Moskva/Washington - Rusko zareagovalo na nedávné rozšíření amerických sankcí. Odmítlo prodloužit dohodu o spolupráci na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i po roce 2020, jak žádaly Spojené státy.
Právě lety a pobyt smíšených posádek na ISS přitom byly posledním nezmraženým společným projektem NASA a Roskosmosu.
Američané v reakci na anexi Krymu vše ostatní jednostranně přerušili.
O rozhodnutí Moskvy spolupráci neprodloužit informovala agentura Reuters, a to s odvoláním na místopředsedu ruské vlády Dmitrije Rogozina, který sám figuruje na americkém sankčním seznamu.
Moskva podle Rogozina Američanům rovněž zakázala používání ruských raketových motorů při vojenských startech, jakožto i používání amerického navigačního systému GPS v Rusku, a to s platností od 1. června.
Ruská podpora systému GPS (na jeho území se nachází 11 stanic), pokud se Moskva nedomluví s Washingtonem na rozmístění pozemních stanic ruského navigačního systému Glonass na území USA.
Pokud se země nedohodnou, znamenalo by to, že vesmírná stanice za šest let osiří.
Její fungování totiž není možné bez kooperace obou vesmírných velmocí.
Výkladní skříň vzájemných vztahů zeje prázdnotou
Zatímco NASA je závislá na ruských přepravních kapacitách, Roskosmos na 70 milionech dolarů, jež Američané za každou vesmírnou letenku platí.
Role USA je navíc klíčová i pro každodenní fungování stanice. Ruská část ISS je napájena americkou rozvodnou sítí a rovněž využívá americké komunikační satelity.
Z Houstonu jsou ovládány kontrolní mechanismy, udržující správnou orientaci stanice tak, aby nemusela využívat raketové palivo.
Fakt, že je takové riziko reálné, svědčí o tom, jak vážná současná krize rusko-amerických vztahů je.
Kosmická spolupráce obou mocností byla vždy výkladní skříní a barometrem vzájemných diplomatických vztahů.
