlých doků páchnou výkaly. Tady se Afričané mění na migranty, za stovky či tisíce eur nebo dolarů vyjíždějí na sever, kde jsou jen dvě destinace. Záchytné tábory v Itálii nebo na Maltě či smrt.

V Tunisku a Libyi, v menší míře i v Egyptě a Turecku, je takových míst mnoho. Spočítat je nelze. Pašeráci vypravují plavidla - někdy jen malé rybářské či staré nákladní lodě sotva se držící na hladině - zpravidla v noci.

Vyplutí takových lodí nedokáže zabránit sebevětší přítomnost námořnictva u evropských břehů. Nedokážou to ani Tunisané, byť se s Itálií už před čtyřmi lety dohodli, že budou lépe monitorovat své pobřežní vody a zasahovat proti pašerákům už u afrických břehů.

"Nacházíme tady kolem přístavu těla v různém stadiu rozkladu. Plují často na vracích, které se sotva drží na vodě. Bývá to hrozný pohled, ale vytáhnout je z moře samozřejmě musíme. Kolikrát se ani nezjistí, kdo to byl," řekl autorovi textu před časem přístavní dělník pracující v Zarzisu.

V Libyi je situace ještě horší. Centrální vláda neexistuje a libyjské pobřeží je dlouhé 1770 kilometrů.

Nezlomná je i vůle lidí dostat se do ráje na severu z míst, kde zuří války (Libye, Súdán, Somálsko, Sýrie) či bída a nulové vyhlídky na lepší život (Eritrea, další státy subsaharské Afriky).

Španělsko postavilo ve svých afrických enklávách Ceuta a Melilla vysoké ploty, ale i přes ty jsou uprchlíci schopní se dostat.

Pobřeží v Zarzisu.
Pobřeží v Zarzisu. | Foto: Martin Novák

Co Evropa může dělat, aby podobným tragédiím zamezila? Moc toho není.

Britský ministr zahraničí Philipp Hammond v reakci na katastrofy na moři vyzval k přitvrzení postoje k obchodníkům s lidmi, kteří převážení organizují.

Tyto skupiny vytvořily dokonale propracovanou síť, fungující lépe než veškerá opatření a struktury Evropské unie, které se uprchlickým problémem zabývají. Jeden ze syrských uprchlíků například vypověděl, že v Turecku nabízejí pašeráci své služby na Facebooku.

Italský expert Andrea di Nicola se zabývá výzkumem pašeráckých sítí, které nazývá "nejtvrdšími cestovními agenturami na světě". Staré vyřazené vraky kupují například na aukcích za nízkou cenu, dokonce i na aukcích přes internet.

Ale při inkasování peněz za uprchlíky pak mnohonásobně vydělají, i když se loď potopí, nebo se prostě nevrátí.

"Mluvil jsem s některými z nich a smáli se při představě, že Evropa může něco takového zastavit. Když  se o to pokusí, například když více zavře hranice, oni prý jen zvýší ceny a budou vydělávat ještě víc," řekl di Nicola v rozhovoru pro BBC.

Itálie loni ukončila operaci Mare Nostrum (Naše moře), při které nasadila více hlídek a záchranných plavidel ve Středozemním moři. Ukončila ji kromě jiného kvůli vysokým nákladům. Stála měsíčně devět milionů eur (245 milionů korun).

Nyní se objevuje možnost operaci obnovit ve větším rozsahu s tím, že by ji financovaly i další země Evropské unie.

Návrh jít na problém "od lesa" a stabilizovat Libyi vypadá na papíře dobře, ale kdo dokáže rozhádané libyjské milice a konkurenční vlády na západě a východě země donutit k příměří a jednání? A za jak dlouho to povede k výsledkům v omezení počtu obchodníků vysílajících uprchlíky na moře?

Snaha zabránit katastrofám a zjednodušit imigraci ve směru z jihu na sever legálními cestami naráží na růst populistických a krajně pravicových stran. Ty v mnoha evropských zemích posilují i díky tomu, že lidi už tak rostoucí počet přistěhovalců - kulantně napsáno - zneklidňuje.

Agentura Reuters s odvoláním na dokument, který mají projednávat ministři zahraničí států EU, píše o možném vyslání evropských námořních, a vůbec vojenských sil do Libye, které by monitorovaly pobřeží. Především pašování lidí, zbraní a ropy. Měly by také za úkol strážit libyjské ropné terminály.

Ale zřejmě jen málo zemí bude ochotno poslat své vojáky do tak riskantní akce v době, kdy Západ po nedávných zkušenostech v Iráku či právě Libyi důkladněji zvažuje použití síly na Blízkém východě či v Africe.

 

 

Právě se děje

Další zprávy