Pionýrský tábor Artěk vzkvétá, turistika na Krymu nikoliv

Ondřej Soukup
4. 8. 2015 20:11
Pobyt není levný. Za dva týdny zaplatíte 65 tisíc rublů.
Foto z dob Sovětského svazu, kdy Artěk zažíval největší slávu.
Foto z dob Sovětského svazu, kdy Artěk zažíval největší slávu. | Foto: Zahraničí

Simferopol - Do legendárního dětského tábora z dob Sovětského svazu Artěku na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym znovu přijíždějí děti za odměnu od státu.

Rusko do něj také investuje desítky miliard rublů.

SOVĚTSKÁ VIZITKA ARTĚK

Léčba tuberkulózy
Tábor byl založen v roce 1935 předsedou ruského Červeného kříže Zinovijem Solovjovem pro léčbu dětí postižených tuberkulózní intoxikací. Původně pionýři bydleli v plátěných stanech, později byly postaveny dřevěné domky. Během války byl tábor přemístěn na Ural.

K moři za odměnu
V roce 1969 začala rozsáhlá rekonstrukce, po jejímž skončení tábor měl 170 budov včetně tří bazénů nebo vlastního filmového studia. To vše využívali jen ti nejlepší pionýři, z jedné školy obvykle ročně mohly přijet asi dvě děti. Kvóty byly také pro pionýry z dalších socialistických zemí, včetně československých.

Úpadek po rozpadu SSSR
Po rozpadu Sovětského svazu zmizelo financování celého rozsáhlého objektu. Některé penzionáty byly uzavřeny a následně zchátraly, v části začali bydlet obyčejní rekreanti. Pracovníci Artěku, kteří bydleli uvnitř areálu, pronajímali své pokoje turistům a sami bydleli jinde. Ředitelé tábora hlavně bránili snahám tábor privatizovat, i když na jeho rozvoj neměli prostředky.

Jiní hoteliéři a pracovníci v turistickém průmyslu tolik štěstí nemají, počet turistů se ani zdaleka neblíží k hodnotám před vypuknutím současné krize.

"Investice do vzdělávání"

"Musíte pochopit, že Artěk není místo, kde se vydělávají peníze, nikdy se sám nezaplatí. Je to výdajová kapitola, investice do vzdělávání dětí," řekl v rozhovoru pro moskevský list RBK nový ředitel dětského tábora Alexej Kaspržak.

Podle toho vypadá i složení návštěvníků. "Celkem 95 procent dětí sem přijíždí v rámci programů financovaných federálními úřady. Pobyt dostávají jako odměnu za své úspěchy. Zbytek prodáváme jen v případě, že máme volno," vysvětluje Kaspržak.

Dlužno dodat, že pobyt není levný. Za dva týdny zaplatíte 65 tisíc rublů (asi 26 tisíc korun). Ředitel Artěku slibuje, že zatímco letos se zde bude rekreovat 19 tisíc dětí, již příští rok by to mělo být třicet tisíc. Zdroje na to Kaspržak má. Podle schváleného vládního programu stát do Artěku do roku 2020 investuje 23 miliard rublů. Pro letošek má Artěk na rekonstrukci a opravy k dispozici 3,5 miliardy rublů.

Příklad Artěku je výmluvný pro stav turistického průmyslu na anektovaném poloostrově. Státní podporu dostávají hlavně velké ozdravovny patřící místní vládě. Ty hlásí plnou obsazenost, především díky rekreantům, které sem posílají jiné ruské regiony.

"Uzavřeli jsme dohody s řadou regionů, že budou přijíždět lidé placení z rozpočtů. Jezdí třeba učitelé z Pskovské oblasti nebo medici z Jamalu," říká bývalá ministryně turistiky Krymu Natalija Jurčenková.

Podle slov místních obyvatel značnou část rekreantů tvoří pracovníci silových struktur, kteří dostali zákaz vyjíždět do zahraničí na dovolenou. Někteří dokonce musí jako v sovětských dobách odevzdávat zaměstnavateli cestovní pas.

Superznačky Soči a Krym

Krym patří mezi nejoblíbenější cíle vnitřní turistiky. "Na trhu vznikly dvě superznačky - Soči a Krym. Na ně připadá většina prodejů zájezdů. Letos očekáváme stoprocentní nárůst množství organizovaných turistů na poloostrově," řekl moskevskému deníku Kommersant viceprezident Asociace cestovních kanceláří Ilja Umanskij.

Podle něj většina klientů v minulosti dávala přednost dovolené v zahraničí, ta je pro ně ale nyní kvůli devalvaci rublu často nedostupná.

Ruští odborníci odhadují, že návštěvnost Krymu by letos mohla dosáhnout čtyř až 4,5 milionu rekreantů. Což je sice nárůst z loňských zhruba dvou milionů, zdaleka se však ještě neblíží 6,5 milionu návštěvníků z předkrizového roku 2013.

Ruští turisté tak zatím nemohou Krymu kompenzovat výpadek rekreantů z pevninské Ukrajiny. "Zhruba sedmdesát procent turistů bylo z Ukrajiny, hlavně té centrální a východní. Bylo normální, že lidé v Kyjevě nebo Doněcku v pátek večer nastoupili do vlaku a v neděli v noci se zase vykoupaní vraceli domů," říká novinář a krymský rodák Pavel Kazarin.

Nyní vlaky nejezdí a naprostá většina Ukrajinců o rekreaci na poloostrově odmítá byť jen uvažovat. A na ukrajinských sociálních sítích celá řada diskutujících zlomyslně komentuje záběry z poloprázdných pláží.

"Jenže to je hloupost. Většina lidí nežila z turistiky, maximálně tak čtvrtina. Krym byl v posledních desetiletích vždy dotačním regionem. Jen se změnil zdroj peněz. Předtím to byl Kyjev, nyní je to Moskva," vysvětluje Kazarin.

 

Právě se děje

Další zprávy