Moskva/Kyjev – Rusko splnilo hrozby a omezuje Ukrajině dodávky plynu. Obě strany se do pondělka nedohodly na splácení ukrajinského dluhu a na ceně, kterou by Kyjev Moskvě za plyn měl platit.
V osm hodin ráno tak ruská plynárenská společnost Gazprom na základě ultimáta z minulého týdne zastavila dodávky. Ukrajina dostane od této chvíle pouze to, za co dopředu zaplatí.
Ukrajinské podniky a domácnosti se připravují na omezení spotřeby, spor bude řešit mezinárodní arbitráž ve Stockholmu.
Jde o třetí zastavení nebo omezení dodávek plynu z Ruska na Ukrajinu po letech 2006 a 2009.
Co to znamená pro Českou republiku a pro Evropu? Nabízíme vám informace o konfliktu formou otázek a odpovědí.
1) Hrozí v tuto chvíli omezení dodávek, nebo dokonce nějaká kritická situace České republice?
Nemělo by tomu tak být. Gazprom dodává přes Ukrajinu dál plyn určený zákazníkům za hranicemi Ukrajiny. Uvedl ovšem, že záleží na Kyjevu, zda své závazky dodrží a plyn pustí dál.
Česká republika patří k zemím, které jsou na krizi lépe připraveny. Není závislá ze sta procent na dodávkách Ruska, jen zhruba ze sedmdesáti procent. Balkánské nebo pobaltské státy jsou v horší pozici, stejně jako Slovensko.
"Česká republika je rozhodně méně zranitelná, než tomu bylo v té poslední krizi v roce 2009. Nemusíme být tak nervózní. Jsou tu možnosti dodávat z polské strany, z Německa. Aktuální zásoby plynu v České republice jsou vysoké, dostačují na nějakých čtyři pět měsíců. Úroveň zásob máme jednu z nejvyšších v Evropě," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
2) Jak velký vliv na Evropu by mělo úplné zastavení provozu plynovodů vedoucích přes Ukrajinu?
Ačkoliv význam ukrajinské trasy kvůli plynovodu Nord Stream vedoucímu z Ruska do Německa po dně Baltského moře přece jen poklesl, pořád tudy proudí zhruba padesát procent veškerého ruského plynu směrem na západ. Evropa celkově loni importovala 161 miliard metrů krychlových plynu, ukrajinským potrubím z toho proteklo 86 miliard metrů krychlových.
3) Co znamená zastavení dodávek pro Ukrajinu?
Ukrajina kryje dodávkami z Ruska sedmdesát procent své spotřeby plynu. Získat náhradní zdroje je pro ni obtížné, nepodařilo se vyjednat dodávky v obráceném směru ze západu přes Slovensko. Premiér Arsenij Jaceňuk už varoval ukrajinské obyvatele i podniky, že se musí připravit na omezení plynu.
"Připravujeme se na nejhorší scénáře," uvedl ředitel ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftohaz Andrij Kobolev.
Ukrajina má nyní v podzemních zásobnících 13,4 miliardy metrů krychlových plynu. K zajištění dodávek na podzim a v zimě by měla mít v zásobnících 18,5 miliardy metrů krychlových plynu.
4) Proč se Moskva s Kyjevem nedohodly?
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vyjednal snížení ceny ruského plynu na konci loňského roku. Šlo o jakousi odměnu ze strany Ruska za to, že Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií.
Jakmile byl však Janukovyč svržen demonstracemi, Gazprom ceny okamžitě zvedl. Z 268,50 dolaru na 485,50 dolaru za tisíc metrů krychlových (Ukrajina tak platí za ruský plyn ze všech zemí nejvíce), a začal navíc požadovat splátku dluhu.
Podle Ruska Ukrajina nyní dluží za plyn v přepočtu zhruba 4,5 miliardy dolarů. Rusové chtěli do dnešního rána splatit 1,95 miliardy dolarů.
Moskva chtěla 385 dolarů za tisíc metrů krychlových, Kyjev žádal 268,50 dolaru. Evropský komisař pro energetiku Günter Oettinger se na jednáních neúspěšně pokoušel vyjednat kompromis.
Ukrajinci byli ochotni zaplatit Moskvě miliardu dolarů a další miliardu v šesti splátkách do konce roku. Rusko s tím ale nesouhlasilo.
5) Co bude dál?
Spor zamíří k mezinárodní arbitráži ve Stockholmu. Gazprom se už dnes na tento soud obrátil kvůli tomu, že jeho ukrajinský protějšek Naftogaz neplatí dluhy. Na soud se ale chce obrátit i Ukrajina s tím, že Rusko ji diskriminuje a účtuje jí vyšší ceny než jiným státům.
Konflikt se začíná přelévat i do dalších obchodních sfér. Rusko dnes oznámilo, že zastavuje s okamžitou platností dovoz ukrajinských brambor. Do Ruska dosud mířila více než třetina ukrajinských brambor určených na export.
Lze očekávat, že Rusko zastaví i dovoz dalšího zboží.
6) Je naděje, že Evropa svoji závislost na ruském plynu sníží?
Některé evropské země se o to snaží, například Polsko. Určitou naději do budoucna dává možnost dodávek zkapalněného plynu z USA nebo plynu z nalezišť poblíž Izraele. Na druhou stranu vázne realizace plynovodu Nabucco, který měl přivádět do Evropy plyn z nalezišť v Kaspickém moři a ve Střední Asii, tedy ne z území Ruska.
Výzkumná společnost Wood Mackenzie minulý týden ve své analýze uvedla, že minimálně do roku 2030 se podíl ruského plynu na spotřebě Evropské unie nezmění. Zůstane zhruba třicetiprocentní.
