Washington - Ještě minulý týden se zdálo, že ve sporu mezi Spojenými státy a Izraelem ohledně budování židovských osad ve východním Jeruzalémě mají USA navrch.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se musel v telefonickém rozhovoru s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou zavázat k ústupkům a vyšlo najevo, že s dosavadním postupem Izraele není spokojen ani jeden z nejvlivnějších amerických generálů David Petraeus.
Obamova administrativa odložila cestu svého zvláštního vyslance pro Blízký východ do regionu a ani neoznámila, zda se některý z amerických činitelů sejde s Netanjahuem během jeho nadcházející cesty do Washingtonu.
Uklidnit rozbouřené vody
V předvečer nového týdne se však situace změnila. Mitchell už byl o víkendu zpět v Izraeli a Palestině a Netanjahu se v pondělí setkal s Clintonovou, viceprezidentem Joem Bidenem a v úterý bude jednat i s Barackem Obamou.
Podle deníku New York Times má tento "hektický proud mítinků uklidnit vody po téměř dvou týdnech napětí mezi USA a Izraelem a diplomatickém sporu, který obě země nazvaly nejvážnějším za několik let".
Ani jedna ze stran nezveřejnila ústupky, ke kterým se předseda izraelské vlády zavázal, zřejmě to však nebylo to, co USA a Palestinci už dlouho požadují. Tedy zastavení rozšiřování židovských osad nejen na Západním břehu, ale také ve východním Jeruzalémě. Z něj chtějí Palestinci udělat hlavní město svého budoucího státu.
Podle Netanjahua však Izrael skoncovat s výstavbou v úmyslu nemá.
Neústupný Netanjahu
"Židovský národ stavěl v Jeruzalémě před 3000 lety a židovský národ staví v Jeruzalémě i dnes," řekl premiér v projevu před vlivnou lobbistickou organizací Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC). "Jeruzalém není osada, je to naše hlavní město."
Netanjahu v posledních dnech znovu a znovu opakoval, že ve východním Jeruzalémě stavěly všechny izraelské vlády za posledních 42 let, tedy od té doby, co jej Izrael obsadil v šestidenní válce roku 1967.
"Každý ví, každý - Američané, Evropané, jistě Izraelci, Palestinci - každý ví, že tyto čtvrti budou v jakékoliv mírové dohodě součástí Izraele. Takže stavět v nich v žádném případě možnost mírového řešení na bázi dvou států neohrožuje," prohlásil v pondělí.
Neudržitelné status quo
Před AIPAC se ve stejný den objevila i Clintonová. Některé části jejího projevu byly přijaty s nadšením, jiné však doprovázelo rozpačité ticho.
Ministryně totiž na jednu stranu zdůraznila, že „prezident Obama, já i celá tato administrativa je skálopevně zavázána upevňovat bezpečnost a budoucnost Izraele" a že se přímá vojenská podpora USA Izraeli (čítající nyní 3 miliardy dolarů ročně) ještě navýší.
Zároveň však řekla, že "současné status quo je neudržitelné" a vyvolává pouze další násilí.
"Je pravdou, že zvýšená bezpečnostní opatření snížila počet sebevražedných atentátů. Někteří v Izraeli se tak domnívají, že status quo může trvat dál. Ale dynamika demografie, ideologie a technologie toto činí nemožným," uvedla Clintonová.
Nepoměr demografického růstu mezi Izraelci a Palestinci byl hlavním důvodem, proč se rozhodl někdejší izraelský premiér Ariel Šaron roku 2005 stáhnout z Gazy.
Clintonová a Netanjahu spolu v pondělí jednali 75 minut. Detaily toho, o čem se bavili, však zveřejněny nebyly.
Zaťatý Bibi
Podle odbornice na palestinsko-izraelský konflikt a roli USA na Blízkém východě Ireny Kalhousové nehrozí, že by chtěly USA nebo Izrael nyní přilévat olej do ohně.
"Izrael je jeden z mála zcela loajálních spojenců Ameriky a to oni dokážou ocenit. Izrael, i takto tvrdohlavý, má podporu napříč politickým spektrem. Amerika má s Izraelem velice silné vazby v otázce rozvědky a armády, " říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„A především, pokud se má palestinsko-izraelský proces pohnout, Izrael se toho bude muset aktivně zúčastnit. Se zaťatým Bibim (Netanjahuem) nehne ani Obama."
