Mnichov - Experti spočítali ekonomické ztráty, které od počátku 20. století způsobily přírodní katastrofy. Za posledních 115 let se podle nich vyšplhaly k sedmi bilionům amerických dolarů (v přepočtu 167,7 bilionu korun).
V databázi katastrofických událostí, již posbírali z mediálních zpráv v 90 různých jazycích, je zaznamenáno zhruba 35 tisíc neštěstí, které si vyžádaly smrt více než 8 milionů lidí.
Patří mezi ně povodně, sucha, bouře, výbuchy sopek, zemětřesení nebo požáry.
Tým vědců, vedený Technologickým Institutem v německém Karlsruhe, zveřejnil své výpočty na konferenci European Geoscience Union. I s upozorněním, že čísla jsou sice orientační, přesto se na nich dá stavět.
Na prvním místě povodně
Z analýzy vyplývá, že největší podíl na globálních ekonomických ztrátách mají povodně, a to celými 40 procenty. Za zhruba čtvrtinu mohou zemětřesení a nejmenší podíl náleží sopečné činnosti.
Trendy se ale postupem času proměňují. "Když vezmeme data z roku 1960, vidíme, že bouře zaujímají větší část koláče," řekl BBC geofyzik James Daniell. "V dnešní době vidíme vzestup bouří, ty způsobují asi 30 procent z celkových ztrát. Zemětřesení pak zůstává někde kolem 26 procent."
Ze závěrů je také zřejmé, že ačkoliv počet přírodních katastrof od roku 1900 vzrostl, lidé se s nimi dokáží lépe vypořádat. Globálně vzato.
Okolnosti závisejí na tom, jak je která země rozvinutá a ekonomicky silná. Navíc ani přírodní katastrofy nepostihují všechny země spravedlivě.
Například pro Velkou Británii znamenaly největší ekonomickou zátěž povodně, zatímco pro Chile a Nový Zéland to byla zemětřesení. Sucha a vlny veder jsou zas největší hospodářskou hrozbou pro střední Afriku a Jižní Ameriku.
Vědci doufají, že jejich analýza pomůže vládám připravit se na tyto události a lépe reagovat na krizi, která po nich následuje.
Tak jako se Číně díky investicím do zlepšení protipovodňových opatření povedlo výrazně snížit škody, které jí během minulého století způsobovaly deště a stoupající hladina vodních toků.
Zároveň jsou díky posbíraným statistickým údajům schopni odhadnout, do jaké míry přírodní katastrofy zasáhnou do ekonomiky země. Ničivé zemětřesení, které 16. dubna zasáhlo Ekvádor, tak na základě jejich výpočtů bude stát vládu asi 2 miliardy dolarů. Ztráty po japonském zemětřesení, ke kterému došlo o den dříve, pak odhadují na 12 miliard dolarů.
