Haag - Arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Slovinsko získá tři čtvrtiny sporného Piranského zálivu, o který léta vedou Slovinci spor s Chorvatskem.
Současně zajistil, že Lublaň získá speciální koridor přes chorvatské vody až na otevřené moře. Jak uvedl soudce Gilbert Guillaume, tento koridor zajistí Slovinsku "neomezený" přístup do mezinárodních vod.
Územní spor mezi oběma zeměmi tím ale nekončí.
Chorvatsko totiž už před dvěma lety oznámilo, že se z arbitráže stahuje a nebude respektovat případný haagský rozsudek. Rozhodnutí tak může vyvolat napětí mezi oběma státy.
"Chorvatsko nepřijme ani neodmítne verdikt soudu, protože podle nás se arbitráž nekoná," uvedla v nedávném rozhovoru pro slovinská média prezidentka Chorvatska Kolinda Grabar-Kitarovičová.
Dlouhodobý spor
Hraniční spor mezi Chorvatskem a Slovinskem se táhne už od roku 1991, kdy se obě země osamostatnily.
Slovinsko kvůli němu na čas dokonce zablokovalo přístupová jednání Chorvatska s EU.
O co ve sporu jde? Týká se hlavně Piranského zálivu. Slovinsko chtělo získat volný přístup na otevřené moře a nárokuje si velkou část zálivu.
S tím ale Chorvatsko nesouhlasilo a navrhovalo záliv rozdělit půl na půl. V praxi by ale každá slovinská loď po vyplutí musela požádat o souhlas chorvatské úřady.
Záhřeb a Lublaň se v roce 2009 dohodly, že se obrátí na arbitrážní soud v Haagu, který by měl spor vyřešit.
V roce 2015 ale chorvatský deník Večernji list otiskl přepis tajně nahraného rozhovoru mezi slovinským soudcem Jernejem Sekolecem, který u arbitrážního soudu zasedal, a Simonou Drenikovou, která měla tuto záležitost na starosti v rámci slovinského ministerstva zahraničí.
Ti se domlouvali na dalším postupu, a také na tom, jak ovlivnit soudce. Po zveřejnění nahrávky oba dva odstoupili.
I tak Chorvatsko reagovalo ostře a označilo celý proces za "zkompromitovaný". Tamní parlament krátce poté odhlasoval, že se země z arbitráže stáhne.
Ostře sledovaný soudní proces, tentokrát s jiným složením soudců, ale nakonec pokračoval.
Nic se nezmění
Už před zveřejněním rozsudku dali Chorvaté napříč politickými stranami jasně najevo, že ho nebudou respektovat.
"Nic se nevyřeší, protože Chorvatsko neuznává rozhodnutí arbitrážního soudu v Haagu," uvedl bývalý chorvatský prezident Ivo Josipović pro server BalkanInsight s tím, že Záhřeb udělal dobře, že se rozhodl jej opustit.
Neoblomný je taky současný chorvatský premiér Andrej Plenković.
"Arbitráž je zkompromitovaná. Odešli jsme z ní na základě jednomyslného rozhodnutí parlamentu. Rozhodnutí mezinárodních soudů by se mělo respektovat pouze v případě, že všechno je průhledné a korektní," řekl premiér ještě před zveřejnění rozsudku.
Den D pro Slovinsko
V sousedním Slovinsku očekávali politici i média verdikt s velkým napětím. Země se zavázala, že výsledek bude respektovat, ať už bude jakýkoliv.
Tamní premiér Miro Cerar označil čtvrtek za "Den D pro Slovinsko".
"Jde o třetí velký milník v životě naší mladé země. První byl, když se Slovinsko před 26 lety osamostatnilo, druhý když v roce 2004 vstoupilo do EU a NATO. A třetí bude teď, kdy se rozhodne o naší finální hranici s Chorvatskem," prohlásil předseda slovinského parlamentu Milan Brglez.
Zatím není přesně jasné, jak budou Slovinci reagovat na situaci, kdy rozhodnutí soudu Chorvaté ignorují. Vláda pouze prohlásila, že rozhodnutí soudu "je právně závazné pro obě strany".
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovičová uvedla, že Záhřeb je "okamžitě připravený zahájit rozhovory se Slovinskem", a pozvala Slovince, aby "zasedli k jednacímu stolu".
"Myslím si, že jsme schopni vyřešit spor na bilaterální bázi," řekla prezidentka.
Chorvatská ministryně zahraničí Marija Pejčinović-Buričová doufá, že nedojde k ničemu "dramatickému". Tedy že Slovinci nezablokují například vstup Chorvatska do schengenského prostoru, píše chorvatský list Poslovni dnevnik.
Chorvaté budou ale pravděpodobně pod silným mezinárodním tlakem, aby nakonec ustoupili a verdikt soudu přijali. Část komentátorů odhaduje, že se v takovém případě Záhřeb obrátí na Evropský soudní dvůr v Lucemburku.
