Baku/Jerevan - Do Náhorního Karabachu se o víkendu vrátila válka. Ázerbájdžán i Arménie hlásí, že boje jsou nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.
Mrtvých jsou desítky a střety – přestože jejich intenzita poklesla – stále pokračují. Hrozí, že přes dvě desítky let zmrazený konflikt přeroste v plnohodnotnou válku.
Jen v pondělí v boji s Arménií podporovanými separatisty podle ázerbájdžánského ministerstva obrany zemřeli tři vojáci z Ázerbájdžánu. Separatisté tvrdí, že zničili celou nepřátelskou vojenskou jednotku.
Karabašský představitel citovaný agenturou Reuters přiznal čtyři oběti pondělních bojů ve vlastních armádních řadách. Karabašské úřady podle agentury Interfax hlásily prudké ranní ostřelování frontové linie ázerbájdžánskými raketomety, houfnicemi a tanky.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v neděli oznámilo jednostranné příměří, střelba se však ozývá dál. Arménie podle nepotvrzených zpráv přesouvá do Náhorního Karabachu taktické rakety Točka-U, raketomety Smerč, obrněnou techniku a bitevní letadla, napsala ČTK. Jeden z karabašských představitelů nicméně informace o posilách z Arménie odmítl.
Nejmilitarizovanější zóna v "širší" Evropě
Server BBC připomíná, že oblast je dlouhodobě nejmilitarizovanější zónou v "širší" Evropě. Podél tzv. kontaktní linie jsou rozestavěné tanky i dělostřelectvo.
Hranice byla přesto po léta většinou stabilní, narušovaná jen občasnými přestřelkami.
Konflikt, při kterém se převážně Armény osídlená oblast odtrhla od Ázerbájdžánu a převzala kontrolu nad svým okolím, je nicméně více než dvě desítky let "doutnajícím sudem s prachem".
Řešení z první poloviny 90. let je nestabilní, vzájemná nevraživost obou národů veliká.
Podle BBC ale víkendové boje mohla rozpoutat i náhoda. Rána vystřelená "naslepo" do oblasti kontrolované druhou stranou mohla vyprovokovat reakci, střet se rychle rozhořel a vyústil ve smrt několika desítek lidí.
Vliv padající ropy
Pokud šlo o útok záměrný, Ázerbájdžán se mohl rychlou vojenskou akcí snažit získat zpět kontrolu alespoň nad malou částí území, o které začátkem 90. let přišel.
Země tehdy neztratila pouze Náhorní Karabach, ale přinejmenším částečně přišla i o kontrolu nad sedmi dalšími oblastmi.
Výsledkem podepsaného klidu zbraní z roku 1994 se stala linie příměří, která zemi rozsekla. Strany oddělila nárazníková zóna.
V zemi však nejsou mírové jednotky, které by na klid zbraní dohlížely.
Rychlou akcí malého rozsahu by Ázerbájdžán, který v posledních letech investoval velkou částku ze svých ropných příjmů do modernizace armádní výzbroje, mohl zároveň odvést pozornost svých obyvatel od ekonomických potíží. Padající ceny ropy mu způsobily nemalé potíže.
Baku o víkendu informovalo, že se ázerbájdžánským vojákům podařilo obsadit dvě vesnice, které do té doby kontrolovali separatisté. Turci, jeho tradiční spojenec, hned po prvních útocích oznámili, že Ázerbájdžán má jejich plnou podporu.
Prodloužená ruka Ruska
Kromě Turecka je ale v oblasti aktivní ještě jedna "těžká politická váha". V souvislosti s Náhorním Karabachem se často mluví o vlivu Moskvy.
Rusko je jednou ze stran, které se spolu s USA a Francií podílejí na mírových rozhovorech. V současné době Moskva usiluje o nový plán pro řešení konfliktu, který by ji postavil do pozice garanta míru.
I příměří z roku 1994 pod sebou mělo ruský podpis.
Rozpoutání střetů okolo Náhorního Karabachu by mohlo vytvořit situaci, která by Rusku umožnila "ospravedlnit" případnou intervenci a nasazení vojáků. O vyslání vlastních mírových jednotek Rusko neúspěšně usilovalo už v 90. letech.
Rusko je dlouhodobým spojencem Arménie, ale zájmy má na obou stranách.
Bez mírové smlouvy
Arménie a Ázerbájdžán se o Náhorní Karabach přou už desítky let. Kořeny tohoto sporu ale sahají více než sto let do minulosti, kdy o vliv v oblasti usilovali křesťanští Arméni, muslimští Turkové a Peršané.
Převážně arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století. Konflikt si vyžádal asi 30 000 mrtvých, z oblasti prchly statisíce lidí.
Vznikla mezinárodně neuznaná Náhorně-karabašská republika.
Jednání zatím k vyřešení sporu nevedla. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepůjde-li to diplomatickou cestou. Arménie odpovídá, že se proti každému takovému pokusu vojensky postaví.
