Bagdád/Praha – Pro americké vojáky, kteří byli v letech 2003 až 2011 nasazeni v Iráku, to musí být smutný pohled. Irácká armáda, kterou pomáhali budovat a cvičit, je rozložená a utíká před početně mnohem slabším protivníkem.
Radikálové z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) postupují nezadržitelně pouští v severozápadním Iráku, dobývají jedno město za druhým a stojí skoro před branami Bagdádu.
Fanatici, kteří sní o vytvoření islámského chalífátu, ženám nařizují zůstávat doma, zakazují hudbu a své protivníky likvidují i stětím hlavy, stojí pár kilometrů od irácké metropole.
Ačkoliv se jejich počet odhaduje na několik málo tisíc, donutili k útěku z Mosulu třicet tisíc iráckých vojáků. Padl i Tikrít a další města. Kirkúk, kde jsou velká ropná pole, obsadili kurdští bojovníci z nedaleké kurdské autonomní oblasti.
Spojené státy vynakládaly na výcvik a výzbroj irácké armády miliardy dolarů. Dodávaly jí moderní zbraně včetně bojových helikoptér. To se ale všechno obrací v prach.
Vláda premiéra Núrího Málikího v Bagdádu panikaří a de facto žádá Američany, aby se vrátili. Chce, aby bombardovali pozice ISIL a zastavili jeho postup. Na rozdíl od roku 2003, kdy Američané na Bagdád útočili, jej mají tentokrát pomoci bránit.
"Nevylučuji žádnou možnost. Ani použití síly, pokud to bude nutné k obraně amerických národních zájmů," řekl ve čtvrtek večer k irácké krizi Barack Obama.
O pomoci irácké vládě prý prezident Spojených států rozhodne brzy. Nepůjde ale přímo o přítomnost vojáků v zemi, uvedlo ministerstvo zahraničí USA. Mluví se zejména o úderech amerických bezpilotních letounů.
Nepřítel Ameriky - Írán - už nabídku do Bagdádu paradoxně poslal. Podle americké televize Fox News nabídl Málikímu vyslání zhruba 150 členů elitních Revolučních gard. A v případě vážného ohrožení irácké metropole dvě armádní brigády.
Obama rozhodl o stažení všech amerických vojáků na konci roku 2011. S Málikím se nedohodli na tom, zda Američané mají, či nemají podléhat iráckým zákonům.
Od ledna letošního roku ale vláda v Bagdádu ztratila kontrolu nad rozsáhlými oblastmi západně a severně od metropole. Armádu "zničila" neúnavná kampaň ISIL. Ostřelování, výbuchy bomb, sebevražedné atentáty.
ISIL zocelila válka v Sýrii, kam se ze západního Iráku v roce 2011 jeho bojovníci přesunuli. Dnes tam ovládají východní části země a se západem Iráku tak vytvářejí svůj vlastní stát.
Vládnou v něm po svém: tvrdě a nelítostně. I v dobytém Mosulu vyhlásili zákaz vycházení žen a tresty smrti pro každého, kdo se bude protivit jejich vůli. Získali zbraně a munici z kasáren a základen a v přepočtu půl milionu dolarů z mosulských bank. Irácká vláda se dostává do vážných problémů.
ISIL je stejně radikální a fanatický jako Al-Káida, ale není její součástí. Vůdce Al-Káidy Ajmán Zaváhrí ISIL "exkomunikoval", protože v Sýrii bojoval proti jiným islamistickým skupinám a odmítal se řídit jeho příkazy.
Prvopočátky organizace sahají do roku 2003, kdy americko-britská invaze svrhla Saddáma Husajna. Tehdy vedl radikály Jordánec Abú Músab Zarkáví, který jako první začal zveřejňovat videa se stínáním hlav zajatcům na internetu.
Zahynul v roce 2006. Poté, co jejich irácký informátor Američanům nahlásil, kde se skrývá. O nynějším šéfovi ISIL Abú Bakrovi Bagdádím není mnoho známo.
Pochází zřejmě z města Samarrá na severu Iráku a podle nepotvrzených zpráv strávil několik let v iráckém vězení.
"ISIL je velmi dobře organizovaný a má ve svých řadách jak zkušené bojovníky ze zahraničí, tak i důstojníky bývalé irácké armády z dob Saddáma Husajna," řekl televizi CNN expert na Irák Fawaz Gerges z London School of Economics.
Do současného iráckého konfliktu se promítají rozpory mezi šíitskými a sunnitskými muslimy. Vláda premiéra Málikího se opírá hlavně o šíity a před několika lety provedla ve státním aparátu i armádě čistku, která připravila o místo mnoho sunnitů.
Právě v převážně sunnitských oblastech působí ISIL, ačkoliv většina iráckých sunnitů se neztotožňuje s radikalismem této organizace. O tom svědčí i fakt, že z Mosulu - sunnitského města – uprchlo na půl milionu lidí.
"V takovýchto válkách obvykle vítězí ten, kdo je nejbrutálnější a nejbezohlednější," řekl k vývoji v Sýrii a Iráku před časem bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Někteří experti Obamovo rozhodnutí stáhnout se z Iráku kritizovali jako uspěchané. Například bývalý šéf CIA Michael Hayden nebo někteří republikánští politici. Prezident však sliboval ukončení nákladné války v Iráku ve své předvolební kampani a většina Američanů si přála konec konfliktu, který si vyžádal životy téměř čtyř a půl tisíce vojáků USA.
Nyní Bagdád žádá svého spojence naléhavě o zásah, spekuluje se o možném tureckém vpádu na sever Iráku, i když takový krok by většina Turků pravděpodobně neschvalovala. Irácké letectvo ve čtvrtek večer bombardovalo Mosul, ale tím sotva islamisty z města vypudí.
Militantům se mohou irácká armáda a kurdské jednotky postavit společně. Pokud se ale na spolupráci dohodnou... Vztahy mezi ústřední vládou v Bagdádu a Kurdy totiž v posledních letech komplikují spory o příjmy z vývozu ropy. Vláda odmítá, aby zahraniční těžařské společnosti jednaly přímo s kurdskými představiteli.
ISIL se však zdá být den ode dne silnější a lépe vyzbrojenější. Mnoho času Bagdád ani Washington nemají.
