reklama

Platy versus životní náklady. Němci jasně poráží Čechy

15. 11. 2012 13:04

Konec dohadů, průměrný plat v Německu je 3385 eur

Euru Němci říkají "teuro" (od slova teuer, drahý), jejich platy jsou ale stále jedny z nejvyšších v EU. Euru Němci říkají "teuro" (od slova teuer, drahý), jejich platy jsou ale stále jedny z nejvyšších v EU. | Foto: Reuters

Wiesbaden - Spolkový statistický úřad se rozhodl rázně utnout debatu o tom, kolik vlastně Němci v průměru vydělávají. V údajích o průměrných mzdách se totiž objevovalo číslo 4100 eur stejně jako částky podstatně nižší, pohybující se na úrovni 2600 eur.

Problém byl v tom, že první údaj se týkal pouze těch, kdo jsou ve Spolkové republice zaměstnáni na plný úvazek, zatímco do druhého byly započítávány všechny osoby starší osmnácti let, tedy i ti, kdo pobírají důchod či podporu v nezaměstnanosti, nebo ti, kdo žijí výhradně ze sociálních dávek.

Teď vypracoval spolkový úřad ve Wiesbadenu novou statistiku, do které zahrnul všechny osoby výdělečně činné včetně těch, kdo pracují na zkrácené či tzv. minimální úvazky, s nimiž se v posledních letech roztrhl pytel.

Vyšla mu tak částka 3385 eur hrubého měsíčně. Porovnáme-li platy a životní náklady, jsou na tom Němci podstatně lépe než Češi.

Po zavedení společné evropské měny si Němci - ať již ve starých spolkových zemích, či v bývalé NDR - houfně stěžovali na to, že euro je pro ně příliš drahé. A začali vzpomínat na staré dobré časy, když ještě platili markou. Euro ale prodražilo jejich život především z toho důvodu, že němečtí obchodníci využili novou měnu a zvedli ceny potravin a spotřebního zboží v řadě případů až o třetinu. 

I tak pobírají Němci jedny z nejvyšších platů v Evropské unii. A hlavně - a toho si je spolková vláda kancléřky Angely Merkelové dobře vědoma - ze společné evropské měny měla nakonec největší užitek nejsilnější ekonomika EU, totiž Spolková republika.

Neobstojí ani žehrání na to, že Němci platí vysoké daně, ty jsou totiž vysoké všude v Evropě, Česko po zvýšení DPH, k němuž přistoupila vláda Petra Nečase, nevyjímaje.

1881 eur čistého

Kolik vlastně zbude německému občanu s průměrným platem poté, co mu z výplaty strhnou daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění?

Křesťanskodemokratická kancléřka Německa razí ve své zemi sociálně tržní hospodářství. Odráží se to i na platech. 

Křesťanskodemokratická kancléřka Německa razí ve své zemi sociálně tržní hospodářství. Odráží se to i na platech.

Foto: Reuters

Je to přesně 1881 eur (46 836 Kč) čistého, pokud pomineme církevní daň, která činí devět procent z příjmu a které se může každý občan jednoduše zbavit tím, že z církve vystoupí.

Německo si tak jako všechny západoevropské země ponechalo progresivní daň. Většina postkomunistických zemí včetně Česka, které nepatrně zvedlo daň z příjmů nad sto tisíc korun, zavedla naopak rovnou daň.

V ČR činí patnáct procent tzv. superhrubé mzdy, což je přibližně 18 procent hrubé mzdy, ze které se daňové odvody počítají v jiných zemích.

I tak činí daň z průměrného příjmu v Německu 24 procent. Pak ale stoupá poměrně strmě až na 40 procent v případě příjmu nad 4400 eur měsíčně, byť díky nejrůznějším úlevám a zvýhodněním leží efektivní sazba daně u nejvyšších platů na přibližně 34 procentech.

Vysoké odvody sociálního a zdravotního pojištění

Němci ale na rozdíl od Čechů mají vyšší odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Zatímco v Česku stát strhává zaměstnanci 4,5 procenta na zdravotním a 6,5 procenta ze mzdy na sociálním pojištění, v Německu činí tyto sazby 8,2 a  12,5 procenta včetně příspěvků na důchod, péči ve stáří a pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Platy vzrostly v Německu v posledních čtyřech letech v průměru o devět procent. 

Platy vzrostly v Německu v posledních čtyřech letech v průměru o devět procent.

Foto: Reuters

Stojí rovněž za zmínku, že zatímco v ČR platí firmy za zaměstnance částky odpovídající devíti procentům jeho mzdy v případě zdravotního a 25 procent v případě sociálního pojištění, v Německu je to pouze 7,3 a 12,5 procenta. V Česku tedy platby neúměrně zatěžují především malé a střední firmy.

Zatímco celkové odvody z průměrného platu v Česku činí u bezdětného občana 29,5 procenta, ve Spolkové republice je to 44,7 procenta.

I tak ale může průměrně vydělávající Němec vést vcelku slušný život. Ze srovnání cen potravin a spotřebního zboží mezi  Německem a Českem vyplývá, že jsou přibližně stejné. Některé druhy potravin, oděvy, obuv či elektronika jsou ve Spolkové republice dokonce levnější, a to až o jednu čtvrtinu.

Totéž platí pro bydlení. Nájem jednoho metru čtverečního obytné plochy bytu ve starším domě po rekonstrukci warm (po započítání nákladů na vytápění) činí osm až deset eur. Za byt o ploše padesáti metrů čtverečních tak Němci v průměru zaplatí 450 eur, a tedy přibližně jednu čtvrtinu své čisté měsíční mzdy.

Ta se podle Spolkového statistického úřadu zvýšila za poslední čtyři roky o devět procent a jen ve druhém kvartálu letošního roku o 2,5 procenta.

autor: Radim Klekner

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
 
reklama