Washington - Netrpělivě očekávaný projev amerického prezidenta Baracka Obamy udělal ve středu jasno, jaké má Bílý dům plány s Afghánistánem.
Prezident oznámil, že počínaje červencem začnou USA s první etapou stahování vojáků z Afghánistánu. Do konce letošního roku se domů vrátí 10 tisíc mužů. Do srpna 2012 pak dalších 23 tisíc vojáků.
Obama, který své plány představil v živém televizním přenosu v čase nejvyšší večerní sledovanosti, také oznámil, že se mění povaha afghánské mise. Už nejde o akci bojovou, ale podpůrnou.
"Jde o začátek, nikoli konec naší snahy ukončit tuto válku," poznamenal prezident, který má v tuto chvíli v asijské zemi celkem 100 tisíc mužů.
Celkem už tažení v Afghánistánu a Iráku stálo americké daňové poplatníky 1300 miliard dolarů a jen loni činily výdaje na válku v Afghánistánu 120 miliard dolarů.
Hodně, nebo málo?
Obamovo oznámení začaly vzápětí komentovat špičky amerického politického života. Agentura Reuters uvedla, že šéfa Bílého domu bezvýhradně (a nepřekvapivě) podpořil ministr obrany Robert Gates. Ale například bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, rovněž demokratka, se domnívá, že by stahování mělo postupovat rychleji.
Ostatně - je to i pro Obamovo dobro. Podle posledních průzkumů si rekordních 56 procent Američanů přeje co nejrychlejší odchod všech jednotek z Afghánistánu. Analytici soudí, že harmonogram jejich odchodu značně ovlivní šance Baracka Obamy na znovuzvolení v příštím roce.
Barack Obama před osmnácti měsíci poslal v rámci nové taktiky do Afghánistánu posily o síle 30 tisíc mužů. Současně slíbil, že v červnu roku 2011 zahájí postupné stahování z Afghánistánu.
Nyní je Obama pod stále větším tlakem členů Kongresu i občanů, aby svůj slib naplnil co nejrychleji.
Jedním z hlavních argumentů stoupenců ukončení války proti teroru je smrt Usámy bin Ládina, kterého speciální americká úderka zlikvidovala 2. května v jeho úkrytu v pákistánském Abbottábádu.
Pentagon to však rozporoval s odůvodněním, že uspěchaný odchod jednotek by mohl vést ke ztrátě pozic, jež Američané vybojovali proti Tálibánu.
I proto nyní Obama své plány konzultoval jak s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím, tak i hlavou Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Podle CNN se telefonicky spojil s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Původní předpoklad, že poslední americký voják odejde z této středoasijské země v roce 2014, se ale zřejmě nenaplní.
Stavme mosty v Baltimore, ne v Kandaháru
Američané jsou vzhledem k prudce rostoucímu státnímu dluhu, rozpočtovému deficitu a vysoké nezaměstnanosti stále méně nakloněni drahým zahraničním misím.
V pondělí například starostové amerických měst poprvé otevřeně prohlásili, že za americké daně by se měly stavět mosty "v Baltimore a Kansas City, ne v Bagdádu a Kandaháru".
Ve své rezoluci upozornili, že jen v květnu musely místní samosprávy zrušit 28 000 pracovních míst kvůli nedostatku peněz.
Podle listu The New York Times udělala Konference amerických starostů takové prohlášení poprvé od roku 1971, kdy vyzvala k ukončení války ve Vietnamu.
Válka v Afghánistánu trvá již deset let, je nejdelší, jakou kdy USA vedly a demokratický senátor Joe Manchin v souvislosti s ní v úterý prohlásil: "Otázka, které čelí prezident a my všichni, je jednoduchá. Rozhodneme se přebudovat Ameriku, nebo Afghánistán? Ve světle finančních hrozeb, před kterými stojí naše země, obojí udělat nemůžeme."
