Moskva - Když ruský prezident Vladimir Putin mluvil ve svém výročním projevu o korupci, kamery státních kanálů nápadně zabraly tvář generálního prokurátora Jurije Čajky. Vyvolalo to spekulace, zda se nechystá jeho předčasné sesazení.
Pár dnů předtím totiž Fond Alexeje Navalného, který sleduje korupci v ruských mocenských orgánech, zveřejnil důkazy o pochybném byznysu rodiny státního zástupce, který je údajně propojen s kriminálním podsvětím.
V ulicích Moskvy se pak objevily plakáty stylizované jako upoutávka na představení Čechovovy divadelní hry Racek (rusky Čajka). "Monolog Proč rackové (čajky) nesedí (ve vězení) přednese Jurij Čajka," stojí na nich. Opoziční aktivisté se tak snaží na skandál spojený s byznysem rodiny prokurátora upozornit veřejnost.
Mezi "účinkujícími" jsou uvedeni Čajkovi synové, na jejichž činnost protikorupční nadace upozornila.
Mafiánský byznys
Podle dokumentu, který Navalnyj zveřejnil začátkem prosince, je starší syn generálního prokurátora Arťom Čajka majitelem přepychových nemovitostí v hodnotě desítek milionů eur v Řecku a ve Švýcarsku. Navíc je spojován s kriminálním gangem, který na jihu Ruska povraždil před několika lety téměř dvě desítky lidí.
Jeho obchodní partnerkou v Řecku je údajně žena, která s manželkami vrahů založila cukrovar a dosud na něm vydělává.
Čajkův mladší syn Igor pak podle protikorupčního fondu zbohatl díky státním zakázkám, které získává díky otcovu vlivu přes neprůhledná výběrová řízení.
Autoři materiálu tvrdí, že za rozmáhajícím se byznysem rodinného klanu stojí sám ruský generální prokurátor.
Dokument Čajka
"Investor zjevně nelitoval peněz. Akrobaté, kouzelníci, zpěváci, osvětlovači i floristé byli dovezeni z Ruska. Zahajovací řeči se ujal osobně ruský ministr kultury Vladimir Medinskij. Večer vyvrcholil ohňostrojem a laserovou show. Budovou hotelu rozzářila ohromná ruská vlajka. Kdo platil opulentní oslavy a komu gratuloval ruský ministr kultury?" ptali se tvůrci dokumentárního filmu nazvaného Čajka, který důkazy proti prokurátorově rodině obsahuje.
Upozornili, že díky sledování okolností pompézního otevření pětihvězdičkového hotelu Pomegrante na poloostrově Chalkidiki, kterého se účastnili vlivní ruští politici a podnikatelé, se podařilo odhalit "ohromnou mafiánskou strukturu, která je propojena s generální prokuraturou Ruské federace".
Arťom Čajka se podle zveřejněného materiálu už zhruba patnáct let s požehnáním otce zmocňuje aktiv klíčových průmyslových podniků v různých ruských regionech a získané prostředky investuje do realit v zahraničí.
Ve Švýcarsku měl získat dokonce povolení k pobytu. "Je dolarovým milionářem. V Evropě je považovaný za oligarchu a mezinárodního investora. Ve skutečnosti je jenom jedním z článků ohromné korupční sítě vytvořené pod záštitou jeho otce - Jurije Čajky," tvrdí Alexej Navalnyj.
Prokurátor: Lež amerických tajných služeb
Čajka označil obvinění Navalného za "lživé a neopodstatněné". Tvrdí, že mu za něj americké tajné služby zaplatily statisíce dolarů.
Za dokumentem podle něj stojí William Browder, zakladatel a výkonný ředitel fondu Hermitage Capital Management. Právě u něj pracoval auditor Sergej Magnitskij, jehož uvěznění a následná smrt ve vazbě vzbudila mezinárodní pozornost a podezření z porušení lidských práv.
Browder Čajkova obvinění následně označil za "emocionální žvanění". Navalnyj se pak prokurátora kvůli nařčení ze lži pokusil žalovat, ale soud jeho žalobu zamítl s tím, že nesprávně uvedl adresu žalovaného.
Podle Navalného Čajka svou reakcí "fakticky potvrdil veškerá obvinění". Tím, že za viníka označil CIA.
"Naše důkazy jsou podložené. Bude se muset hájit před kontrolními úřady. Proto se snaží zvrátit pozornost tímto komickým způsobem," uvedl Navalnyj.
Případ pro Kreml
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nejdříve tvrdil, že zpráva Navalného fondu "Kreml nezajímá". Putin ale minulý týden na tiskové konferenci prohlásil, že "je třeba pochopit, zda děti generálního prokurátora porušily zákon, nebo ne, zda jsou v jeho (Čajkově) činnosti prvky spojené s konfliktem zájmů a zda nějak pomáhal svým dětem".
Dotlačit Kreml k personálním změnám - nebo v nich minimálně sehrát určitou roli - by podle politologa Alexeje Makarkina nakonec mohlo ruské veřejné mínění. Podobně jako v případě odvolání někdejšího kremelského chráněnce Vladimira Jakunina z funkce šéfa Ruských železnic.
I Jakunin byl sesazen po vydatné "masáži", hlavně té na sociálních sítích. Kolovaly po nich záběry jeho pochybně nabytého majetku, včetně vtipů o "úschovně kožichů", kterou prý pořídil pro náročnou manželku.
