Abuja - Před rokem takřka celý svět šokovala zpráva, že nechvalně známá teroristická organizace Boko Haram unesla ve městě Chibok na severovýchodě Nigérie 276 školaček.
Únos je ovšem jen malou kapkou v záplavě brutalit, jichž se islamisté dopouštějí.
Podle nové zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) se radikálové od začátku roku 2014 zmocnili nejméně 2000 žen a dívek.
Vychází z velké části přímo z výpovědí téměř 200 očitých svědků, z nichž část tvoří dívky, jimž se ze zajetí podařilo uprchnout.
Bojovnice i sexuální otrokyně
Unesené ženy jsou podle AI uvrženy do sexuálního otroctví a podrobeny bojovému výcviku. Ten probíhá v odlehlých táborech a komunitách, které jsou zřízeny právě pro tyto účely.
Po několika týdnech jsou přepraveny do podrobených měst a vesnic, kde jsou nuceny přejít na radikální verzi islámu a následně se provdat za bojovníky z řad Boko Haram.
"Učili nás střílet ze zbraní a používat bomby. Po třech týdnech některé z nás posílali na operace. Já sama jsem se jednou účastnila útoku na svou vlastní vesnici," vylíčila jedna z unesených dívek, která - jako ostatní svědci - tají své jméno.
Během tří měsíců, jež strávila v zajetí, čelila brutalitě stoupenců Boko Haram. Viděla vraždění těch, kteří odmítli konvertovat na islám, sama byla pravidelně znásilňována.
Teror a brutalita
Zpráva Amnesty International vrhá nové světlo na drastické metody, které islamistická sekta na severovýchodě Nigérie používá.
Muži a mladí chlapci jsou systematicky vyvražďováni, hrstka z nich je odvedena, aby rozšířili řady islamistické armády.
Ženy a dívky jsou unášeny, znásilňovány, následně provdány a školeny na útoky často ve svých rodných městech.
Od roku 2014 Boko Haram provedla na 300 útoků na civilisty. Při nájezdech na nigerijská města nejprve útočí na policii a armádu, aby získali zbraně a munici, než svoji pozornost obrátí na civilní obyvatele. Vraždí všechny, kteří se snaží uniknout. Loni v srpnu tak během jediného útoku zemřelo ve městě Gwoza nejméně 600 lidí.
Důkazem o brutalitách a pustošení jsou satelitní snímky pořízené nad územím, kudy se zkáza v podobě Boko Haram prohnala. Město Bama, které letos v březnu dobyla zpět nigerijská armáda, je ze 70 procent srovnáno se zemí.
Život pod nadvládou Boko Haram
V dobytých městech ustanoví Boko Haram svoji vlastní vládu teroru. Svolají obyvatele a stanoví nové zákony. Ty obsahují například omezení pohybu, týkající se zejména žen. Kvůli tomu si většina domácností nedokáže obstarat základní potraviny a stanou se tak zcela závislé na členech Boko Haram, kteří sami nabízejí pomoc a přerozdělují uloupené jídlo.
Veškerá nová pravidla jsou vymáhána tvrdými tresty. Neúčast na denní modlitbě je trestána veřejným bičováním, za cizoložství je stanoven trest smrti. Hojně se využívá kamenování, ke kterému jsou většinou zneužité děti.
Důležitým následkem působení Boko Haram v zemi jsou rostoucí tenze mezi křesťany a muslimy. Mnoho křesťanů podle Amnesty International věří, že muslimové informovali Boko Haram o jejich pobytu, nebo záměrně nesdíleli informaci o hrozícím útoku.
Důvěra mezi oběma skupinami proto dramaticky klesá. Křesťané odmítající přestoupit k islámu přitom rozhodně nejsou pro islamisty jediným cílem. Stejné nebezpečí hrozí i umírněným muslimům.
Podle AI zatím nejsou bezpečnostní síly v Nigérii schopny ochránit civilisty před zločiny páchanými Boko Haram a zcela chybí i účinné vyšetřování a stíhání jejich členů podle mezinárodního práva.
Velká očekávání má ale širší veřejnost od nově zvolené vlády prezidenta Muhammada Buhariho, která by mohla v boji proti Boko Haram přinést nový a hlavně účinnější přístup.
