Stockholm - "Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získávají z jedné poloviny William C. Campbell a Satoši Omura za objevy související s bojem proti infekcím přenášeným parazitickými střevními červy a z druhé poloviny Tchu Jou-jou za výzkum, který vedl k novým metodám léčby malárie," píše se v oznámení Nobelova výboru.
Na první pohled se může zdát, že jde o choroby, které se nás netýkají, ale není to tak docela pravda - nejen proto, že prevenci proti nim musí každoročně řešit tisíce českých turistů a cestovatelů.
Odborníci už delší dobu upozorňují, že v souvislosti s globalizací, změnami klimatu a pohybem obyvatelstva by bylo prozíravé i ve vyspělých zemích mírného pásma počítat s nákazami, které tu dřív nebyly běžné.
Bakterie proti červům
Dnes osmdesátiletý Satoši Omura vystudoval chemii a farmakologii na několika japonských univerzitách a už od roku 1965 pracuje v Kitasato Institute - komplexu univerzit a výzkumných ústavů zabývajících se medicínským a potravinářským výzkumem.
Omura se ve své vědecké práci zaměřil především na hledání biologicky aktivních látek vytvářených mikroorganismy. Má na svém kontě objev více než 470 takových substancí, z nichž mnohé mohou (podobně jako kdysi penicilin objevený Alexandrem Flemingem) mít přelomový význam při vývoji nových léčiv. Vyvinul také několik nových metod získávání těchto látek.
"Mikroorganismy mě odjakživa fascinují," řekl Omura v interview pro web Nobel Media. "Málokdo si uvědomuje, jak obrovský význam mají v přírodě i v našem životě."
V uplynulých letech se Satoši Omura zabýval především půdními bakteriemi rodu Streptomyces, kterých je známo více než 500 druhů. Shromáždil velké množství půdních vzorků z různých lokalit Japonska a ve své laboratoři z nich kultivoval bakteriální kultury. Z nich vybral 50 nejslibnějších a pak zkoumal vliv látek, které produkují, aby se ubránily jiným organismům.
V tomto bodě navázal na jeho práci William C. Campbell, irský biochemik působící ve Spojených státech na Drew University, zaměřený především na výzkum parazitických červů.
Ověřoval, jestli by některá z Omurou izolovaných látek nehubila také červy sužující hospodářská a domácí zvířata (například známé škrkavky). Ukázalo se, že jedna z nich opravdu má požadované účinky.
Později se z ní podařilo izolovat její aktivní složku, která dostala jméno Avermectin. Další práce vedla k preparátu Ivermectin, který se stal účinným lékem pro potírání parazitických červů nejen u zvířat, ale i u lidí.
Choroby přenášené parazity sice u nás nejsou běžné, v rozvojových zemích však představují velkou hrozbu. Tímto způsobem se šíří i tak obávané nemoci jako říční slepota nebo znetvořující lymfatická filariáza (elefantiáza) způsobující syndrom sloních nohou. Objevy Omury a Campbella vedly ke vzniku zcela nové kategorie léků, které jsou proti těmto chorobám mimořádně efektivní.
"Znamená to obrovský pokrok v boji proti chorobám ročně postihujícím stovky milionů lidí," uvedl nobelovský výbor ve zdůvodnění svého rozhodnutí.
Pocta přírodní čínské medicíně
V ještě větší míře to platí pro malárii.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) malárií ročně onemocní 300 až 500 milionů lidí a přibližně jeden milion lidí v důsledku infekce zemře. Převážná většina (okolo 90 procent) nemocných žije v subsaharské Africe, kde na malárii umírá každé páté dítě.
Chorobu, projevující se rozpadem červených krvinek, vyvolává mikroorganismus Plasmodium falciparum přenášený komáry. Nemoc byla do 60. let minulého století na ústupu, od té doby však počty nakažených dramaticky rostou. Očkovací látky sice existují, v rozvojovém světě však jsou pro vysokou cenu prakticky nedostupné.
Právě boje s touto chorobou se týká udělení druhé poloviny letošní Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. Obdržela ji čínská badatelka Tchu Jou-jou, která se tak současně stala dvanáctou nositelkou tohoto nejprestižnějšího medicínského ocenění.
Její vědecká práce vedla k objevu aktivní látky Artemisinin, která je účinným a přitom dostupným prostředkem boje s malárií. Některé poněkud neobvyklé okolnosti tohoto výzkumu přitom vzbuzují jindy nevídaný zájem médií o letošní Nobelovu cenu.
"Je ocenění výrazem uznání alternativní medicíny?" ptají se někteří komentátoři.
Tchu Jou-jou ke svému objevu dospěla v moderní vědě neobvyklým způsobem: studiem starých čínských textů. Zjistila z nich, že kdysi se proti malárii používal extrakt z rostliny Artemisia annua. Další výzkum ukázal, že opravdu obsahuje účinnou látku, která pak dostala jméno Artemisinin.
Vědkyně má za sebou navíc dobrodružnou minulost. V 60. letech se zúčastnila Mao Ce-tungova tajného programu, známého na Západě jako Project 523.
Cílem bylo vyvinout lék proti malárii, která byla pro armády bojující v džungli nebezpečnější než nepřátelské zbraně. Během výzkumu, při němž Tchu zkoušela účinné látky sama na sobě, několik let neviděla svou rodinu, takže po návratu ji nepoznala ani vlastní dcera.
"Svou práci jsem upřednostňovala před soukromým životem," komentovala to badatelka nedávno.
