Průlom: Vědci našli zbraň proti superodolným bakteriím

Petr Jemelka Petr Jemelka
8. 1. 2015 19:01
Lékaři už léta bijí na poplach. Medicína od roku 1987 nezískala nová antibiotika. Odolné bakterie ji proto tlačí o století zpět. Experti z Bostonu teď slibují, že děsivý vývoj zvrátí.
Foto: Reuters

Boston - Celá desetiletí bezradného tápání badatelů a temných vizí lékařů jsou zřejmě u konce.

Americkým vědcům se díky zcela nové metodě kultivace po téměř třiceti letech přešlapování na místě konečně podařilo vyzískat antibiotika nové generace, která podle prvotních testů zabírají na smrtonosné, takzvané superrezistentní bakterie.

Zmutovaní původci donedávna ještě velmi snadno léčitelných infekcí postupně získali odolnost vůči prakticky všem známým lékům a odborníci už dlouhou dobu varují, že jde o z hlediska medicíny jednu z největších hrozeb blízké budoucnosti.

Analýza, kterou na konci minulého roku prezentoval britský premiér David Cameron, varovala, že se rezistentní bakterie do roku 2050 stanou celosvětově větším zabijákem než rakovina. Že je lidstvo na prahu postantibiotické éry a medicína se vrátí o století zpět.

Experti z Northeastern University v Bostonu ale přišli s objevem, jenž by měl děsivý vývoj zvrátit.

Jako ve zlaté éře penicilinu

Vyvinuli celkem pětadvacet antibiotik nové generace, přičemž jeden z těchto nově objevených druhů - zdá se - zabírá univerzálně, jako ve své zlaté éře penicilin.

Ještě v padesátých a šedesátých letech minulého století se zdálo, že medicína nebezpečné bakterie poměrně hladce vymýtí.

Farmaceutické společnosti chrlily nová antibiotika jako na běžícím pásu.

Pak se ale karta začala pomalu obracet a od roku 1987 už lékaři od farmaceutů žádnou novou antibakteriální zbraň nové generace nedostali.

Podzemní hotel pro bakterie

Tým z Northeastern University se teď chystá lékařský arzenál znovu rozšířit. Jak to hodlá udělat?

Ze závěrů studie, publikované v odborném magazínu Nature, vyplývá, že objevitelé nových ATB využili zdroj téměř všech bakterií - zemskou půdu. Ta je plná mikrobů, avšak jen asi jedno procento z nich je možné kultivovat v laboratorních podmínkách.

Vědci proto vytvořili pomůcku, kterou si lze představit jako miniaturní  podzemní "hotel pro bakterie". Každý zkoumaný druh v něm dostal vlastní "pokoj" a celé zařízení pak bylo umístěno pod zem, kde byly bakterie vystaveny přirozenému a unikátnímu půdnímu prostředí, zároveň od sebe ale zůstaly odděleny.

To badatelům umožnilo jejich další zkoumání.

"Díky této metodě se nám podařilo vyvinout pětadvacet nových druhů antibiotik. Poslední z nich - teixobactin - je nejslibnější," potvrdil BBC vedoucí výzkumného týmu Kim Lewis.

Pouze špička ledovce

Dosavadní testy ukázaly, že teixobactin je toxický pro bakterie, tkáně savců ale nepoškozuje. V organismech myší zlikvidoval obávaného methicilin-rezistentního zlatého stafylokoka (MRSA), aniž by vyvolal jakékoliv vedlejší účinky. Testy na lidech dosud provedeny nebyly.

VIDEO Lidé na pracovišti roznášejí bakterie
VIDEO Lidé na pracovišti roznášejí bakterie | Video: YouTube

Krom toho, že teixobactin je účinný, se zdá, že si proti němu bakterie nedokážou vytvořit odolnost. Útočí totiž na tuky, které jsou nezbytné pro vytváření buněčných stěn, a s tím dosud známé genetické mutace nic nezmohou, alespoň ne v blízké budoucnosti.

Profesor Lewis a jeho lidé navíc věří, že jde jen o špičku ledovce.

"Nekultivované bakterie mohou položit základy úplně novému chemickému oboru, který se může stát slibným zdrojem nových antibiotik, a znovu tak oživit toto pole badatelské působnosti," vysvětlil dále Lewis.

 

Právě se děje

Další zprávy