reklama

Skandinávská tolerance je u konce. Extrémní pravice sílí

18. 5. 17:28

V Dánsku, Švédsku i Finsku patří ultrapravicové strany podle průzkumů ke třem nejpopulárnějším politickým formacím, které chtějí křesla v europarlamentu. Reportáž.

Pomalované dveře mešity ve Stockholmu. Pomalované dveře mešity ve Stockholmu. | Foto: Reuters

Husby/Stockholm - Na stockholmském předměstí Husby jsou stále ještě patrné stopy po ohni. Loni v květnu tu během nejhorších nepokojů, jaké Švédsko za poslední roky zažilo, vzplály automobily zaparkované v ulicích.

Násilí odhalilo staré rány a ty se stále nezahojily. Švédové se chystají k volbám do Evropského parlamentu a tradiční skandinávská tolerance je konfrontována s rekordním počtem přistěhovalců, mířících do země proslulé systémem štědrých sociálních dávek.

Mnozí Švédové jsou vůči imigrantům a žadatelům o azyl stále vstřícní, čím dál více z nich se však obává nárůstu kriminality a ztráty zaměstnání. A poukazuje na vysoké výdaje, které stát vynakládá na veřejnou sociální péči.

//cdn.i0.cz/public-data/18/b2/641270b635ab92dab22f6cb9176e_r16:9_w200_h113_g3b75e356d1d111e38f5c0025900fea04.jpg 

Foto: Jiří Kropáček

Kritizovat imigraci už není ve Švédsku tabu. Podobný trend lze navíc pozorovat ve všech skandinávských zemích, kde jsou populistické strany - jež svůj program založily na strachu z přistěhovalců - pevnou součástí politického spektra.

V Dánsku, Švédsku i Finsku patří tyto strany podle průzkumů ke třem nejpopulárnějším politickým formacím, které se o křesla v europarlamentu ucházejí. V Norsku je takováto strana dokonce součástí vládní koalice.

Stín Husby

O imigrantech se na severu mluví právě od doby, kdy v Husby hořely stovky aut a obchodů. Násilí se tehdy přeneslo i do škol - poté, co policie zastřelila portugalského přistěhovalce a davy mladých imigrantů začaly na protest řádit v ulicích.

Loni hořely na předměstí Stockholmu desítky aut. 

Loni hořely na předměstí Stockholmu desítky aut.

Foto: Reuters

Nepokoje trvaly několik týdnů a šokovaly zemi, která byla na svůj rovnostářský systém a vstřícnost vůči přistěhovalcům vždycky náležitě pyšná.

Premiér Frederik Reinfeldt označil mladé násilníky za vandaly a Švédští demokraté, strana ostře kritizující příliv imigrantů, požadovala vyhlášení nočního zákazu vycházení.

Přistěhovalectví se stalo horkým tématem po celé Evropě, která se jen pomalu vzpamatovává z nejhorší ekonomické krize od druhé světové války. I proto se předpokládá, že malé ultrapravicové strany hájící uzavření hranic a redukci počtu imigrantů zaznamenají v blížících se volbách značné zisky ve většině členských zemí EU.

Jenže: Evropská unie je založena na volném pohybu zboží, služeb a osob. To například umožňuje, aby se občané z chudšího východu kontinentu stěhovali za prací na mnohem bohatší Západ.

Samotná podstata EU také otevírá okno pro imigranty ze zemí třetího světa. I těch, kteří se do Evropy dostávají na přeplněných člunech přes Středozemní moře.

"Je to časovaná bomba"

I když vzpomínka na Husby vybledne, napětí v zemi bude přetrvávat.

"Nic se nezměnilo," tvrdí Henok Goitom, devětadvacetiletý hráč fotbalu, který jako potomek přistěhovalců z Eritreje pracuje na vedlejší úvazek v místním komunitním centru. "Je to časovaná bomba."

Goitom sedí v knihovně, v níž jeho fotbalový klub pomáhá imigrantům vzdělávat se. Nad okolními počítači se hrbí několik mladých žen v islámské roušce a u vchodu do knihovny si povídá skupina Chilanů. Goitom předpovídá, že Švédští demokraté ve volbách notně posílí.

"Lidé nechtějí vidět varovná znamení," říká. "Kdysi byli (Švédští demokraté) na čtyřech procentech a vše se zdálo být v pořádku. Pak se zvedli na šest procent a to už byl problém. Teď mají deset procent a já nevím, jestli už není pozdě."

Přistěhovalci a jejich potomci tvoří přibližně patnáct procent švédské populace, což je v rámci Skandinávie vůbec nejvyšší číslo. Nezaměstnanost u nich ale činí 16 procent, zatímco mezi rodilými Švédy je bez práce jen šest procent obyvatelstva v produktivním věku.

Na předměstí Husby je bez stálého zaměstnání více než čtvrtina mladých lidí.

I pět let poté, co přijeli do Švédska, si nedokázalo najít práci 44 procent mužů a 56 procent žen z rodin imigrantů.

Pomoc pro Syřany

Přistěhovalci se ze všeho nejdříve musí nahlásit v imigračních střediscích. Jedno z nich je v Märstě, městečku ležícím hodinu jízdy od Stockholmu.

Snímek z předměstí Rinkeby. 

Snímek z předměstí Rinkeby.

Foto: Reuters

Švédsko, které se mezi zeměmi EU vyznamenalo mimo jiné tím, že bez problémů poskytuje azyl Syřanům prchajícím před útoky Assadových jednotek, je co do počtu žadatelů o azyl mezi 44 nejrozvinutějšími zeměmi světa na čtvrtém místě. Pokud jde o podíl přistěhovalců na populaci, na druhém.

Za posledních několik let stoupl počet imigrantů, kteří se hlásí v Märstě, na deset denně. Syřané se podrobují bezplatné zdravotní prohlídce, berou hodiny švédštiny a nemusí platit za jídlo ani za ubytování. Povolení k trvalému pobytu mohou získat do dvou měsíců.

"Moc se jich nevyptáváme," tvrdí tamní úřednice. "Naším úkolem je vyřídit vše pokud možno bez problémů."

Švédsko to něco stojí. Náklady spojené s přijímáním žadatelů o azyl letos vzrostou o téměř 50 procent na sedm miliard švédských korun (přibližně dvacet miliard Kč) – což se blíží jednomu procentu výdajů státního rozpočtu v zemi, která jen obtížně hledá peníze, aby hradila narůstající náklady ve zdravotnictví a školství.

Nepokoje ve Stockholmu, květen 2013. 

Nepokoje ve Stockholmu, květen 2013.

Foto: Reuters

Nejedná se přitom jenom o imigranty. Policie se na stockholmských předměstích v minulých letech opakovaně střetla s Romy, kteří přijeli do země a vybudovali si v okolí metropole své tábory. V hlavním městě se hovoří o nebývalém počtu žebráků z východní Evropy, kteří se vyrojili na stockholmských ulicích.

Inspirace v Dánsku?

Před dvaceti lety byli Švédští demokraté bezvýznamnou ultrapravicovou straničkou, teď však mají v průzkumech pravidelně osmiprocentní podporu. Ve volbách do Evropského parlamentu mohou dokonce zdolat příčku 15 procent.

Tradiční politické strany ve Švédsku se obávají, že se země vydá cestou Dánska, kde vládní většinu v minulém volebním období zajišťovala právě formace brojící proti přistěhovalcům. Ta si vynutila zpřísnění pohraničních kontrol a postarala se i o to, že Kodaň byla svými evropskými partnery opakovaně kritizována za příliš striktní přistěhovaleckou politiku.

Sraz neonacistů v Hamburku 

Sraz neonacistů v Hamburku

Foto: Reuters

"Naším cílem je změnit mocenské poměry tak, abychom po příštích volbách měli větší vliv na dění v zemi," zdůrazňuje tajemník Švédských demokratů Björn Söder.

Na jihu Stockholmu, na dalším předměstí plném nepříliš vzhledných domů s nájemními byty, přitáhla schůze Švédských demokratů v prvé řadě mužskou část místních starousedlíků. Ta si přišla poslechnout vůdce strany Jimmieho Akessona, politika oblečeného jako ze škatulky, který stranu pozvedl na výsluní.

"Švédsko přijalo v příliš krátkém čase příliš mnoho lidí," říká devatenáctiletý člen strany Frederik Eriksson. "Náš příliš štědrý systém je ohrožen."

Obrazem: Londýn zažil druhou noc nepokojů

Autor: Reuters, ČTK, Lucie Kalivodová

Loňské násilí však bylo spojeno s ještě extrémnějšími formacemi, než jsou Švédští demokraté.

Ty se začaly množit jako houby po dešti poté, co Anders Behring Breivik, ultrapravicový aktivista z Norska, zavraždil v roce 2011 v Oslo a na nedalekém ostrově Utöya 77 osob, převážně mladých sociálních demokratů. Ve Švédsku dnes souhlasí s imigrační politikou vlády pouze dvacet procent respondentů.

Neudělat chybu Němců

Podobné je to i v ostatních skandinávských zemích.

"Ve Finsku je pro nás výchozím bodem to, abychom se vyhnuli chybám, jež v minulosti učinily vlády v Německu a Británii," tvrdí Riikka Slunga-Poutsalo, tajemník Finů, krajně pravicové strany v zemi tisíce jezer. "Kritizujeme především to, aby sociální výhody platily pro všechny imigranty."

Jeho strana doufá, že se jí podaří získat také druhé, případně třetí křeslo v Evropském parlamentu.

Pro Dánskou lidovou stranu, která se postavila proti tomu, aby byla v Kodani postavena mešita, a opakovaně poukazuje na radikalizaci muslimské komunity v zemi, předpovídají některé průzkumy více než 20procentní zisk.

O Husby se jen stěží dá říct, že by to byla zanedbaná čtvrť. Jsou tu školy postavené v šedesátých letech, sice poněkud nemoderní, avšak funkční. Lidé si přesto stěžují na to, že se zde nic nezměnilo.

"Nemohu jednoduše najít z nějakého důvodu práci," říká Haidar Hajdarí, imigrant v druhé generaci, jehož otec přišel do země z Íránu. Svůj životopis poslal hned několika telekomunikačním společnostem, avšak bez konkrétního výsledku.

autoři: Alistair Scrutton, Johan Ahlander, Reuters, Zahraničí

reklama
reklama
reklama
 
reklama