Londýn/Praha - Britové jdou zítra k volbám, jejichž výsledek bude podle průzkumů velmi těsný. Preference Konzervativní strany premiéra Davida Camerona a opozičních labouristů Eda Millibanda jsou zhruba vyrovnané.
Liberální demokraté po pěti letech koaličního vládnutí s konzervativci zřejmě letos dopadnou hůře než v roce 2010. Euroskeptická a protipřistěhovalecká Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) má šanci na zisk čtyř křesel.
Podle průzkumů ve Skotsku posílí Skotská národní strana, a to pouhých sedm měsíců poté, co Skotové v referendu odmítli nezávislost.
Čtvrteční britské volby budou mít na Evropu mimořádný dopad. Větší než ty předchozí.
Premiér slíbil, že pokud toryové vyhrají, uspořádá v roce 2017 referendum o setrvání či odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Pete Dorey, expert na britskou politiku a profesor na univerzitě ve velšském Cardiffu v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že takzvaný Brexit (britský odchod z Unie neboli British exit – pozn. red.) není hlavním tématem voleb a výsledek referenda bude záviset na tom, co Cameron dojedná s politiky ostatních zemí Evropské unie.
Aktuálně.cz: O těchto volbách se hovoří jako o nejtěsnějších a z hlediska výsledku nejhůře předvídatelných volbách v historii Británie. Co je hlavní příčinou?
Dvě největší strany, dominující britské scéně po roce 1945 - konzervativní a labouristická -, v posledních dvou desetiletích neustále ztrácejí podporu. Obě. Důvodů je víc. Některým lidem připadají stejné, protože obě mluví o úsporách a škrtech. Další se domnívají, že tyto strany dostatečně nereprezentují jejich zájmy a nerozumí jejich obavám. Například z imigrace nebo Evropské unie.
Britské strany
- Konzervativní strana
- Labouristická strana
- Liberální demokraté
- Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP)
- Zelení
- Skotská národní strana
- Plaid Cymru (velšská strana)
- Demokratická unionistická strana (severoirská strana)
Navíc sílí názor, že obě strany se v posledních letech střídaly u moci, ale neřešily problémy, které Velká Británie má.
Mnozí voliči nedůvěřují labouristům, že jsou schopni řídit ekonomiku, protože chtějí zvyšovat daně a více utrácet. Ti, kdo kritizují konzervativce, jim zhusta vyčítají, že se starají pouze o bohatou vrstvu a svět velkého byznysu.
A.cz: Co může nakonec volby rozhodnout?
Hlavní starostí voličů je ekonomika. Kdo má nejlepší, nejefektivnější ekonomický program. A která strana momentálně má kompetentního lídra. Rovněž rozhodne postoj k britské Národní zdravotní službě (systému, který umožňuje všem Britům činit si nárok na bezplatnou zdravotní péči. Většina Britů je pro zachování systému, ale debatuje se o jeho reformě – pozn. red.).
Velmi důležitý bude tentokrát výsledek ve Skotsku. Čím více tam získá Skotská národní strana, tím více ztratí labouristé a tím se také sníží jejich šance na celkové vítězství v britských parlamentních volbách (z 59 mandátů ve Skotsku mají nyní labouristé 41, ale podle průzkumu společnosti YouGov jim po volbách mohou zůstat jen čtyři - pozn. red.).
A.cz: Je možné, že by labouristé a konzervativci po volbách vytvořili velkou koalici?
Je to nepravděpodobné. Mezi stranami přeci jen existuje mnoho rozdílů. V základních programových principech a ve vyznávání určitých hodnot. Navíc dost poslanců na obou stranách se navzájem nesnáší a nedůvěřuje si. Tyto strany by jen velmi těžko pracovaly společně.
A.cz: Jak důležitým a velkým tématem voleb je imigrace a imigranti?
Minulý týden průzkum ukázal, že hlavním a nejdůležitějším tématem je přistěhovalectví pro čtrnáct procent Britů. Čili je to třetí největší volební téma, po Národní zdravotní službě a ekonomice.
A.cz: Je v Británii patrný nárůst počtu lidí, kteří chtějí pryč z Evropské unie?
Řekl bych, že názory na to, zda z EU odejít, či zůstat, jsou podle mého názoru přesně vyrovnané. Pokud se týká tohoto tématu v nadcházejících volbách, tak je třeba říci, že Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) se v kampani soustředila hlavně na problém přistěhovalců. Tvrdí, že Británie je Evropskou unií nucena přijímat příliš mnoho imigrantů, hlavně ze zemí východní Evropy, a to kvůli volnému pohybu pracovních sil v EU.
Nicméně bych rád řekl, že velká část Britů v zásadě sdílí názor premiéra Davida Camerona. Tedy že není důvod k vystoupení z Evropské unie, spíše je třeba vyjednat volnější spojení a část pravomocí získat z Bruselu zpět do Londýna.
Pokud by se toto podařilo vyjednat, pak si myslím, že v referendu by většina britských občanů hlasovala pro setrvání v Evropské unii (Cameron chce referendum uspořádat v roce 2017, pokud ve čtvrtek konzervativci pod jeho vedením zvítězí ve volbách – pozn. red.). Podstatné bude, zda se Cameronovi podaří přesvědčit politiky jiných zemí Evropské unie, aby na návrhy reforem kývli.
Jinak podle mnou už zmiňovaného průzkumu je v těchto volbách britské členství či nečlenství v Evropské unii nejvíce důležitým tématem jen pro čtyři procenta voličů.
