"Pan Bunga Bunga" vzdal boj o italský prezidentský palác. Favoritem je Super Mario

Simone Radačičová Simone Radačičová
23. 1. 2022 15:14
Když před několika dny zvedla italská poslankyně Laura Granatová telefon, pozdravil ji povědomý hlas: "Haló, tady je pan Bunga Bunga." Nebyl to však žádný anonym ani vtipálek, právě naopak. Volal jí expremiér a matador italské politické scény Silvio Berlusconi, který se takto ozval i dalším zákonodárcům, třeba Cristianu Romaniellovi z populistického Hnutí pěti hvězd.
Silvio Berlusconi.
Silvio Berlusconi. | Foto: Reuters

"Zakládáme Stranu Bunga Bunga a chceme, aby ses přidal," řekl zaskočenému Romaniellovi do telefonu někdejší předseda italské vlády. Aby se politikům připomněl, využil svých dřívějších skandálů, jež jsou spojeny s divokými mejdany nazývanými bunga bunga. Ty Berlusconi pořádal ve své vile u Milána.

Pětaosmdesátiletý Berlusconi v posledních týdnech obvolával i další italské zákonodárce. Přemlouval je, aby mu v prezidentských volbách dali svůj hlas. Několik týdnů strávil intenzivní kampaní, ale nakonec si to rozmyslel a v sobotu večer oznámil, že kandidaturu stahuje.

Prezidentské volby v Itálii se konají v pondělí 24. ledna a na rozdíl od těch v Česku jsou nepřímé. O nové hlavě státu tak rozhodují tamní poslanci, senátoři a delegáti z regionů. Celkem jich je přes tisíc. 

Berlusconi si však uvědomil, že jejich podporu nedokáže získat, a raději zavčas ustoupil. Přesto ale uspěl. Podařilo se mu na sebe strhnout obrovskou pozornost a znovu se dostal do víru dění

Příliš mnoho skandálů

Hlasování o nové hlavě státu je v Itálii tajné. Je tak těžké předpovědět, kdo uspěje. Obvykle se na jménu nového prezidenta musí dohodnout více stran, jinak by se jim ve složitém systému nepodařilo uspět. Platí, že během prvních tří kol musí úspěšný kandidát získat dvě třetiny hlasů, ve čtvrtém kole pak stačí absolutní většina. V moderní historii Itálie jen dva prezidenti uspěli v prvním kole, zbytek si musel počkat až na další. 

Vzhledem k tomu, že volba je tajná a nejsou známy ani žádné detaily, hlasování se někdy přirovnává k volbě papeže. Nikdo zatím oficiálně nepotvrdil, že kandiduje. 

Italský prezident má sice omezené pravomoci, ale obvykle tuto funkci vykonává respektovaná a vážená osoba, jejíž role roste v době politických krizí. Je to právě prezident, kdo pověřuje vybraného politika, aby složil vládu.

A v takové pozici si mnozí Italové Berlusconiho jednoduše nedokázali představit. Uškodily mu příliš četné skandály i konflikt zájmů. Nejdéle sloužící premiér Itálie byl například odsouzen za daňové úniky. Před soudem se zodpovídal také ze sexu s nezletilou nebo z ovlivňování svědků. 

Berlusconi sice nakonec nekandiduje, dokázal si však uchovat vliv na další průběh voleb ve třetí největší ekonomice eurozóny. Má podporu svých spojenců, tedy Ligy Mattea Salviniho a strany Bratři Itálie, kterou mnozí politologové označují za krajní pravici. "Budeme spolupracovat s vůdci středopravice, abychom se dohodli na jméně, které může v parlamentu získat širokou podporu," uvedl Berlusconi. 

Super Mario prezidentem?

Vyslal také signál směrem k premiérovi Mariovi Draghimu, který je zatím považován za favorita voleb. Podle něj by Draghi měl zůstat v premiérském křesle a neusilovat o post prezidenta. "Je podle mého nutné, aby Draghiho vláda dokončila svou práci do roku 2023, kdy se konají parlamentní volby," řekl k tomu Berlusconi.

Draghi, jak velí italská tradice, svou kandidaturu nepotvrdil. 

Čtyřiasedmdesátiletému Draghimu se přezdívá Super Mario, protože ve své předchozí roli šéfa Evropské centrální banky v době dluhové krize po roce 2010 zachránil euro.

Mnozí politici se obávají, že pokud by Draghi uspěl a přesunul se do prezidentského paláce, tak se země dostane do politické krize. Myslí si, že Draghi a jeho respekt jsou tmelem složitě vybudované koaliční vlády, která je složená téměř ze všech parlamentních stran - tedy z středolevicové Demokratické strany, populistického Hnutí pěti hvězd i pravicových Ligy a Vzhůru, Itálie. 

Bez Draghiho se koaliční vláda vydá na cestu nejistoty. Největší otazník se vznáší nad tím, kdo by ho na premiérském postu nahradil. 

"S jiným premiérem, kterým by se mohl stát například nynější ministr financí Daniele Franco, vláda národní jednoty možná nepřežije," uvedl ve své analýze expert Luigi Scazzieri z londýnského think-tanku Centre for European Reform.

A to by nebyla pro Itálii dobrá zpráva. Draghiho vláda totiž prosazuje nutné reformy, aby Itálie dokázala využít přes 200 miliard eur, tedy více než pět bilionů korun, z evropského fondu obnovy. Jako premiér je zárukou stability i pro finanční trhy.

"Mnozí se obávají, že pokud se Draghi stane prezidentem, tak investice a reformní úsilí se zastaví a náklady na obsluhu dluhu vzrostou," myslí si ekonom Jack-Allen Reynolds ze společnosti Capital Economics. Dluh je asi 2,9 bilionu eur, tedy asi 150 procent HDP. 

Berlusconi navíc už minulý týden pohrozil, že pokud Draghi v prezidentských volbách vyhraje, tak jeho strana Vzhůru, Itálie odejde z koaliční vlády

Analytici uvádějí, že na stole je ještě jedna možnost, jak všechny potíže odvrátit. Mluví o tom, že na dalších sedm let by ve funkci mohl zůstat stávající prezident, osmdesátiletý Sergio Mattarella. Ten se ale dříve nechal slyšet, že si přeje odejít do důchodu. 

 

Právě se děje

Další zprávy