Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za výzkum enzymů a peptidů

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 3. 10. 2018 14:41
Nositeli jsou Američané Frances H. Arnoldová a George P. Smith a Brit Gregory P. Winter. Metody, které tito vědci vyvinuli, se nyní využívají k podpoře ekologičtějšího chemického průmyslu a výrobě nových materiálů, biopaliv nebo léků ke zmírnění projevů různých nemocí.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová. | Foto: ČTK

Stockholm - Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter, kteří se věnují výzkumu bílkovin. Ve středu to oznámila Královská švédská akademie věd, podle níž metody oceněných expertů přispívají například k výrobě biopaliv či nových léků.

Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu ceny si rozdělí Smith a Winter.

Arnoldová provedla v roce 1993 první řízenou evoluci enzymů, což jsou látky bílkovinné povahy, které urychlují chemické reakce v organismech. Američanka imitovala proces přirozeného výběru, aby vyvinula enzymy, které jsou schopny provádět specifické úkoly.

Objevy Arnoldové našly upotřebení mimo jiné při ekologičtější výrobě chemických látek či produkci obnovitelných paliv, napsala Královská švédská akademie věd.

Smith vyvinul v roce 1985 laboratorní techniku zvanou fágový displej, kdy bakteriofág (virus, který infikuje bakterie) může být využit k vývoji nových bílkovin.

Winter použil fágový displej k řízené evoluci protilátek, tedy bílkovin, které jsou schopny jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry). Jeho cílem byl vývoj nových léků.

První lék založený na této metodě byl schválen v roce 2002 a používá se k léčbě revmatické artritidy, lupenky a k léčbě zánětlivých onemocnění střev. Od té doby byly díky fágovému displeji vyvinuty protilátky, které dokážou neutralizovat toxiny, bojovat s autoimunitními onemocněními či s metastatickou rakovinou, uvedla švédská akademie věd.

Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí získali prestižní ocenění za výzkum v oblasti lékařství Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó. Tohoto uznání se jim dostalo díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny.

V úterý se Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová. U nich Královská švédská akademie věd ocenila průlomovou práci v oboru laserových technologií.

V pátek bude následovat oznámení držitele či držitelů Nobelovy ceny za mír. Příští týden v pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Právě se děje

Další zprávy