Stalin byl dobrý manažer, Kyjev je zlo. Jak Rusy ovládly lži

Jan Gazdík Jan Gazdík
17. 8. 2015 11:00
Ruská propaganda zažívá zlaté časy. Důvod? "Rusové žijí v mýtech a k smrti nenávidí každého, kdo jim chce jejich pohádku pokazit," vysvětluje bývalá šéfredaktorka serveru Lenta.ru Galina Timčenko.
Propaganda před referendem na Krymu.
Propaganda před referendem na Krymu. | Foto: Reuters

Praha/Riga - Normálně pracovat a objektivně psát o Rusku je v Ruské federaci nemožné. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruská novinářka Galina Timčenko.

Loni musela jako šéfredaktorka - k ruské vládě kritického - zpravodajského serveru Lenta.ru redakci opustit. Se skupinou spřízněných novinářů pak v dobrovolném "exilu" v Lotyšsku založila nový zpravodajský server Meduza.io.

Rusové si dnes podle ní utvářejí názor podle toho, co vysílá tamní televize. "Z ní se nedozvíte v podstatě nic o tom, co nového se odehrává v Rusku. Zato jste každý den masírován zprávami o Ukrajině: o jak špatnou a zločineckou zemi jde a jak v ní jen kvete fašismus," vysvětluje ruská novinářka, proč například tolik Rusů podporuje anexi Krymu.

Rozhovor s Galinou Timčenko je prvním ze série textů, v nichž se Aktuálně.cz pokusí přiblížit fungování médií a roli propagandy v současném Rusku. A vysvětlit, proč na ni tolik Rusů - zdaleka ne jen v souvislosti s válkou na Ukrajině - slyší.

Aktuálně.cz: Rusko okupovalo Krym, podporuje separatisty na východě Ukrajiny, čelí ekonomickému embargu a svým způsobem i politické izolaci. Popularita ruského prezidenta přesto roste. Čím to vysvětlit?

Galina Timčenko: Příčin je víc. Zmíním jen ty hlavní.

Až do ekonomické krize v minulém roce a okupace Krymu zažívalo Rusko mimořádné období stability a ekonomického růstu. Což se zákonitě promítlo do popularity Vladimira Putina a vytvořilo jakýsi základ jeho obliby.

A.cz: Takže průzkumy veřejného mínění mají pravdu...

O objektivnosti společností, které kladou otázky, si sice myslím své, přesto není sporu, že většina Rusů schvaluje okupaci Krymu, která je s Putinovým jménem úzce spojena.

Možná nevíte, že pro téměř devadesát procent Rusů je základním zdrojem informací televize. Jenomže z ní se nedozvíte v podstatě nic o tom, co nového se odehrává v Rusku.

Zato jste každý den masírován zprávami o Ukrajině: o jak špatnou a zločineckou zemi jde a jak v ní jen kvete fašismus.

A.cz: Je propaganda státních ruských televizních kanálů opravdu tak profesionální, jak se říká?

O tom nepochybujte. Ruská propaganda - včetně té televizní - je velmi efektivní. Zrovna nedávno jsme se v redakci tomuto tématu věnovali. Neříká se mi to lehce, ale v tuto chvíli Rusko v informační válce vítězí. Bez ohledu na svobodný přístup lidí k internetu.

Jak už jsem ale zmínila: Problém je v tom, že Rusové si uvykli přijímat podobu světa hlavně z televizí. A někdy bych řekla, že výhradně z televizí, které ovládá Kreml.

A.cz: Co se stalo, že Rusy tak snadno ovládla neobjektivní propaganda... jakkoliv profesionálně připravená?

Po rozvalu Sovětského svazu bylo mnoho Rusů přesvědčeno, že se na ně stát ve všem "vykašlal". Navíc jim ani po velmi dlouhou dobu nijak neimponoval, nemotivoval je k hrdosti na vlast. Natož aby v Rusku proběhla tolik potřebná společenská diskuse o tom, co vlastně byl Sovětský svaz, kdo byl a co vše udělal Stalin a co vůbec byl a jak Rusko zformoval - spíše ale zdeformoval - sovětský režim.

Tento režim nebyl v široké diskusi ani posouzen, natož odsouzen.

A.cz: Rusko přece patří ke vzdělaným společnostem...

Promiňte, ale váš názor nesdílím. Úroveň vzdělanosti Rusů klesá... a já bych dokonce řekla, že katastrofálně.

Soudím tak podle dopisů našich čtenářů či výsledků nejrůznějších diskusních fór. Mladá generace se dokonce domnívá, že kdysi - v dobách Sovětského svazu - se Rusům dařilo dobře. A ruská mládež ochotně přijímá mýty o Sovětském svazu, aniž by si dala minimum práce, třeba na internetu, aby si ověřila jejich pravdivost.

Stalin byl skvělý manažer

A.cz: Které mýty máte na mysli?

Jedním z největších a nejrozšířenějších je ten, že Stalin byl skvělý a efektivní manažer. Vysvětlení je následující: Sovětský svaz získal jeho zásluhou atomovou pumu, postavily se ohromné hydroelektrárny... a konečně - Sovětský svaz zvítězil v druhé světové válce právě díky Stalinovi.

Podtrženo a sečteno: Stalin dovedl Sovětský svaz mezi světové velmoci.

Avšak nikdo už nezmiňuje miliony obětí, které zahynuly v koncentračních či pracovních lágrech, natož likvidaci inteligence či zbídačení národa. Tohle vše sráží Stalinova "génia" a jeho domnělé zásluhy na bod mrazu.

A pak tu máme mýtus o tom, že v Sovětském svazu vládl pořádek. Že šlo o jakési "carství pořádku", které bojovalo za světlou budoucnost lidstva... řečeno oním propagandistickým jazykem. Já jsem ale v Sovětském svazu žila, a mohu proto říci, že zemi, kterou by zmítal větší nepořádek, jsem ještě neviděla.

S ekonomickými obtížemi Ruska a snižující se životní úrovní lidí se na ruské scéně objevil další mýtus: lidé s velkou nostalgií vzpomínají na sovětskou bezplatnou lékařskou péči a vzdělání. Nikdo už ale nezmiňuje jejich kvalitu... hlavně že byly zdarma.

A.cz: Mám to chápat jako stesk po komunismu či tvrdé ruce?

A jak jinak? Já tomu říkám "sny o návratu do minulosti". V nejbližším desetiletí můžeme zapomenout na jakékoliv demokratické procesy v Rusku.

Jedna věc je ideologie reakčního hnutí či režimu. V Rusku žije na druhé straně velmi mnoho lidí, pro něž souhlas s nynějším směřováním země znamená mít práci, existenci, možnost studovat.

Povinnou podmínkou kariérního růstu anebo naplnění osobních ambicí je zkrátka a dobře souhlas s ideologií Kremlu. Mnozí lidé by politiku Kremlu ani nepodporovali, nechtějí však přijít o práci... takže pro něj hlasují, podporují ho. Takhle to ostatně fungovalo i v dobách komunismu.

A.cz: Jednomu nerozumím - jak mohou Rusové, kteří si tolik vytrpěli pod krutovládou Stalina, tesknit po jeho éře?

Těžká odpověď. Víte, Rusové se jen velmi neradi zříkají svých - často velmi zakořeněných - představ o světě. Žijí v mýtech a k smrti vždy nenávidí každého, kdo jim chce jejich pohádku pokazit. A tento jejich až umíněný stesk po minulosti je stále úpornější.

Ještě před pěti lety měla investigativní odhalení naší redakce o korupci velmi slušný společenský ohlas. A dnes? Rusové odmítají názory či polemiku, které by měnily jejich představy o světě, nutily je k přemýšlení. Raději se nechávají zlákat primitivní, ale na vysoké úrovni prováděnou propagandou, která je zbavuje zodpovědnosti za vlastní přemýšlení a za stav země.

Uvykli, že na všechno jsou už hotové odpovědi, které ukazují viníky různých potíží, označují vnitřní a vnější nepřátele. Tento populismus nejhrubšího zrna má v Rusku monopolní politické postavení.

Zmínili jsme Stalina a vrcholné období moci Sovětského svazu. To ale nejsou ani zdaleka mrtvá témata - i nynější režim obnovil de facto vládu jedné strany. Jen s tím rozdílem, že jeho ideologové nejsou tak hloupí, aby ji chtěli ukotvit v ústavě.

Falšována je i okupace Československa

A.cz: Není tomu tak dávno, co ruská televize odvysílala dokument o "internacionální pomoci vojsk Varšavské smlouvy Československu". Československo tak nebylo podle tohoto dokumentu v roce 1968 okupováno, a jeho občané dokonce sovětská vojska vítali. Stává se v Rusku podobná propaganda normou při vysvětlování zlomových etap historie? Tedy i událostí na Ukrajině?

Dotkl jste se velmi aktuálního procesu v ruské společnosti. Mám pro něj výstižný výraz - tlení.

Jeho podstatou je, že lež lze použít vždy, pokud se tak děje ve jménu "dobra či vyššího cíle". A v krajním případě lze ve jménu dobra porušit i zákon.

A jaký je výsledek těchto systematických a velmi profesionálně vyráběných lží? Jakákoliv snaha odhalit pravdu se u Rusů setkává s neobyčejně silným podrážděním.

Dovolte mi ještě jedno časové srovnání: před pěti lety se článek o Natalii Gorbaněvské (ruská básnířka, disidentka a účastnice demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa - pozn. red.) setkal u našich čtenářů s poměrně velkým ohlasem. Dnes by článku o Gorbaněvské - o této ojedinělé a odvážné ženě - věnoval pozornost už jen málokdo.

Jak říkám: Rusové si stále více nepřejí měnit svůj zažitý názor na svět. Od médií naopak vyžadují, aby jen odrážela jejich vidění světa.

Na sdělovací prostředky se dívají jen jako na zrcadlo. Rusové netouží po nových informacích. Ve jménu dobra pro Rusko bylo tudíž možné okupovat kdysi Československo a nyní i Krym. Takže ruští vůdci se nemusí obávat odmítavé reakce společnosti.

A.cz: Někteří zasvěcení říkají, že ruská státní média se změnila v efektivní "zbraň" Kremlu v takzvané hybridní válce. Souhlasíte?

Hodně o tom nyní v redakci Meduzy diskutujeme. Ruské televizní kanály byly až do krymské vojenské kampaně profesionální, dobře vedené. Šlo o bohaté společnosti, které krok po kroku a velmi promyšleně získávaly diváky prostřednictvím špičkových západních show či přitažlivě natočených seriálů (když pominu jejich ideové zaměření).

Například diváci Prvního TV kanálu či TV Rossia si tak zvykli na bezkonkurenční zábavu a rozptýlení.

Tento "lov" diváků trval několik let. Při okupaci Krymu byly miliony Rusů už dávno chyceny a připraveny přijímat obhajobu Kremlu mezinárodně odsouzené intervence. Dnes je jasné, že anexe poloostrova se propagandisticky připravovala několik let předem.

I dnes se Rusové dívají večer co večer na své oblíbené televizní show, které jsou v přestávkách promyšleně prokládány propagandou Kremlu, v níž jsou lidé předem připravováni na to, co jim ruští politici sdělí. A funguje velmi efektivně.

Ostatně - ještě před spuštěním kampaně plošného propagandistického masírování Rusů Kreml dokonale vyčistil ruskou mediální scénu. Zanikla tak například RIA Novosti, velmi moderní a vybalancovaná tisková agentura, a stejně tak Lenta.ru. A pokud nezávislá média nezanikla, proběhla v nich totální výměna redaktorů za ty, kteří byli ochotni interpretovat názory Kremlu.

Kreml zkrátka odstřihl většinu Rusů od objektivních informací, od možnosti je porovnávat a udělat si vlastní názor. Dokonce i do obsahu v Rusku velmi populárního zpravodajského serveru yandex.ru proniká v poslední době propaganda Kremlu.

A.cz: Při rusko-gruzínské válce ovšem Kreml podobnou podporu Rusů ani zdaleka neměl.

Ruské televizní kanály prohrály tehdy informační válku na celé čáře. Nepodařilo se jim dokázat, že Rusko postupuje správně. Kreml se ovšem z této prohry, jak vidíte, dokonale poučil.

Zprávy o křižování dětí a lidojedství

A.cz: Poučil se, a tak vysílá zprávy o křižování dětí na Ukrajině? Anebo o tom, že si banderovci a fašisté opékají děti k snědku? Tomu snad uvěří jen naprostí ignoranti.

Jenomže se to děje přesně podle zásady, že negativní informace se lidem vryje do paměti hlouběji než její vyvracení. A tak je to i s informacemi o křižování dětí na Ukrajině či jiných zvěrstvech.

Například první ruský televizní kanál odvysílal příběh o ukřižování malého chlapce na Ukrajině hned několikrát. Na internetu ovšem pak tento příběh doslova roztrhali na kusy jako zcela smyšlený a zinscenovaný.

První kanál byl proto donucen přiznat lživost své zprávy. Avšak i při svém dementi opět nebetyčně lhal: "Ta událost se, vážení diváci, podle všeho nestala. Nikdo ale nemůže zaručit, že podobné hrozné věci se na Ukrajině nedějí," řekli. I tak dnes vypadá vymývání mozků v Rusku.

Avšak největší podlostí této hybridní války (jejíž součástí se stala i média) je to, že válka rozděluje rodiny. Jednoduše se prošla po domech - a tedy i po nespočetných smíšených manželstvích Ukrajinců a Rusů.

Mnoho Ukrajinců a Rusů spolu v minulosti studovalo, kamarádili se... jsou příbuzensky spjati po obou stranách dlouhé rusko-ukrajinské hranice. Tohle vše je nyní propagandou systematicky ničeno, zadupáno do země. Válka se už dávno neodehrává jen na východní Ukrajině, ale i v televizi, ve statisících či milionech rodin.

A.cz: Dělá Kreml vašim korespondentům Meduzy.io v Rusku problémy?

Zatím to příliš nepociťujeme. Nejčastěji máme potíže s cestami na Ukrajinu a kupodivu nám v nich brání i Kyjev. Bereme to ale tak, že hlupáci pracují všude.

Jeden poslanec ruské Dumy dal například moskevské prokuratuře podnět, aby označila Meduzu.io za extremistickou redakci. A to jen proto, že zveřejňujeme informace o hrozbě, kterou pro Rusko znamená Islámský stát.

Na začátku je těžce ověřitelný zdroj. Kolem něj se vytvoří konspirační teorie a vzniká článek, který se sdílí na webech a proniká na sociální sítě, popisuje fungování ruské propagandy Ivana Smoleňová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy