Přišel čas povolit genetické modifikace embryí, vyzývá sdružení expertů, etiků a politiků

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 9. 2015 20:07
Skupina Hinxton, sdružující vědce, etiky a politiky ze čtrnácti zemí světa, kteří se zabývají se výzkumem kmenových buněk, přišla s výzvou k povolení modifikací genofondu lidských embryí. Genetici toho už prý o DNA vědí dost a současná omezení údajně brzdí vědecký vývoj.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn - Nastal čas prolomit další tabu. Měli bychom povolit genetické úpravy lidských embryí. S takovou výzvou se na zákonodárce napříč státy obrátila skupina Hinxton, sdružující vědce, etiky a politiky ze čtrnácti zemí světa, kteří se zabývají genetikou a výzkumem kmenových buněk.

Skupina Hinxton

Skupina Hinxton sdružuje vědce, etiky a politiky z celého světa, kteří zabývají evoluční a buněčnou biologií. Iniciativa byla pojmenována po britské vesnici, kde byla ustanovena s cílem "zkoumat etické a politické výzvy spojené s omezeními, týkajícími se výzkumu kmenových buněk a embryí".     

K povolení modifikace DNA lidských zárodků skupina vyzývá proto, že už je prý současná věda na takové úrovni, že dokáže "napravit" defekty genofondu, tedy dědičné vývojové poruchy. Jako další důvod uvádí, že současná omezení údajně brání dalším vědeckým objevům.

Pomineme-li náboženské hledisko, je hlavním argumentem odpůrců zásahu do genetického kódu - tedy programovacího jazyka všech nám známých živých organismů - fakt, že mu vědci stále rozumí jen z velmi malé části, a nemohou tedy s jistotou říci, co svými zásahy ve stylu "pokus a omyl" způsobí.

Jako příklad lze uvést nezdary při snaze o klonování zvířat.

Víme, co děláme, tvrdí genetici, kritici jim nevěří

Skupina Hinxton ale tvrdí, že se situace změnila a genetici už dobře vědí, co dělají a co by chtěli dělat, pokud jim to zákonodárci dovolí.

Za naprosto bezpečnou považuje skupina mimo jiné metodu známou jako "genetické stříhání", tedy postup, který si lze zjednodušeně představit tak, že se vadná (poškozená) část kódu jednoduše vyjme a šroubovice DNA se pak opět spojí.

Touto metodou by mělo být podle odborníků jednou možné zabránit například rození dětí s cystickou fibrózou nebo s predispozicemi k rozvoji rakovinného bujení. Plození geneticky upravených potomků ale skupina Hinxton nežádá.

Ráda by však legalizovala  pokusy na embryích, které se následně "znehodnotí". V budoucnu ale odborníci počítají i s tím, že by zasahovali i do genetické informace embryí, jež nechají vyvinout v plod a člověka.

Pozor na designové děti

Zde vzniká otázka, kam až lidé chtějí zajít a zda nebudou rodiče - až toho bude věda schopna - žádat i fyzické a duševní "vylepšení" svých budoucích dětí.

Před dětmi "na míru" varovala například organizace Human Genetics Alert. "Jakmile překročíme etickou stránku věci, bude už velmi těžké zabránit výrobě ´designových dětí´," řekl už na jaře BBC jeden z jejích aktivistů David King.

Skupina Hinxton je ale dle svého oficiálního prohlášení přesto přesvědčena, že "mohou existovat morálně přijatelná využití těchto technologií v lidské reprodukci, i když je na toto téma potřeba další diskuse a celospolečenská debata".

 

Právě se děje

Další zprávy