Otroky do ráje nepouštějí. Ukrajinská odstřelovačka vypráví

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 20. 4. 2015 6:30
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák navštívil základnu dobrovolnického praporu Ajdar u města Ščastje. Osmnáctiletá Soňa tam brání elektrárnu před separatisty.
V autě s bojovníky Ajdaru. "Otroky do ráje nepouštějí."
V autě s bojovníky Ajdaru. "Otroky do ráje nepouštějí." | Foto: Aktuálně.cz

Ščastje (Od našeho zpravodaje) – Před rokem se Soňa Noviková sebrala a v sedmnácti odešla z rodného Kyjeva. Ne ovšem za prací nebo studiem, ale do války.

Naučila se střílet a dnes bojuje v dobrovolnickém praporu Ajdar na frontové linii kolem města Ščastje. Severně od Luhansku.

Ve městě plném rozstřílených domů nyní území kontrolované Ukrajinou končí. Za Ščastjem už začíná takzvaná Luhanská lidová republika, tedy separatisté.

Prapor Ajdar sídlí v bývalé policejní škole, několik stovek metrů od prvních pozic separatistů. Soňa je odstřelovačka. Patří ke skupině, která jezdí podél frontové linie a má za úkol obranu velké elektrárny ve Ščastje. Ta paradoxně dodává teplo a elektřinu i na velkou část území rebelů.

"Prostě jsem se rozhodla, že půjdu bojovat. Ukrajina mi za to stojí. Ne každý chce žít v nějakém Novorusku," vysvětluje Soňa své důvody.

"Bráním svoji zemi"

Rodina prý přijala její krok nejednoznačně. "Táta byl na mě hrdý, máma byla zpočátku proti. Moje babička žije v Rusku a říká, že na Ukrajině vládnou fašisté. Ví ale, že jsem tady," usmívá se bojovnice, zatímco si zapaluje cigaretu a samopal přehazuje na záda.

Ukrajinská odstřelovačka Soňa Noviková.
Ukrajinská odstřelovačka Soňa Noviková. | Foto: Martin Novák

Střílet prý vůbec neuměla, naučila se všechno až tady. Nechce ovšem mluvit o tom, jaké to je střílet nebo zastřelit nepřítele. "Bráním svoji zemi. Proti těm, kteří ji zradili nebo napadli odjinud. To je všechno."

O něčem Soňa mluvit nechce. Někteří její spolubojovníci nebo další spolubojovnice se ale odmítají i nechat vyfotit. "Jsou tady muži a ženy, kteří doma neřekli, kam jedou a co dělají. Řekli třeba, že jeli pracovat do zahraničí, aby doma neměli strach a nevystavovali je nebezpečí. Jsou tu i lidi z míst, kde vládnou separatisté, a nechtějí ohrozit své příbuzné, kteří tam zůstali," říká bojovník Saša.

Elektrárnu? Neprodáme!

Je poledne a ajdarovci se scházejí na oběd v improvizované jídelně. Na stěnách visí dopisy, které chodí na podporu vojáků z Ukrajiny, a fotografie padlých spolubojovníků.

Oběd vaří místní dobrovolnice, ačkoliv bojovníci praporu přiznávají, že většina obyvatel v této oblasti sympatizuje víc se separatisty.

Na základně Ajdaru
Na základně Ajdaru | Foto: Martin Novák

Ščastje je ale téměř pusté. Mnoho lidí nevydrželo týdny a měsíce ostřelování a přežívání ve sklepích a krytech.

Bojovníci Ajdaru o správnosti své mise nepochybují. Na náramenících mají pod znakem nápis "Otroky do ráje nepouštějí".

"Nabízeli nám z druhé strany velké peníze za to, když odejdeme a vydáme jim elektrárnu. Ale neudělali jsme to, i když by si mnozí z nás za to koupili vily a auta," tvrdí Saša.

Uniforma pod kněžským rouchem

Ke stolu přišel i kaplan, otec Jurij. Pravoslavný kněz, který uvnitř základny z jedné místnosti udělal chrám. "My jsme válku nechtěli a nezačali, bráníme svoji zemi," říká muž, co pod černým kněžským rouchem nosí uniformu.

U vstupu do základny je vidět, že problémy s disciplínou občas jsou. Velitel kárá strážného za to, že jeho kolega nepřišel včas. "Jestli zase přijde opilý, tak mu řekni, ať nechodí vůbec!" křičí.

Na dvoře jsou desítky, ne-li stovky dřevěných krabic s náboji a zbraněmi. "Operujeme na více než dvou stech kilometrech," vysvětluje Saša.

Cesta autem ze základny k elektrárně Luganska TES trvá jen pět minut. Pod elektrárnou je řeka a za ní na druhém břehu už pozice separatistů, viditelné pouhým okem. Střelba je tady častá.

"Támhle před vchodem granát roztrhal mého kamaráda," ukazuje Soňa na místo, kde je asfalt rozbitý. Elektrárna byla několikrát zasažena, ale zatím funguje.

Ani Moskva, ani Kyjev

Rakety ale dopadly ve Ščastje téměř na všechno. Několik lidí zemřelo při zásahu kavárny, pacienty z nemocnice musel personál pod palbou evakuovat.

Plán evakuace mají připraven i pracovníci elektrárny. Jeden z nich ale tvrdí, že ani jedna strana ji nechce zničit. Potřebují ji všichni.

Uhelná elektrárna Luhanska TES
Uhelná elektrárna Luhanska TES | Foto: Martin Novák

Uhlí do elektrárny pochází z dolů nedaleko Sverdlovska, ovládaného separatisty. Prý ho nyní vyvážejí do Ruska a odtud se pak dostane ve vagónech přes rusko-ukrajinskou hranici zpět do Ščastje.

S Putinovým Ruskem ale místní ajdarovci nechtějí mít nic společného. Na zdi visí na základně fotografie ruského prezidenta s terčem na tváři.

Velké sympatie ale tito bojovníci nemají ani vůči Kyjevu.

"Jedni zloději vystřídali druhé. Bohužel se moc nezměnilo," říká bojovník Ajdaru z Luhansku, kam se kvůli separatistům nemůže vrátit. Má to přitom odsud jen patnáct kilometrů.

Foto: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy